John Wick 3

Po akčných orgiách z dvojky som premýšľal, s čím by musela prísť trojka, aby ich prekonala. So špičkovo vycvičenými bojovými vlčiakmi s nepriestrelnými vestičkami! Ešte nikdy v živote som nevidel takú bravúrnu akčnú scénu so psami. Nikdy. Proste nikdy a bodka. John Wick je séria, kde v jednej priemernej akčnej sekvencii zomrie toľko postáv, koľko nezomrie ani v desiatich filmoch Michaela Baya naraz. A to už ej vážne čo povedať. Každá akcia je parádne premyslená a mimoriadne špecifická (psy, kone, motorky, ručná bitka s dvojicou fanúšikov). Zaujímavé a zvláštne je, že kým v dvojke ma mytológia okolo vrahov a ich sveta skôr nudila, než bavila, v trojke, kde je to ešte masívnejšie premyslené, ma paradoxne už chytila a užíval som si ju, bavila ma. Bavili ma tiež pútavé dialógy, exotické lokácie a skvelé úlohy pre Anjelicu Huston, Halle Berry či Laurence Fishburnea, ktorý je tu však stále akosi navyše a asi skôr preto, lebo sa chcel Keanu po rokoch stretnúť so starým kamošom z Matrixov. Je veľa akčných hercov. A potom je Keanu Reeves. (27.07.2019)

Třetí John Wick pokračuje v odkazu druhého dílu a využívá opět čistokrevnou akci k tomu, aby posouvala jednoduchý příběh a odkrývala nová zákoutí světa, která předtím zůstávala nedotčena. Film tak výrazně posiluje serialitu a vzájemně se podporující vyprávění napříč celou sérií a jeho výstavba se mi minimálně po prvním zhlédnutí jeví o dost volnější a epizodičtější než ve filmech minulých. Podepisuje se to hlavně na práci se staronovými postavami a samotnými akčními scénami. Tentokrát absentuje dominantní záporná postava, přítomná v obou předchozích dílech, která by řídila Wickovy motivace a formovala jeho překážky v průběhu celého filmu. Parabellum totiž už není příběhem o pomstě a jejích následcích, nýbrž vyprávěním o kulminující vzpouře proti mocnému systému, kde se karty mohou nečekaně obracet a udržování napětí zajišťují konfrontace postav v celém průběhu, nikoli směřování a gradování k závěrečnému střetu. Vedlejší aktéři se většinou zjeví na několik minut a pomáhají Johnovi jednak udělat další krok v jeho rebelii (a zároveň ji i psychologicky objasnit), jednak posunout vědomí publika o rozsáhlosti a praktikách fiktivního světa zase o něco dále. Do toho jsou pak vklíněny ony akční scény, kterých je opravdu požehnaně a v podstatě každá předchází či následuje další posun v příběhu. A zatímco některé jsou vyloženě skvostné, přicházející s nečekanou volbou prostředí a s pikantními zabijáckými prostředky (kdo nechoval dosud respekt ke koním, tak se to asi změní), jiné už po chvíli přeci jen vyznívají trochu únavně a opakují se v nich podobné fígle. Stejně ale musím před Stahelskim, kaskadéry a Reevesem hluboce smeknout, protože skoro každá jednotlivá akční sekvence i navzdory kolísavému wow-efektu představuje tu nejpoctivější kaskadérskou a inscenační žánrovou školu, před níž se Expendables krčí v koutě a modlí se, aby je tam John Wick nenašel. ____ Jak je ale film našlapaný v jeho dynamické fázi, tak v těch klidových mezihrách nemá zase tolik blyštivého potenciálu. Zatímco dvojka měla ten stmelující motiv v podobě hlavního záporáka, zde mi podobný hnací motor v prostřední části, kdy ozbrojené bafání na chudáka Wicka za každým rohem začíná trochu nudit, bohužel scházel. Závěr naštěstí napravuje nesrovnalosti a připravuje hodně úrodnou půdu pro střílečku a pěstní fight století, v nichž se chytře podtrhuje ten dominantní koncept osobní vzpoury a ještě posiluje hnací motto "John Wick vs The World". Nečiní to sice tak elegantně a vygradovaně jako dvojka a občas mu hapruje tempo, ale přesto dokáže finální scéna překvapit a zamést většinu pochybností do šuplíku s nálepkou nepodstatné maličkosti.. 85% (18.05.2019)

Když duo Chad Stahelski a David Leitch vymysleli a dostali se k režii Johna Wicka, nenápadného akčňáku, který mohl v pokladnách dopadnout jakkoliv a taky to žádný obří úspěch nebyl (budget 20mil. - tržby 88mil.), asi ještě ani vůbec neměli v hlavách myšlenky na rozšíření mytologie ve dvojce (40 - 171mil) a naději, že tu může být John Wick s námi i po třetím díle (otvírák za 57mil) ještě hodně dlouho. A nyní jsou ze, lety sehrané a nerozdělitelné, dvojky dva skvělí akční režiséři, jež se separátně přehazují v hollywoodských nabídkách. Ačkoliv mi dvojka napoprvé v kině příliš nesedla, Parabellum s ní skvěle funguje jako takový plnohodnotný dvojfilm, který mimořádně skvěle vypadá a výjimečně umně variuje nekompromisně brutální akční scény a jejich bezchybnou choreografii. Keanu Reeves navždy zůstane s touto rolí bezpodmínečně spjatý, ovšem rád bych jej viděl oslavovat i u jiných filmů, které natočí (co to bylo ten propadák Replicas?). Takže zase nashle za dva roky, budu opět u toho.. PS : Halle Berry tu zazářila přesně tím způsobem, jaký jsem u ní očekával už u Kingsmana 2, ale je tu trestuhodně málo! A dokonce jsem vzal na milost Iana McShanea. (19.05.2019)

Vybroušený diamant. Jasně, je to filmařská exhibice fanoušků žánru, ale v třetím dějství došla svého vrcholu. V těch esteticky vymazlených kulisách (neony s deštěm fungují vždycky) se odehrává festival tvůrčí fantazie, která odmítá polevit a sype z rukávu jeden highlight za druhým. Ty nekompromisně dlouhé, přehledné a bezezbytku fyzické akční scény jsou v mnoha ohledech až na hraně transu, a je úplně jedno, jestli se zrovna střílí, listuje knihou, nebo rozkazuje psům. Příběh je fantasmagorie, každá druhá replika je deklamací, ale pramení z toho nemálo ironických dialogů a komediálních výstupů. Dál už to hnát nejde. A pokud jo, tak ve čtyřce souboj Reeves vs. Iko Uwais, prosím pěkně. (01.09.2019)

Dějově třetí John Wick za dvojkou spíše zaostává, člověk má pocit, že ta jasně daná struktura podsvětí se s přibývajícími postavami trošku rozpadá a stejně tak jasně daná pravidla se s několika zvraty rozvolňují. Avšak pal to čert, když se nám před zraky rozpoutává jedna z nejlepších bojových orgií, kterou kdy Hollywood vyprodukoval. John Wick 3 má až překvapivě velkou spoustu originálních drobností a vychytávek, díky kterým jsou bojové scény opravdovou lahůdkou. Ta síla v detailech je neuvěřitelná, přitom někdy téměř nepostřehnutelná. Od choreografie nefalšovaných mistrů až po subtilní digitální efekty. A když k tomu přičteme jednoho z nejcharismatičtějších drsňáků od doby zlaté éry Arnolda Schwarzennegera, nelze pak hodnotit jinak... 9/10 (26.05.2019)