John Wick 3

Abych udělal veliký dojem na ploutvonožce, co čtou mé komentáře a ctili mě jako svého osobního Boha, tak neuvěříte, ale viděl jsem v kině. Zaplatil jsem si letenku do Londýna, zašel jsem s kámošem do kina u Wembley (zmiňuji to, abyste mi věřili a záviděli) a po kině letěl zpátky. Bravurně bez titulků zvládnuto, protože příběh by pochopilo i šestileté dítě a tudíž není potřeba v konverzačních scénách dávat pozor. Mezitím jsem sledoval imigrantskou skupinu, která po deseti minutách opustila sál a zanechala po sobě několik balíků Nachos (povím vám, nic zábavného). Tímto komentářem bych chtěl pozdravit i následnou rodinu, která s dětmi přišla do sálu zrovna ve chvíli, kdy probíhaly nejbrutálnější scény filmu. Snad si to přečtete. Takže, co bych povídal. Jednoduchá, přímočará, ale silně efektní akce, kvůli které jsem ihned po kině zmlátil partu snědých uprchlíků ve stylu kravata, nůž a osmnáct salt. Vyvolený Neo, Morpheus schovaný v kanále a už mi chybí jen romantická Trinity, abychom dostali Matrix nové generace. Závěrečný cliffhanger je jasný, okatý a už by mohli s tím tempem zpomalit než nám v dalším díle Nea zabijí. (10.06.2019)

Keanu Reeves pořád neumí běhat. Tenhle vjem vás bude provázet prvními mnoha minutami, které velmi stylově navazují na závěr dvojky. John Wick je na útěku, všichni mu jdou po krku a těžko říct, jak se z toho vyhrabe. I při pohledu na 130minutovou stopáž je však zřejmé, že mrtvol za sebou zanechá mnoho desítek; což se přesně také děje. Akce je opravdu požehnaně, místy sklouzává k repetitivnosti, ovšem nápadů mají Stahelski a spol. bezesporu pořád dost. Opět se dočkáme i prohloubení vhledu do absurdního světa plného rituálů, amuletů a pravidla dodržujících nájemných zabijáků. Věřím, že právě na téhle úrovni se bude lámat, jestli vám nový John Wick zaleze pod kůži, nebo ne – o akčních scénách, jejich propracované choreografii a výrazné stylizovanosti nikdo pochyby nemá, ale leckdo možná nemusí zkousnout hru, kterou tvůrci s divákem hrají. Je totiž nutné přestat přemýšlet, jak by takové univerzum mohlo reálně fungovat, a namísto toho si jeho neotřelý eklektický mix inspiračních zdrojů užívat. Divákovi je tak umožněn podobný zážitek jako samotným postavám – všichni musíme přistoupit na pravidla, abychom v tomto světě mohli fungovat. Fanoušky série trojka prostě nezklame. (16.06.2019)

Dvojka mě úplně nepotěšila, trojka mi to však všechno pořádně vynahradila. John Wick se posouvá dopředu. Ne v tom smyslu, že by zabil víc lidí (i když to možná taky), ale režisér Chad Stahelski a Keanu Reeves přišli na strašně moc neokoukaných způsobů, jak to zabíjení na plátně dělat. Zatímco minule se hlavně střílelo, tentokrát se víc spoléhá na kontaktní souboje, chladné zbraně a něco, co bych nazval „čtyřnohý arzenál“. A je to skvělé!  Každá akční scéna je jiná než ta předchozí. Jednou se střílí, pak je tam honička na motorkách, bitka velkej vs. malej, případně malej vs. mnohem menší a ze všech akčních momentů dovedou tvůrci vymáčknout naprosté maximum. Už během první půlhodiny předvede třetí John Wick tolik věcí, že by většině režisérů akčních filmů vystačily na celou kariéru. Velkým plusem je tentokrát i přítomnost opravdu výrazných vedlejších postav, ať už stojí na Wickově straně, nebo mu jdou po krku. Stahelski sice dál rozšiřuje svět a mytologii a já mám dál pocit, že to není úplně třeba, na druhou stranu nepůsobí to už tak násilně jako minule a vzhledem ke kvalitativnímu a vlastně i kvantitativnímu posunu v akci mu to rád odpustím. Jsem rád, že lidem zodpovědným za tuhle sérii nápady ještě evidentně nedošly. (15.05.2019)

Když duo Chad Stahelski a David Leitch vymysleli a dostali se k režii Johna Wicka, nenápadného akčňáku, který mohl v pokladnách dopadnout jakkoliv a taky to žádný obří úspěch nebyl (budget 20mil. - tržby 88mil.), asi ještě ani vůbec neměli v hlavách myšlenky na rozšíření mytologie ve dvojce (40 - 171mil) a naději, že tu může být John Wick s námi i po třetím díle (otvírák za 57mil) ještě hodně dlouho. A nyní jsou ze, lety sehrané a nerozdělitelné, dvojky dva skvělí akční režiséři, jež se separátně přehazují v hollywoodských nabídkách. Ačkoliv mi dvojka napoprvé v kině příliš nesedla, Parabellum s ní skvěle funguje jako takový plnohodnotný dvojfilm, který mimořádně skvěle vypadá a výjimečně umně variuje nekompromisně brutální akční scény a jejich bezchybnou choreografii. Keanu Reeves navždy zůstane s touto rolí bezpodmínečně spjatý, ovšem rád bych jej viděl oslavovat i u jiných filmů, které natočí (co to bylo ten propadák Replicas?). Takže zase nashle za dva roky, budu opět u toho.. PS : Halle Berry tu zazářila přesně tím způsobem, jaký jsem u ní očekával už u Kingsmana 2, ale je tu trestuhodně málo! A dokonce jsem vzal na milost Iana McShanea. (19.05.2019)

Od premiéry prvního John Wicka se v mém životě změnilo hned několik věcí. Když potkám na ulici psa, uctivě ho pozdravím, stal jsem se na čas závislý na songu Plastic Heart od Nostalghie a především jsem si uvědomil, že i ryze akční film, může mít vysokou scénaristickou, vizuální i hudební úroveň. Ale už nemá cenu dál tenhle akční orgasmus dál oddalovat, je to prostě nářez, chytrej, promyšlenej, stylovej. Trojka navazuje přesně tam kde skončila dvojka a jen pár minut trvá než to začne ve filmu lítat jak semtex za mlada. Tvůrci jsou zjevně intelektuálové, protože první akci nám dopřejí v knihovně, hold ruská literatura má univerzální využití, příznivci muzea rovněž nebudou ochuzeni, rovněž je nám dopřán i tzv, kop koňmo a proč akčnit jen v NY, když se může jedno velmi originální akční choreo odehrát v Casablance, stačí k tomu nasraný Keanu, nasraná Halle a párek hodně nasranejch psů, tedy spíš fenek s ohledem na jejich koulový apetit, ale akčnit se tentokrát bude i v Casablance a to velkolepě, stylově a s dokonalou vizuální složkou. Akční scény v sobě mají krom originality, neskutečnou dynamiku a je zjevné, že film střihal minimálně Edward. Nože, ruce, střelné zbraně všeho druhu, lidi, zvířata, auta, motorky, tady fakt akční prostě úplně všichni a úplně všechno. Je to tvrdá akce, ale akce která se nebojí na sebe koukat s nadhledem a dát najevo výtečný smysl pro humor. Akce, která se nebojí jednoduchého leč velmi zajímavého příběhu v podobě postupného i když stále malého odkrývání minulosti hlavního hrdiny, akce co se nebojí dát atraktivitu a jedinečnost i vedlejším postávám. (14.05.2019)