Nibelungové: Pomsta Krimhildina

Dovršení zkázy rodu Nibelungů - nejdříve v srdcích, poté na bojišti. Otec zabije syna, příbuzný příbuzného... protože germánská věrnost je nezdolná a nenávist věčná. Ale nejen mezi nimi propukne zmar, pohled na kdysi mocného Atillu, jak zhroucený sedí na svém trůně, v náručí mrtvolu syna, je nezapomenutelný. Výprava je podobně velkolepá jako v Siegfridovi, našlo se tu pro ni ale ještě větší využití - úžasné kostýmy, masky a výborně zrežírované davové scény. Přibylo více akce a naopak stereotyp, jenž mi znechutil druhou polovinu Siegfrida, už doznívá pouze v úvodní půlhodině. Takhle nějak jsem si Nibelungy představoval - epické, vizuálně fascinující, temné. Silné ****. (27.06.2007)

Nibelungovia - kolos nemej, monumentálnej, nemeckej expresionistickej školy sa po do dobrodružne ladenej prvej časti s prvkami nefalšovanej romantiky preniesol v monštruóznu odvetu výšin trójskej vojny. Po smrti Siegfriedova sa ťažisko individuálneho boja jedného poloboha proti mytologickým nástrahám dostal k súpereniu dvoch táborov s ukážkovými davovými scénami, fantastickými choreografiami a zábermi-protizábermi v rôznych uhloch. Výborne dynamické, testosterónom nabité a mimoriadne svižné, za čo by sa ani taký Ejzenštejn nemusel hanbiť. Rovnako potešia prelínačky a krížový strih a ich umné zapracovanie, čiže aj napriek jednoznačnej zápletke nepríde k stereotypu. (20.11.2015)

Druhý díl Nibelungů má ještě velkolepější výpravu než první, režie stejně úžasná, bitevní scény zvládnuty na výbornou, herecké výkony na svou dobu nadprůměr. Verze s hudebním doprovodem Bottfrieda Rupperta je i přes svou délku (téměř 2 a půl hodiny) perfektní a nenudí. Celkově na stejné úrovni jako první díl (Siegfried) - 5*. (16.11.2008)

Přiznám se, že mezi prvním (143 min.) a tímto (147 min.) dílem jsem šel vyvenčit psa. Ale vzhledem k tomu, že jde o německou dogu, tak ten "germánský duch" byl stále přítomen. Plné hodnocení dát tentokrát nemůžu, protože v první půlce se nedělo (téměř) nic (jedinou akcí byla divoká jízda Hunů za Attilovým novorozeným synkem) a film se mi vlekl. Ovšem potom vypuklo to pravé inferno, Kriemhilda regulérně zešílela ("V mém srdci nikdy nebylo víc lásky než teď!") a z rytířů od Rýna se rázem stala parta jeden druhému oddaných sympaťáků. (25.12.2013)

První fantasy velkofilm vůbec.Langův film na motivy staroněmecké Písně o Niebelunzích zachovává vynikajícím způsobem poetiku předlohy a zdařile ji kombinuje se stylem expresionistické kinematografie. Naštěstí se mi to podařilo sehnat s anglickými titulky, jejichž kouzelný patos (i to patří k expresionismu - vyjádřen je např. lesk brnění, ale ne jeho přesný tvar a podoba). Dnes naneštěstí podobné výrazové prvky patří spíše k pohádkám, ale ve své době to byl fantasy epos na neuvěřitelné úrovni. K nevýhodám patří především příliš velká kulisovost, theatrální herecké výkony a příliš malá monumentalita. V životě bych neřekl, že to můžu říct o Langově filmu, ale je zkrátka příliš komorní. Davové scény se nekonají, dokonce i nádvoří, které by mělo být plné lidí, je poloprázdné. Člověku s fantasií to ale nevadí. Navíc to má úžasnou hudbu. (06.11.2009)