Trhlina

Tribeč Witch Project. Jako střet racionálna a mystiky, při které sepse napadá skepsi, to místy funguje, ale pro filmy podobného ražení by mělo být stropem devadesát minut stopáže. Pak by psychedelické tóny Dobrakova a některé atmosférické momenty (přeměna džípu Lesní správy na motorky) neztrácely na síle ve zbytečných motivech a předlouhé expozici. Za odvahu jít v našich končinách do witch(or something else)-in-the-woods tématiky však patří palec nahoru. (16.10.2020)

Já jsem to hrozně chtěl obhajovat, protože po Č/čáře uznávám Bebjaka jako šikovného žánrového režiséra, který se konečně nesnaží navázat na něco, co tady již osmkrát zemřelo a sedmkrát bylo opět vykopáno. V Trhlině ale zjevně bojoval nejen s původním zadáním třídílné série (proboha proč a čí to byl nápad?), díky čemuž se v první třetině odkláníme od zbytku děje etudou ve strašidelném blázinci, která strašlivě trpí zlým zvukem, ale i rozpočtovým a časovým deficitem. Když se pak čtveřice hrozně zahraných a veskrze na loket postav vydává do řídkého opadaného listnatého lesa, ve kterém chodí po vrstevnici a do toho jančí, že nejsou schopni dojít na vrchol, je vám tak nějak všech líto. Obzvláště, když dle expozice ještě víte, že se dočkáme problémů z cukrovkou, drogovou závislostí, píšťalkami a kdoví čím ještě. Je to škoda, když charakter tajemna natolik připomíná anomálie v PC hře Stalker a třeba scéna, kdy holka protagonisty, jehož nazývá cizím jménem, utíká do tmy a vlevo někde vzadu v záběru krouží podivná spirála ze světel, naznačuje příslib tajemna, které již zbytek filmu není schopný dorovnat. A to lesní horory mi jdou obecně hodně naproti. Jak se dá z mála udělat v lese spousta děsu si lze například vyzkoušet na italském Oltre il guado. (07.08.2019)

Slovenský Blair Witch Project z prostredia Tribeču neponúka žiadne žánrové vychytávky, a tak sa bude musieť divák uspokojiť iba s klasickým príbehom dobrodruhov, ktorých pohltí neznáme zlo z lesa. Postava Andreja (Dávid Hartl) mi so svojimi rečami liezla na nervy rovnako Dávidovi (Tomáš Maštalír) a chémia medzi postavami vôbec nefungovala. Ako samostatné jednotky však dobre fungovali najmä Maštalír a Bartálos. Atmosféra nebola najhoršia, ale celkovo ma Trhlina v žiadnom smere nijak veľmi neuchvátila. (08.06.2019)

Tak konečne som sa dostal k tomuto slávnemu preslávenému slovenskému hororu. Čakal som síce niečo viac, vzhľadom na ten humbuk čo sa okolo toho strhol, no nie som ani vyslovene sklamaný. Aj keď bez bubákov, niektoré momenty dýchali príjemnou mysterióznou atmosférou. Čo sa týka pointy a rozuzlenia, miestami som sa trochu strácal (vesmír ako kocka?), no nebolo to nič iritujúce. Avšak kniha si myslím je asi ďaleko lepšia ako film, možno stojí za vyskúšanie. Priemer. 60/100 (04.06.2019)

Dokážem si predstaviť, ako báječne si film užil divák bez znalosti predlohy. Mnohé závažné a šokujúce dejové zvraty sa totiž vo filme vo vzťahu ku knihe zopakovali jedna k jednej, logickou otázkou teda je, čo také mohlo osloviť čitateľa, ktorý mal naopak to šťastie, že najprv zhltol knihu. Film totiž stavil na vysokú popularitu literárnej predlohy. Je to jednoduché. Mária Havranová (ktorá si mala ponechať toto nádherné dievčenské meno) je najväčší súčasný slovenský ženský sexsymbol, a to sa zaobíde úplne bez mejkapu (!). Matej Marušin najväčším mužským sexsymbolom bude až vo chvíli, keď sa ostrihá nakrátko, je šťastie, že vo filme ho vidno väčšinou v čiapke. Už jeho fyziognómia stojí za návštevu kina ako nejaký špeciálny bonus. Režisér je však určite zvedavý na iné, takže - široko-ďaleko neexistuje lepší mysteriózny triler. To menej lichotivé nasleduje. Niektoré scény sú zostrihané príliš unáhlene (doslova blesková návšteva cvokhausu v noci), vidno, že strih primárne slúžil tomu, aby bola dĺžka materiálu určená pre seriál prispôsobená potrebám filmu. Uprednostniť seriál pred kvalitami filmu je niečo, čo nikdy nepochopím, aj keď žijem v kapitalistickej spoločnosti. Režisér sa totiž do dejín kinematografie zapisuje filmami, nie seriálmi. Z dôležitých vecí tu hapruje budovanie napätia. Ak viem, že robím hororový mysteriózny triler, alfou a omegou je napätie, ktoré by síce malo byť kolísavej intenzity, ale nikdy nezmiznúť (vo filme Votrelec je tam permanentne, bez odľahčujúcich scén). Ak idem do kina na niečo strašidelné, potrebujem sa báť k posraniu (napr. oceňujem zvuky, ktoré vydáva to malé chlapča v lese). Napätie musí vystupovať z plátna vo "vysokom reliéfe", ako asambláž, a to i v úvodnej polhodinke. Čosi také sa najlepšie dosahuje hudbou, či skôr - v tomto žánri - nápaditým hudobným alebo zvukovým motívom, ktorý by mal jemne vibrovať aj v pokojnejších častiach (motív v Trhline však zďaleka nie je tak dobrý, ako sa píše). Aby si to človek uvedomil, nemusí mať štátnice z dejín kinematografie. Keďže dávam štyri hviezdy, všetko ostatné je samozrejme fajn a nepociťujem potrebu to rozoberať. (21.02.2019)