Byl jsem lynčován

Fritz Lang bere diváka jako sobě rovného partnera do diskuze. Jeho moderní filmová řeč je dokonale srozumitelná a mnohem příjemnější než pohled na zfanatizovaný dav v plné ráži. Jeden by se ostýchal, dva by se ostýchali, ale tři už si rádi kopnou. Pobaví nastíněný paradox, že Ústavu Spojených států lépe znají cizinci (na které je vždy svalována vina). S postavou Spencera Tracyho jsem plně soucítil a vyjma posledních pěti minut bych se zachoval stejně. Anebo možná taky ne. Rád bych věřil, že ne. 90% Zajímavé komentáře: genetique, Ajantis, Zakk (07.09.2008)

Na pohled to vypadá jednoduše a prostě, ale všechno se musí jednou zkomplikovat.. Příběh Joea Wilsona, který byl ze začátku vždy poctivý a zamilovaný, se zvrtne. Už jenom to, že někdo zatkne nevinného a nechá ho ve vazbě..bez důkazů.. nám ukazuje, jak fungují americké úřady a policie.. A to, jak je člověk absolutně bezmocný, co se týče klepů a jejich šíření..kde každý dodá něco svého.. Příběh, kde liské výmysly a davové šílenství dokáží zabít. Když se člověk vžije do postavy Joea Wilsona..není se čemu divit..a namísto popravy 21 pánů tu máme popravu dvacetidvou.. Konec se ale vrací téměř na začátek, kde láska zvítězí, i když nenávist nepomine..což nevím, jestli by se stalo i ve skutečnosti.. (09.09.2008)

Jak je asi nevinnému člověku, který musí za mřížemi čekat, až si pro něj přijde krvelačný dav „slušných lidí“??? A jak se onen dotyčný zachová, když tento justiční omyl náhodou přežije a octne se na druhé straně barikády…??? Působivá a nadčasová záležitost z dílny Fritze Langa, která velmi názorně ukazuje, že právo a spravedlnost jsou dvě odlišné věci, a že její tvůrce rozhodně není jen „pan Metropolis“. (20.11.2008)

"V téhle zemi se nevinní lidé nevězní!" Pokud bych měla porovnat se svojí dosavadní "langovskou" diváckou zkušeností, která sestává z jeho předamerických filmů, tak bych řekla, že se jim Fury svojí kvalitou nemůže vyrovnat. Srovnání například s Vrah mezi námi se vyloženě nabízí a podle mého Fury prohrává ohledně úplně každé složky filmového díla, ať už se to týká obrazu, budování atmosféry nebo formulování základní myšlenky. Nicméně tím neříkám, že by se mi film nezdál kvalitní, jenom jsem z něj nejásala tolik, jako jsem doufala. Otázka lynče byla v té době (nevím, jak je na tom Amerika kupříkladu dnes, co se tohohle týče) dost palčivá a čísla, která při své řeči ohledně mrtvých lynčovaných a obviněných lynčujících pronese státní zástupce, mohou člověku způsobit silné mrazení, zvláště když se doplní záběry spořádaných občanů v akci. (Á propos, i v rámci nutného happyendu měli být stejně obvinění odsouzeni za to, že se před soudem dopustili křivé přísahy, ne?) (05.01.2011)

Davová psychóza je diablov výtvor. No pritom tak ľudský. Za morálne neprijateľný je možné považovať tiež verejný lynč, vznikajúci ako dôsledok davovej psychózy. Lynč je často skratkovito požadovaný ako náhrada za zdĺhavé súdne pojednávania a oficiálny výkon spravodlivosti. V súdnych procesoch totiž mnoho právnických kľučiek a precedensov umožňuje oslobodenie vinných, alebo aspoň radikálne zmiernenie ich trestu. Lynč je riešenie okamžité, nemenné a dostatočne prísne. Skryté za kolektívnou identitou komunity a preto ťažko postihnuteľné. Fritz Lang vystihol rozpory lynčovania. A tiež možného potrestania je aktérov verejnej, no samosprávnej popravy, ktorí sa v čase jej uskutočnenia niesli na vlne masovej hystérie. Všetko cez príbeh nespravodlivu trestaného muža, ktorého sa rozhodne komunita mestečka zaživa upáliť za čin, ktorý nespáchal. Zároveň ide o príbeh premeny charakteru z mierumilovného zamestnanca na bezcharakterného pomstiteľa. Skvelý film s drobnými škrabancami, najmä jedným v podobe nepravdepodobne sladkého konca. (16.06.2020)