Satan's Slaves
Režie:
Joko AnwarKamera:
Ical TanjungHrají:
Bront Palarae, Tara Basro, Dimas Aditya, Endy Arfian, Ayu Laksmi, Egy Fedly, Fachry Albar, Arswendi Nasution, Asmara Abigail, M. Adhiyat, Elly D. LuthanObsahy(1)
Píše se rok 1981. I přesto, že je Kak Rini dcerou známé zpěvačky, nevede se jí a její rodině příliš dobře. Doba slávy dávno pominula, tantiémy nevynášejí, úspory jsou z důvodu matčiny dlouhodobé nemoci pryč. Co teď? Prodat dům a přestěhovat se do menšího? To podle otce nepřipadá v úvahu. Nezbývá tedy nic jiného, než čekat. Když pak konečně skončí matčino utrpení, přinese to s sebou smutek. Smutek, ale i jistou úlevu a naději na nový začátek. Jak se ale nakonec ukáže, peníze jsou to poslední, s čím by si měli pozůstalí dělat starosti. Matčin hrob je nedaleko, otec odjel do města a vypadá to, že na legendě o tom, že se nebožtíci mohou vrátit mezi živé, je možná něco málo pravdy. Tedy alespoň v tom smyslu, že se NĚCO může vrátit. Rozhodně ale ne milující rodinný příslušník. (EMIA)
(více)Videa (1)
Recenze (82)
"Tuhá v patře vám to natře!" Zajímavá exkurze do indonéské rodiny, pověrčivé a tudíž nadpřirozenými jevy se zbytečně neznepokojující. Rodiny ne úplně chudé, neboť vlastnící pár zajímavých elektrospotřebičů, např. interaktivní rádio či reverzní gramofon a jako bonus ve spižírně vykopanou děsně hlubokou a pět metrů širokou studnu, to aby měly posedlé děti kam padat. Ideální film pro nerozhodné diváky. Co si dnes pustit? Duchařinu, zombárnu nebo něco o sektách? Hrozné dilema, Pengabdi Setan aby to spral! No vida, a problém vyřešen. Film nám též odpoví na palčivou globální otázku, proč se v Asii obyvatelstvo množí geometrickou řadou, místo aby, kvůli tendenci max jedno (nejlépe žádné) dítě v rodině, ukázněně vymírali jako my. Je to díky semenu, samozřejmě. Takové u nás v Agrofertu ještě nevyšlechtili (výzkum ustrnul na množení motýle). Leč firma Anwar-Tantowi to dokázala a jejich sémě zla hrstmi rozsévá jurodivá sekta satanových družstevníků po celé Indonésii, zejména na hřbitovech. Pak i zalévají, kvalitně pohnojí a sklízí, co zaseli (jako Babiš). KVÍZOVÉ OKÉNKO: [][] Slyším-li cinkání, co to znamená? A) Do obýváku ke stromečku přiletěl Ježíšek, děti honem tam! B) Cinká mi ve věži, ze šéfa v práci. C) To straší cinkací bába, ležící v patře v rigor mortis. [][] Je čas začít se bát. Pár týdnů se teď určitě budu vyhýbat cyklostezkám. Cink, cink, cink, cink... ()
HOROROVÝ VÝBĚR, ZEMĚ Č. 47 - INDONÉSIE - Připadá mi, že jsem viděl úplně jiný film než moji oblíbení uživatelé. Nebo se mi jen vrátila nechuť do duchařin? Každopádně já ten (tehdejší) hype sdílet nedokážu. Dlouhou dobu mi to přišlo těžce klišovité a bez nápadu - lekačky se objevují tím nejklasičtějším způsobem, tudíž nefungují a jsou předem jasné a jelikož hororové v tomto filmu stojí víc na nich, nelze na tom vybudovat pomalou atmosféru. Že za terorem jedné rodiny bude něco víc než se zdá je sice jasné, ovšem cesta k tomu je jen xkrát viděnou variací na démonické duchy, kteří jen vybafnou a nic jiného neudělají a na dlouhé chození temnými místnostmi domu, u kterých je díky hudbě taktéž předem jasné, že vyleze nějaký bubák. Je to tak moc klasické, že mě to spíš vytáčelo, než abych se do toho dostal. Závěr, který duchařinu skloubí se satanisty, je sice zajímavější a jsem rád i za docela neotřelou taktiku přežívání ústřední rodinky. Tam už mě film začal upřímně bavit a už už jsem doufal, že mu vrazím čistou třetí hvězdu... než přišla poslední scéna, která nepřinesla nic jiného než klasický hororový konec. Akorát s tanečkem. Takže za mě ne, třeba jsem mimo a to geniální mi uniká, ale celkově je to typická průměrná duchařina plná typických klišé, na které jsem začal být alergický už před pár lety. Ale rozhodně cením skvělou filmařskou stránku, třeba srážka auta je kameramansky i střihově bezchybná a úžasná, stejně jako pár scén s klišé lekačkou, které ale stojí na dlouhých záběrech. A postava němého kluka, který by v jednu chvíli rád řval, ale nemůže, naštěstí patří k tomu málu pro mě skutečně zajímavého. Pardon, možná jsem měl až moc velká očekávání, ale minul jsem se s tím. Lepší 2* ()
Nechtělo se mi to dokoukat ze dvou důvodů. Za a) příběh se děsně táhne. Za b) z děsivejch scén jsem měl šílenou husinu. Nehostinná, chudá, špinavá atmosféra, na hony vzdálená hollywoodskejm hororům, posouvá film do ranku zlejch filmů, kterým přesto musím dát čtyři hvězdičky. Jen mi to prosím nepouštějte znova. 🔔🔔🔔 ()
Kiež by som to dokázal precítiť tak, ako ostatní. Napriek tomu, že duchariny sú môj najobľúbenejší hororový subžáner, toto je opätovne snaživá, no absolútne tuctová, indonézska záležitosť. Vždy keď pozerám nejaký horor z tejto krajiny, mám pocit akoby to točili jednou kamerou, v jednom a tom istom dome, s tými istými hercami, bez odlišnosti v štýle, podľa rovnakej šablóny, bez akejkoľvek snahy zaujať niečim originálnym. Jeden krát a nikdy viac. Toto je čisto priemerná záležitosť, obohraná skúsenosť, bez ktorej sa všetci hravo zaobídu. Nebyť rapídne živšej záverečnej tretiny, nedal by som ani tretiu, lebo ukecaných hororov je plná riť. A toto je presne ten prípad, kedy viac ako 50% diania, ovládlo mletie papuľou. ()
Ešte predtým, ako začnete sypať oheň a síru na kvalitu tohto snímku sa zamyslite nad tým, koľko kvalitných hororov bolo vyrobených v Čechách a na Slovensku. Potom si zaspomínajte na horory s podobnou tématikou ( v rýchlosti ma napadla Druhá strana dverí ) a pravdepodobne sami uznáte, že sa nejedná o zlý film, aj keď herecké výkony špeciálne efekty a dokonca i dej v niektorých pasážach dosť pokrivkávajú. Napriek tomu sa v ňom objavili momenty, ktoré mohli divákov vystrašiť. Celkovo ide o klasicky hororový príbeh. v ktorom sa po úmrtí člena rodiny začínajú odohrávať zvláštne veci. Film kvalitou prevyšuje béčkové horory, nie je však zas tak dobrý aby ste si ho pamätali dlhšiu dobu. 75%. ()
Reklama