Obsahy(1)
Od narození dlouhodobého ředitele divadla Na Tagance J. Ljubimova (*30. 9. 1917 – †5. 10. 2014) v těchto dnech uplyne celé století. Na prahu nového milénia Česká televize zaznamenala jeho rozhovor s ruským režisérem G. Kajumovem, v němž shrnuje vše podstatné o svém uměleckém životě a názoru na umění. Jeho umělecká činnost byla především spjata s divadlem Na Tagance, které založil 23. 4. 1964 a které se na dvacet let stalo enklávou moskevského nonkonformního umění i svobody. V roce 1984 Ljubimova donutili k emigraci, ale po pěti letech se vrátil a navázal na svou práci ve svém divadle i jinde, vlastně po celém světě. Vypráví o osobnosti písničkáře a herce V. Vysockého, kterému svěřil roli Hamleta v přelomovém představení, o setkání s A. Solženicynem a dramatizaci jeho prózy, o celoživotním zaujetí Puškinem. Zamýšlí se nejen nad tím, jak dělat v současnosti divadlo, ale i nad tím, co se nazývá „ruská národní povaha" a jeho hodnocení se nevyhne ani soudobému politickému směřování ruské federace. Rozhovor je doprovázen provokativními písněmi V. Vysockého, dokumentárními záběry i ukázkami z představení J. Ljubimova. (Česká televize)
(více)Recenze (1)
Pro fajnšmekry************ Od narození dlouhodobého ředitele divadla Na Tagance J. Ljubimova (*30. 9. 1917 – †5. 10. 2014) v těchto dnech uplyne celé století. Na prahu nového milénia Česká televize zaznamenala jeho rozhovor s ruským režisérem G. Kajumovem, v němž shrnuje vše podstatné o svém uměleckém životě a názoru na umění. Jeho umělecká činnost byla především spjata s divadlem Na Tagance, které založil 23. 4. 1964 a které se na dvacet let stalo enklávou moskevského nonkonformního umění i svobody. V roce 1984 Ljubimova donutili k emigraci, ale po pěti letech se vrátil a navázal na svou práci ve svém divadle i jinde, vlastně po celém světě. Vypráví o osobnosti písničkáře a herce V. Vysockého, kterému svěřil roli Hamleta v přelomovém představení, o setkání s A. Solženicynem a dramatizaci jeho prózy, o celoživotním zaujetí Puškinem. Zamýšlí se nejen nad tím, jak dělat v současnosti divadlo, ale i nad tím, co se nazývá „ruská národní povaha“ a jeho hodnocení se nevyhne ani soudobému politickému směřování ruské federace. Rozhovor je doprovázen provokativními písněmi V. Vysockého, dokumentárními záběry i ukázkami z představení J. Ljubimova. ()