Kryštůfek Robin

Nemôžem si pomôcť. Macko Pu ma vždy dojme - krásne spomienky na detstvo mojich dcér, ktoré na ňom vyrástli. Áno netvrdím, že nie, bolo to jednoduché, príliš nostalgické a dojímavé, no práve to som tu asi aj čakal a vôbec mi to nevadilo. Výhrady by som mal jedine k obsahu, kde postavu dcéry Krištofka Robina by som trochu viac rozvinul. Inak ide o príjemnú nostalgickú záležitosť. Slušný nadpriemer. 80/100 (21.12.2018)

Mne hlavnym posolstvom tento film pripomina Spielbergovho Hooka. Len tentokrat to nie je film pre celu rodinu, ale skôr pre dospelych. Cele je to take smutne a miestami az depresivne. Hlavne hlas medvedika Pu je tak smutny, ze to je az neprijemne. Film obcas prekvapi fantastickou vypravnou scenou zo stareho Londyna. Evidentne bol film poriadne drahy. Velkym plusom filmu je Ewan McGregor a jeho vztah s roztomilou dcerou. Za jedno pozretie tento netypicky film stoji, ale znova si radsej pustim hravejsieho Hooka. 6/10. (03.11.2018)

Osobně jsem vůči fetišistickému oslavování vnitřního dítěte a dojímání se nad vlastním dětstvím vždycky ostražitý, přijde mi to jako hrozná werichovština a jakási imitace "moudrosti". Neříkám, že se někdy rád nedojmu a že na mě nostalgie někdy nefunguje - ale tady je to tak banální a natolik to stojí v cestě dalším, bohužel nerozvinutým motivům, že to zamrzí. Na jednu stranu se mi líbí, že přítomnost imaginárního světa přesahuje hrdinovu mysl a mohou s ním interagovat i jiní, ale na druhou stranu to vede k velké nejasnosti ohledně toho, jaká je tedy role toho světa a co má z filmu vyplývat. Přítomnost těchto světů má většinou ten smysl, že se jich hrdina musí vzdát a najít jejich otisk v každodennosti. Zde ho však objevujeme jako fyzicky existující místo, kam se Kryštůfek na konci doslova odstěhuje se svou rodinou. Co si z toho má člověk vyvodit?. Dcera má odjet na prestižní školu, ale z toho asi sejde, protože "se jí nechce". A místo toho se s otcem a matkou přestěhuje do pohádkové říše, kde bude zřejmě nicnedělat s magickými stvořeními do konce věků. Je to svou neaplikovatelností skoro fascinující - a některé implikace jsou až hrůzu nahánějící, přinejmenším pak nezodpovědné. Je to opravdu čisté propadnutí a odevzdání se nostalgii, které by z rukou Davida Lynche bylo čteno jako obraz totální zkázy a rozpadu lidské mysli. (19.11.2018)

"People say nothing is impossible, but I do nothing everyday." aneb vizuálně podmanivej a poeticky krásnej nostalgickej reunion Obi-wana a chábrů ze Stokorcového lesa, který ale překvapivě funguje jako drama o krizi středního věku. Neobyčejně půvabná oslava dětské fantazie a nicnedělání. Asi nejlepší hraná disneyovka so far...... kdo nevyrůstal na dobrodružství Medvídka Pú a jeho přátel, nepochopí. (04.01.2019)

Tento film je daleko lepší než Sbohem Kryštůfku Robine. Přesto mi však celá první polovina filmu přišla ponurá, atmosféra byla pochmurná. Zlepšilo se to až se Kryštůfek vrátil zpět do Stokorcového lesa, po peripetiích se sloniskem jsme viděli i radost a zábavu. (30.09.2022)