Kagemuša

Kurosawa má estetické cítenie, čoho dôkazom je vizuálne exibicionisticko-umelecký film Dreams a prejavuje sa aj v Kagemušovi, hoci niekedy naozaj samoúčelne a len pre efekt. Kurosawa vie tak isto natočiť film, kde je všetko ako má byť a ktorý ma dostal (Deržu Uzala). Ale nech mi priaznivci tohto japonského umelca odpustia väčšinou z môjho pohľadu prevažuje to, čo som už v súvislosti s jeho filmami spomínal:nuda, rozťahanosť, nevyváženosť, miestami absolútne prehrávanie hercov a neprehľadnosť. Silné momenty by sa našli, ale tie horšie výrazne prevažujú. Trojhodinová stopáž bola v tomto prípade zabijácka. Skrátka rád prenechávam tento film na hodnotenie "japonológom", nie je to moja šálka kafe:) (15.07.2007)

Patrně nejdražší snímek Akira Kurosawy díky americké finanční injekci, díky níž mohl Kurosawa zobrazit velkolepé válečné scény a stvořit rozmáchlé epické drama ze 16. století japonských dějin, kdy se podobně jako v Evropě pomalu chýlil ke konci starý věk šlechtických klanů a jejich způsobů boje založených na středověkých taktikách. Kurosawa se snažil, podobně jako v jiných svých snímcích, o shakespearovsky silné psychologické drama, kde je bezvýznamný človíček uvržený shodou okolností do víru mocenských intrik a krutých bojů. Malý zlodějíček má sehrát roli mocného feudála, vůdce klanu, který usiluje o dominantní postavení v Japonsku. Jenže to není žádná úsměvná komedie stylu Císařova pekaře a pekařova císaře, ale osudová temná záležitost, kde sledujeme v přímém přenosu nejen zkázu jednoho klanu i s celou armádou, ale i konec jedné epochy. Další zásadní zvrat v Japonsku přišel až v 19. století s reformním hnutím Meidži. Jestli je něco cenné, pak je to samozřejmě výprava a konfrontace odlišných kultur, protože pozdně středověké Japonsko představuje pro středoevropana exotiku. Vytknout by se dala určitá teatrálnost - Takedův dvojník má na sobě tolik líčidel, aby zobrazil svoje zoufalství, kolik se nespotřebuje na jedno průměrné divadelní představení. Navíc emoce jsou podávány, jak už je v Kurosawových historických dramatech zvykem, v neskromném množství, je to zkrátka rozdíl proti střízlivějšímu evropskému pojetí a je to i znát na českém dabingu, který se jen obtížně strefuje do postojů filmových hrdinů. Být tohle natočené v euroamerickém prostoru, byl bych kritičtější a režisérovi bych doporučil minimálně odvážnější střih a civilnější herectví, ale Kurosawovi jeho filmové vidění rád odpouštím. Celkový dojem: 80 %. (20.05.2012)

Kagemuša znamená dvojník. Kagemuša je příběh muže, který se stal někým jiným. Bezejmenný zlodějíček nahradil vládce Šingena Takedu. Přejal nejen jeho místo. Učil se tvářit, myslet a cítit jako někdo druhý. A dařilo se mu to. Ale po té, co přestal být užitečný, byl docela prostě odložen. - Kagemuša je film se zajímavým příběhem a výrazným barevným vizuálním zpracováním. Vzpomenu-li však na staré Kurosawovy filmy (Rašamon, Rudovous, Osobní strážce adal.) , zdá se mi jejich černobílé vizuální vyznění silnější. Náhle si musím u Kurosawy zvykat na barvu. Ale není to tak těžké zvykání. (25.04.2004)

Film Kagemuša - Stínový bojovník - je Kurosawovým Posledním samurajem (ale natočeným o 23 let dříve). Ovšem vyprávěný samozřejmě po japonsku, táhle, důkladně a výpravně, plný nádherných obrazů krajiny a vojska nesoucího do bitvy na zbraních barevné vlajky klanů. Kurosawa se tak vyzráleji a napínavěji vrátil ke svým počátkům se samurajskými filmy. Na druhou stranu jde jen o historickou fresku s centrálním příběhem dvojníka mrtvého knížete, scénář není komplikovaný. Přesto výjimečný zážitek. Trailer: http://www.youtube.com/watch?v=XzR87VBlaoo (30.07.2012)

Geniální barevná čmáranice, úchvatné kostými, spousty prachu a mhly, západy slunce, soumrak a dlouhé stíny. Kagemusha není ani tak typický válečný film s řadou bitev jako je tomu např. v Ran, spíš se zaměřuje na boj planoucí uvnitř člověka. Tatsuya Nakadai je výborný herec, ale některé scény-snová pasáž- působily trochu teatrálně. Vůbec je to zajímavá představa, hrát dvojroli kde druhá postava je dvojníkem té první. Pro mě osobně ..nezapomenutelný zážitek (02.05.2006)