Ikiru
Living
Žiť
To Live
Režie:
Akira KurosawaKamera:
Asakazu NakaiHudba:
Fumio HajasakaHrají:
Takaši Šimura, Šin'iči Himori, Haruo Tanaka, Minoru Čiaki, Kamatari Fudžiwara, Nobuo Kaneko, Acuši Watanabe, Kin Sugai, Daisuke Kató, Seidži Mijaguči (více)Obsahy(1)
Kedži Watanabe celý život pracoval ako úradník na tokyjskej radnici. Za tridsať rokov vernej služby sa prepracoval až na miesto vedúceho oddelenia. Jeho celý život je len práca medzi štyrmi stenami kancelárie a vysoké stohy papiera na oboch stranách písacieho stola. Jedného dňa sa však pán Watanabe dozvie niečo, čo mu už nedovolí žiť svoj život tak ako predtým. Je smrteľne chorý a zostáva mu nanajvýš šesť mesiacov života. Uvedomí si, že za tých tridsať rokov nič nedosiahol, že žil iba pracovným stereotypom a neporozumením v kruhu rodiny. Tvárou v tvár smrti začne sám sebe klásť otázky o zmysle existencie a rozhodne sa zanechať po sebe na svete stopu. Muž, ktorého každý poznal ako zatrpknutého pesimistu, sa razom premení na láskavého človeka plného nádeje, ktorý s entuziazmom bojuje za výstavbu detského ihriska v chudobnej mestskej štrvti. To má byť jeho odkaz svetu, zmysel a naplnenie jeho životného putovania. Najznámejší japonský režisér Akira Kurosawa vytvoril svojím filmom Žiť dielo hlbokého humanizmu a porozumenia pre človeka, ktorému vedomie vlastnej smrteľnosti umožní mysticky prezrieť, pochopiť a precítiť lásku k životu. (oficiální text distributora)
(více)Videa (2)
Recenze (147)
Síce má film od premiéry už pár dekád za sebou, jeho príbeh je stále aktuálny. Vykreslenie pracovného prostredia na "úradoch" mi prišlo nadčasové. Alebo je to skôr tým, že je nemenné? Watanabeho zmena životného štýlu prinúti zamyslieť sa nad svojou cestou životom nejedného diváka. Mladého čo starého. Priestor na zmenu sa vždy nájde. Je jedno koľko času ostáva, dôležité je začať hneď. ()
Jak žít a pracovat v japonské společnosti, kde se věta v rozhovoru se zástupcem starosty: "Můžete to prosím ještě zvážit?" stává teroristickým činem? Watanabe byl po celý svůj život zářným příkladem úředníka - neřekl ani slovo, celým svým tělem vyjadřoval podřízenost, neboť mluvit a činit znaméná angažovat se a pracovat, což znamená žít. Možná se nám dnes Kurosawův výkřik zdá zdlouhavý a místy až tezovitý, ale pro Japonce v padesátých letech to musel být úder kladivem. ()
Kurosawa na príklade chorého muža skúma vplyv anonymity mesta na psychiku jeho obyvateľov, pocity osamelosti a odcudzujúce pracovné podmienky. Ikiru je príbehom muža, ktorý sa na sklonku života pokúsil robiť niečo, čo nerobil už 30 rokov- žiť. A tým, že zmenil seba, zmenil svet.... Dá sa to! (dal som plné hodnotenie, pretože je to môj prvý Kurosawa, no súhlasím so všeobecným názorom o zdĺhavosti) ()
Kde by iní v potoku sĺz svoj príbeh ukončili, tam sa majster Kurosawa ešte len poriadne nadýchne a v nevídanom prúde prázdnych slov, teatrálnych výstupov a pštrosích postojov usvedčí človeka z tých vlastností, ktoré on sám ako jednotlivec tak rád pripisuje všetkým ostatným... Karel Čapek by sa v tejto naozaj až 'hordubalovskej' tragike nepochybne našiel. A to už je iný kompliment! ()
Krásný smutný film. Zatímco v historických filmech se mi japonské reálie moc líbí, ve filmech „současných“ mi trošku brání v bezprostřednějším vcítění se do děje filmu. Tak je to i s tímto filmem. I těch padesát let je na něm znát. Zatímco jen o dva roky mladších Sedm samurajů vůbec nezestárlo, tenhle film žel ano. Navíc působí až příliš nízkorozpočtově. Závažnost příběhu a způsob vyprávění to, ale bohatě vynahrazují. Navíc, Takashi Shimura je opravdu skvělý herec. Rozhodně bych film nekrátil ani o minutu... Malá záhada nakonec: Jestli jsem se pozorně díval, tak ten často reprodukovaný záběr s pohledem na odcházejícího hlavního hrdinu v noci a dešti se ve filmu vůbec neobjeví. To je zvláštní ne? ()
Galerie (38)
Zajímavosti (5)
- Píseň, kterou zpívá Kandži Watanabe (Takaši Šimura) v baru, je "The Gondola Song" (1915). Pojednává o tom, jak by si ženy měly najít lásku, než jim vyprší čas. (džanik)
Reklama