Barry Lyndon

Po filmařské stránce opět bez výhrad (tak důsledná a soustředěná režie se vidí málokdy), několik geniálních scén (hlavně ve druhé a IMHO lepší půli), cool Ryan O'Neal a dokonale využitá (nádherná) klasická hudba. Bohužel je to trochu moc dlouhý film i na Kubricka, s místy velmi pomalými, až statickými scénami (což byl samozřejmě tvůrčí záměr, nicméně při stopáži přes tři hodiny je ten film občas přeci jen lehce unavující). Nicméně i tak se jedná o další (nestárnoucí) Kubrickovu mistrovskou záležitost, zejména pak z hlediska V-I-Z-U-A-L-I-T-Y. Tolik překrásných, dobovou atmosférou vysloveně nasáklých záběrů, které by se daly okamžitě zarámovat a pověsit na zeď, uvidíte jen v málokterém filmu... 90 % (18.09.2004)

Mistrovské dílo! O Kubrickovi nestačí říct, že ovládá filmařinu nebo že točí dobré filmy. Ví přesně co dělá, pracuje hlavou i srdcem, dokáže vyjádřit myšlenku pouhým záběrem kamery. Proto se dá na vzestup a pád jednoho bezvýznamného Ira na pozadí sedmileté války dívat s takou chutí, i když trvá přes tři hodiny. (20.08.2014)

Nemám ráda kostýmní dramata, pokud už to musí být, tak snad jedině z francouzských nebo českých dějin. Jenže Kubrick se vytasil s takovou režií, že jeho práce prostě nemůže nechat žádného filmového fanouška chladným, i kdyby ho tisíckrát britská historie nezajímala. Tak precizně promyšlený každý záběr se hned tak nevidí. Přesto, že s příběhem nejsem příliš kompatibilní, vlastně vypočítavému Barrymu přeju jeho konec. Technicky je film naprosto mimořádný. A mimochodem, kdo mi vysvětlí, jak Kubrick udělal v době bez počítačových triků tu amputovanou nohu, když se její majitel posunuje na posteli a při odchodu ke kočáru je snímán ze všech stran? (14.09.2020)

Jo, dnes už jsou si všichni rovni. Možná trošku upozaděný, ale skvělý Kubrickův film. Nikdy bych neřekl, že tři hodiny mohou utéct tak rychle, ale tento snímek skutečně nemá čas nudit. Barry Lyndon je co do kamery, výpravy, kostýmů i hudby (vše Oscar), takovým starším Amadeem. Bez nadsázky. První polovina, kdy si mladý sedlák probíjí cestu vzhůru, mě bavila o něco víc a přišla mi zajímavější a přímočařejší. Zhruba od poloviny filmu sledujeme pozvolný, ale nevyhnutelný pád hlavního hrdiny a Barry Lyndon směřuje k jedinému možnému rozuzlení. Satisfakční scéna ve stodole byla dokonalá a klidně mohla trvat ještě déle, stejně jako celý tento velkolepý snímek natočený velkým umělcem. (16.02.2015)

Stanleyho galerie výtvarného umění, které muže konkurovat leda ta Ridleyho z roku 1977. Obrazy o lovci štěstí, který šplhá po sarkastickém žebříku oportunismu až do aristokratických výšin, jsou přenádherné. Škoda jen, že se do těch prostých pikareskních rámů nepodařilo dostat více srdce, jako se to třeba podařilo u lůžka malého Bryana či při poslední satisfakci za holubího vrkání, nicméně emoce nejsou prvoplánově to, co bych u chladného šachisty Kubricka vyhledával. „…good or bad, handsome or ugly, rich or poor, they are all equal now..” (11.06.2018)