Režie:
Stanley KubrickKamera:
Geoffrey UnsworthHrají:
Keir Dullea, Gary Lockwood, William Sylvester, Daniel Richter, Margaret Tyzack, Douglas Rain, Vivian Kubrick, Robert Beatty, Ed Bishop, Alan Gifford (více)VOD (3)
Obsahy(2)
Filosofická filmová opera. Evoluce a smysl existence lidstva v několika epochách, během kterých je člověk konfrontován se zlověstným a mlčícím symbolem mimozemského života. Science-fiction film, po kterém už filmové sci-fi nikdy nebylo jako dříve, a souběžně napsaný stejnojmenný science-fiction román, po němž se sci-fi literatura navždycky změnila. Jeden z největších mýtů filmové historie a společné mistrovské dílo dvou osobností svých oborů – režiséra Stanleyho Kubricka a spisovatele Arthura C. Clarka. Neopakovatelná cesta za hranice lidské zkušenosti, za hranice prostoru a času... (AČFK)
(více)Videa (5)
Recenze (1 619)
Co to je? To je film? To se opravdu někomu líbí? Zkusil jsem se podívat na tohle slavný Kubrickovo dílo a čekal jsem, že mě to asi zrovna nenadchne, ale bylo to ještě asi tak 1000× horší, než jsem si vůbec dokázal představit. Tohle se ani nedá považovat za film. U filmu bych čekal třeba nějakej děj nebo příběh, ale tady prostě nic neni. Takže jen ve zkratce moje pocity z tohoto nesmyslu: opice, příšerně otravná hudba (posouvám o pár minut dál) zase opice, hu hu hu (posouvám dál) vesmír a zase ta hrozná hudba, nic, nic, nuda, nuda, blbost, píčovina, sračka, mnohem horší, než mechanickej pomeranč, chce se mi zvracet, totální hnus, mažu to okamžitě z disku a už to nechci víckrát vidět = 0% ODPAD! Akorát teď nevim, jestli zdejší hodnocení 82% je nějakej vtip nebo to fakt ostatní myslej vážně. Já v tomto případě s odpadem neváhám ani na okamžik. A hrozně se mi líbí, když někdo napíše komentář ve stylu: "Nepochopil jsem to, ale je to super a dávám 5 hvězdiček." ()
Přirovnal bych to k Tenkrát na Západě. Kdo viděl dnes už legendární western, tak už jistě ví, kam mířím. Kdo viděl a zároveň se u toho mohl unudit k smrti, tak zřejmě přestává číst tento komentář nebo ukončuje stahování filmu. Vizuálně je to úchvatné, v kombinaci s hudbou místy geniální, jenže díky přepálené stopáži často utahané a pro bežného diváka nudné. Jenže to vše je potřeba pro nezaměnitelnou atmosféru, která vrcholí při setkání s Halem. Těžko hodnotitelný film, který však ve mně zanechal nesmazatelnou stopu. ()
To by mě zajímalo kdo to bez přečtení knihy pochopí. Kubrick nějak z čistokrevné Clarkovy sci-fi udělal něco velice divného. Ano začíná to stejně, zhruba, pak jako kdybychom přeskakovali kapitoly a konec, který jsem považoval za důležitý, tady jaksi není. Filmu chybí účel, který je v knize poměrně dobře popsán. Cesta prostorem je prezentována jinak. Místo Saturnova měsíce se letí jen k Jupiteru. Je tu spousta odchylek, které mě mrzí, ale spousta věcí, které předčily má očekávání. Černá deska nebo třeba pohodářský sympaťák HAL 9000 zůstal stejný. No víceméně docházím stejně k závěru, že srovnávat se moc nedá právě kvůli jisté osobitosti, které obě média mají. Snad jen místy mě mrzela zbytečná roztahanost způsobená nejspíš Kubrickovou fascinací prázdým vesmírem. Hvězdička dolů je za jistou pitoresknost v první půli, která je způsobena tím, že "budoucnost" místy stále působí jako 70tá léta, zároveň je však neuvěřitelně pokroková a promyšlená. Je to čistě subjektivní pohled na věc a starým pardálům to asi ani nepříjde, jenže já jsem v tomhle ohledu dost choulostivý. Může za to právě ta věc, že snímek předběhl svou dobu. Díky tom ale stanovil jisté standardy v žánru takže... pff. ()
Kubricka moc nemusím, toto je ovšem jeho nejlepší film. Na dnešní dobu možná trochu rozvleklý, majestátní záběry trvají trochu déle, než se dnes nosí. Kubrick za film dostal svého jediného Oscara, ovšem za vizuální efekty. Ty jsou skutečně skvělé - od výborných masek pravěkých opolidí až po záběry z vesmíru. Dost dobře je využita klasická hudba. Tento film inspiroval každý druhý pozdější sci-fi film. ()
Nad svým hodnocením jsem usilovně přemýšlel celé 3 dny (a 3 noci), na jednu stranu je Vesmírná odysea doslova umělecké dílo, neuvěřitelně chytrý film s hloubkou Mariánského přikopu, ale na stranu druhou, zcela zbytečně zdlouhavá a nudná a já nechápu proč... Proč bylo nutné všechny záběry tak šíleně natahovat, proč jsem musel 15 minut sledovat smradlavé opice kvůli jedné minipointě a jaký smysl měly následující okecávačky, nebo-li úvod na druhou (mám na mysli pasáž do doby setkání člověka s monolitem). Prodloužit scény, aby si divák popřemýšlel a lépe vstřebal filozofický podtext je dobrý nápad jen do určité míry, tady to bylo přetaženo a nejen, že se místy musel snad každý nudit, ale stejně, většina z nás to ani tak nebyla schopna na první zhlédnutí stoprocentně pochopit... Líbil se mi souboj člověka s jeho evolučním potomkem - počítačem, který ho chtěl zabít, protože si uvědomil, že už tu starou "opici" vlastně nepotřebuje, líbila se mi režie s chytrým použitím hudby a moc se mi líbily vizuální efekty v čele se závěrečným průletem světy, ale dát 5 hvězd by bylo u mě pokrytectví, protože jsem se na maximální hodnocení prostě nebavil. 8/10 ()
Galerie (326)
Photo © Metro-Goldwyn-Mayer (MGM)
Zajímavosti (242)
- Pro film byl vyroben i samostatný model planety Jupiter. Model kosmické lodi pro vnější záběry byl dlouhý 18 metrů. (GilEstel)
- Jedna z Kubrickových inovací scénáře, která se nelíbila Arthurovi C. Clarkovi, byla schopnost počítače HAL (Douglas Rain) odezírat ze rtů. Poté, co začaly být vyvíjeny počítače se stejnou schopností, však přiznal, že měl Kubrick celou dobu pravdu. (JayZak)
- Hlas počítače HAL 9000 (Douglas Rain) chtěl ve své písni "A Perfect Sense (Part 1)" použít Roger Waters, ale Stanley Kubrick mu to nepovolil, protože v roce 1971 mu skupina Pink Floyd, jejíž součástí Waters byl, nedovolila použít instrumentální skladbu "Atom Heart Mother" do filmu Mechanický pomeranč (1971). Waters proto místo tohoto hlasu nakonec použil hlas jednoho ze svých hudebních techniků. (Beckett51)
Reklama