Tátova volha

Nemaje jiného čtiva po ruce, listoval jsem na penziónu v Jeseníkách časopisem Žena a život. Byl tam společný rozhovor s Vejdělkem a Balzerovou. Paní Balzerová se tam rozplývala, že film má být především obraz a bez balastu zbytečných slov. Ano, Tátova volha je hodně o obrazu, což s dronem a úchvatnou českou krajinou není problém zařídit (vypíchnul bych scénu s řízkama v Tetíně nad Berounkou). Ale jinak je škoda těžce nevyužitýho potenciálu, výchozí nápad není špatnej. Nevím proč, ale čekal jsem komedii, což jsem po půlhodině pochopil, že nebude, další hodinu jsem čekal aspoň dobrej film, což se taky nekonalo. Něco málo fakt podařených momentů (vysávání kaktusů, sběr jablek) mě nepřesvědčilo. S nostalgií a úsměvem vzpomínám na první spolupráci Vejdělek-Balzerová (Ženy v pokušení). Tátova volha je nuda. (03.04.2018)

„VEZMEME SI TÁTOVO AUTO A POJEDEM SE PODÍVAT NA JEHO MILENKY…“ /// Začínáme funusem (jakoby…) a pak (místo pozůstalosti) řešíme tajemství. Tátovo (jako toho mrtvýho…). Česká roadmovie. Dcera s matkou v nebožtíkově volze na cestách… nejde ani tak vo ženský (navštívený rodiny), ale vo ně dvě. „Já vím, že jsem nikdy nebyla ideální máma…“ A co jako já s tím? Lidi, co neměli ideální mámu, asi slzej…, ti druzí možná taky, ale zřejmě nad tou snahou o ztřeštěnost. Snahou… Balzerová podobá se Vilmě (Vejdělku… kurva, přece to nemůžeš furt recyklovat…) a víc než ftipný je to… spíš teda asi dojemný. Takže dramatický. Vejdělka zřejmě čeká Hřebejkův osud. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Nechápu, proč si lidi namlouvaj záznamník. 2.) Nevím, jak se mám vypořádat se smutkem a rakem. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ne (20.10.2018)

Tátova volha je zejména o mezilidských vztazích (rodinných i partnerských) a vyrovnávání se s kolami osudu (těžká nemoc a tajemství z minulosti). Film působí vcelku nenáročně a oddychově - tragická, ale i komická rovina se drží na uzdě, což je v obou případech poněkud škoda, jelikož se z toho dalo rozhodně vytřískat více. Avšak herecký ansámbl byl skvěle zvolený - nejvíce mě zaujaly linie s Holubovou a Polívkou. Rovněž musím filmu uznat plusový bod za jistou nedořečenost v závěru. Snímek, který neurazí, ale ani neohromí, přičemž u něj nejvíce zamrzí onen nevyužitý potenciál, když vezme člověk v potaz námět a obsazení. (06.01.2019)

Potěšil mě tu pohled postavy Elišky Balzerové na hřbitovy a celou tu šaškárnu po smrti blízkého člověka. Přesný - hrob - do prdele, co bych tam chodil? Místo na vzpomínání? Ale no tak, vzpomínat můžu kdekoli, kde jsme s tím člověkem byli, něco zažili... Ale kus žulový desky ve "městečku" dalších žulovejch desek? Proč? (13.07.2022)

Klasický road movie v ktorom si behom jedného výletu postavy vyjasnia svoje rodinné vzťahy. Tentokrát matka s dcérou ohľadom ich spoločného vzťahu, vzťahu k zosnulému manželovi a otcovi, vzťah dcéry k manželovi, nejaké to dilema ohľadom výsledkov z liečby rakoviny a podobné bežné životné problémy. Téma otrepaná ale stále funkčná. Postavy ma zaujali od začiatku do veľkej miery vďaka ústrednému páru herečiek, ktoré patria k mojim obľúbeným. A aj v epizódnych výstupoch sa tu mihne kopa ďalších hercov ktorých mám rád. Vďaka ním všetkým som prežil aj nedostatky filmu. Dialógy, ktoré občas šuštia papierom, snímanie dialógov štýlom záber - protizáber čo pôsobilo skôr nepríjemne, vtieravá hudba, ktorá vedie diváka za ručičku ohľadom emócií a pár ďalších maličkostí. Ale ako celok to je celkom pohodový film na jedno pozretie aj keď road movie príliš nemusím. P.S: film sa skončil v správny moment, pretože o toho nevlastného brata tu fakt vlastne ani nešlo. 5/10. (04.04.2019)