Motýlek

Charlieho Hunnama aj Ramiho Maleka mam rád. V remake-u Papillon mi však obaja prišli pomerne nezaujímaví. Bol som síce zvedavý, či/ako/kedy sa dostanú z väzenia, ale ich pokusy vo mne nevzbudzovali žiadne emócie. Jednou z najsilnejších scén pritom mohli byť dlhé roky na samotke, ktoré mali ukázať šialenstvo zapúšťajúce korene do mysle trestanca. Mal som však pocit, že to Papi zvládol bez sebemenších problémov. (21.03.2021)

Původního Motýlka si v budoucnu určitě někdy pustím, a proto budu tuto verzi hodnotit jako jedinou. Volba Hunnama do role Papiho byla výborná, charismaticky i herecky film dokáže výborně utáhnout, možná bych mu dal trochu více prostoru na samotce, kde se z toho top top herectví dalo vyždímat o něco víc. Problém vidím ale asi ve stopáži. Respektive, stopáž je pro podobný film ideální, problém je s obsahem, který sice je plný, ale něco málo mu chybí, aby udržel diváka hltat každou minutu. Nejsem fanda remaků, ale nedopadlo to vůbec zle, ale jak říkám, nemám srovnání a beru tak film pouze jako nezávislý film. (10.08.2020)

,,TY MÁŠ ALE GULE CHLAPČE. SKÚS MA O*EBAŤ A JA TI ICH POTOM UFIKNEM." __ Najväčšmi sa tu rieši opodstatnenosť nakrútenia remaku a to, či sa nejedná o zbytočný film, veď verzia z roku 1973 sa radí medzi filmové klenoty. Lenže nový ,,Motýľ" nie je vôbec zle nakrútený a po celý čas sa na neho dobre pozerá. Tvorcovia si museli ujasniť, čo nové by vedeli do rozprávania priniesť a tak máme entrée z Paríža roku 1931, kedy spoznáme Motýľovu kriminálnu minulosť i to, ako prišiel ku svojmu trestu. Zvyšná časť vo väzení je skôr zameraná na inovácie. Pri sťatí hlavy gilotínou už krv neošpliecha kameru, ale o násilie, sadizmus, ba dokonca o nahotu nie je núdza. Neberiem to ako výčitku, pretože so všetkým je tu narábané akosi s mierou, čo je možno trochu na škodu. Casting je však mimoriadne vydarený, ako potvrdzujú aj iní užívatelia. Obaja hlavní predstavitelia sú absolútne rovnocenní s pôvodnou dvojicou, dokonca Malek u mňa predbieha Hoffmana. Striktne porovnávať oba filmy napokon s odstupom desaťročí považujem za prehnané. Potešilo ma Motýľovo záverečné doznanie sa vydavateľovi, ktorým sa definitívne všetko uvádza na pravú mieru: ,,Ide o príbeh rôznych mužov." (4225. hodnotenie, 173. komentár k filmu) (13.01.2021)

O třídu lepší než Schaffnerova úmorná tříhodinová verze z roku 1973, přesto tento remake zrovna velký aplaus nesklidí. Noer totiž nedokáže uspokojivým způsobem pracovat s tempem, což je při 133-minutové stopáži učiněná pohroma, a nový Papillon tak zákonitě kráčí ve šlépějích nezáživného originálu. Tvůrci si však dali záležet alespoň na letmém vykreslení ústředních postav a jejich vzájemné interakci. Snímek pochopitelně ani vzdáleně nepřipomíná psychologickou vztahovou studii, ale bohatě stačí, že dává zapomenout na neduhy původního díla, tedy toporné dialogy odříkávané počítačovou intonací či krajně machistického Papillona v podání McQueena. Papillon ode mě obdrží dvě slabší hvězdy. (09.09.2018)

Ukázka, jakými změnami kinematografie za ty roky prošla. Novodobý remake se zbavuje všech zbytečných scén, které předchozí dílo jen natahovaly a soustředěnou režií se zaměřuje na to podstatné a rozvíjí nejdůležitější momenty a scény příběhu. S úctou k originálu, ale tento remake je z dnešního nostalgií nepřikrášleného pohledu daleko kvalitnější podívaná. Experimentálnější, napínavější a vizuálně prakticky bezchybná. (28.05.2019)