Vyšší princip

I z hlediska nižšího principu mravního (na ten vyšší nemám) je tento snímek skutečně mimořádně působivý. Jenže pro mne vražda zůstane vraždou, ať je spáchána třeba na tyranu a jediné poučení vidím v tom, že by mladí lidé měli lépe vážit své kroky, když kolem nich pochodují těžké kanady. Takže já sice rozumím uznalému nadšení diváctva, ale z mého pohledu se jedná o snímek tak vážnovážný, že ho již nikdy nechci vidět znovu. A to pro film není ta nejlepší vizitka. (19.04.2014)

Fenomenální! Brutální důsledky heydrichiády, konfrontovány s lehkou naivitou maturitního ročníku, nikdy nebyly na filmovém páse hmatatelnější. Strach obyčejných lidí vypustit z úst byť jediné špatné slovo, vážení občané, kteří ohýbají hřbet, a ti, kteří si i v nejtěžších chvílích uchovali rovnost vůči sobě samotným. Dokonalý filmový epitaf všem, kteří padli za oběť jedné z nejzákeřnějších pomst, jaké kdy byly vykonány. (03.04.2010)

Český film s typicky českými postavami z prostředí familiárního českého městečka v jedné z nejtemnějších dob českého národa zobrazující útrpný český život v tyranii - to je Vyšší princip (slovo "český" možno libovolně zaměnit za "československý"). Atmosféra bezútěšného útlaku a všudypřítomného strachu je výborná a je možno ji dobře pochopit i lidmi, kteří danou dobu nezažili, popř. čechoslováky vůbec nejsou. Přesto mi zde ale něco nesedělo, možná některé příliš jednostranné charaktery (hysterická Jana), nebo přesněji řečeno - film mě neoslovil/nezaujal silou legendy a nemám potřebu jej vidět znovu. 7/10 (03.04.2009)

Vyšší princip je jeden z těch filmů, které se nebojím prohlásit za dokonalé. Asi šichni, kdo na něm pracovali, od režiséra až po herce ve vedlejších rolí odvedli velice kvalitní práci. Například Václav Lohinský ztvárnil učitele němčiny naprosto geniálně. Ale bezchybí jsou i všichni studenti a František Smolík asi leckomu připomene hodné a zásadové, i když ne příliš autoritaivní kantory a porfesory každému divákovi. Na tomto snímku nejvíce oceňuji, jak se režisérovi daří vytvářet intenzivní pocit tísně a bezmoci. Nemalou zásluhu nese podle mého i Zdeněk Liška, podle mého největší osobnost české filmové hudby. I díky jeho hudbě je tak film napínavý, až do samého závěru. (21.04.2009)

Studie strachu, lhostejnosti i nezměrné odvahy obyčejného člověka. Scéna stanného soudu, kdy sekretářka píše rozsudek smrti a žvýká u toho tlustě namazaný chléb se vryje pod kůži jako máloco. Mohu si přitom klást otázku: kdyby otec Jany Skálové dokázal najít odvahu jít na Gestapo včas, mohl přece jen kluky zachránit? Podle mě mohl. Ale nemohl to vědět. Měl to zkusit? Profesor Málek to zkusil. I když, jak řekl Commisar Worliczek, žil ještě v Trojské válce, kde bylo místo pro shovívavost... "Když jsi sužován nepřátelskou mocí, neustup. Chraň si místo dané ti přírodou. Ptáš se, jaké že je to místo? Místo muže." (25.10.2005)