Wonder Woman 1984

// Skoro až donnerovsky natočená komiksárna, kterou táhnou především Gadot s Pinem, a sráží tradičně špatní záporáci a někdy až zbytečně laskavé kecy postav. Atmosféra osmdesátek je fajn, stejně tak odkazy na původní komiksy, chybí tomu ale lehkost a nějaká výraznější scéna jako byly zákopy v jedničce. 6/10 P. S. nejlepší scény jsou ty, ve kterých hraje hudba z Man of Steel a BvS (27.12.2020)

Kdo čeká 150 minut těžkotonážních superhrdinských orgií, bude nevyhnutelně zklamaný. Během celého filmu jsou prakticky jen čtyři akční scény, přitom za zmínku stojí jen ta s konvojem (protože akční scény s přepadením ozbrojeného konvoje stojí ve velkých filmech za zmínku snad vždy). Zápletku je snadné obvinit z pohádkové naivity (na nějakou dospělou temnotu v duchu Temného rytíře či komiksů Alana Moorea tady opravdu nenarazíte), záměr Patty Jenkins upřednostnit před atrakcemi a blyštivým pozlátkem ušlechtilé ideje a hodnoty ale v žádném případě neodsuzuju. Ostatně zkoušet si hrát na (v současnosti velmi módní) dospělost a temnotu skrze postavu Wonder Woman, která patří mezi ty nejanachroničtější, nejplošší a nejsměšnější slavné komiksové superhrdiny (viz srandovní a laciný kostým a to její "laso pravdy", bože!), by dopadlo tragicky možná už z principu. Oceňuju, že se příběh soustředí jen na pár postav, jichž všech se ústřední téma bezprostředně dotýká, a film tak otravně neuhýbá k zbytečnostem a slepým uličkám. A stejně jako v jedničce i zde je tím nejlepším duo Gal Gadot/Chris Pine (ostatně daná zápletka dostala zelenou možná právě kvůli umožnění jeho návratu) - těm dvěma to spolu prostě sluší, takže na jejich společné (romantické) scény se kouká opravdu příjemně. A finále se mi líbilo, protože jeho epičnost a osudovost tentokrát naprosto nijak nesouvisí s množstvím a kvalitou triků, padajícími mrakodrapy a dalšími obdobnými neduhy současných komiksových blockbusterů. Druhou WW si tak lze (do jisté míry) užít, jen to zkrátka není další monumentální akční běsnění, ale staromilská romantická fantasy. P. S. Z hudby z celého filmu mi utkvěla jen geniální skladba The Surface of the Sun od Johna Murphyho ze Sunshine. A to si velký Hans Zimmer za rámeček tedy rozhodně nedá...! 65 % (31.12.2020)

(90%) Wonder Woman 1984, coby jeden z mnoha filmů, na které jsem se těšil do kina. Bohužel nastala pandemie COVID-19 (údajně, tedy … ) a se sledováním filmů na velkém plátně máme asi na dlouhou dobu utrum. Nyní k filmu. Tak velká kritika? To se lidi opravdu zbláznili? Jako není to také i náhodou tím, že to lidi viděli doma místo kina? No, tuhle teorii rozvíjet nebudu. Já chápu, že je zde podstatně méně akce a není tak nápaditá, ale objevuje se tu a ta hlavní myšlenka filmu si myslím, že byla vcelku jasná. Dianu jsem si zde opravdu oblíbil ještě víc. A to v BvS mi přišla taková chladná, divná (no, prostě v té době ještě neměla tolik prostoru). Hlavně ten nápad, který se víc rozvine v druhé části filmu, tedy to ŠTĚSTÍ, které uvrhne celý svět do zatracení – to mi přijde jako super nápad! Film je sice dlouhý, ale postupně graduje. Jasně, říká se, když mě film do půlky nebude bavit, tak ho vypnu. Tou zásadou se řídí spoustu lidí. Mě bavily postavy, spoustu z nich mělo dostatek prostoru. Dokonce i Chris Pine mi zde tentokrát nevadil a toho moc v lásce nemám. Úvod mapující dětství Diany je super. Akce není špatná, i když jí je zde méně. Hudba od Zimmera je bravurní jako vždy. Finální sekvence v podstatě opakuje začátečný soundtrack z BvS a emocionálně se zde hodí, proč ne? Už mě nějak nebaví komentovat, tak to prodlužovat nebudu. Tahle Wonder Woman, tenhle nový DC film měl vlastní kabátek a já to oceňuji. Inteligentní film, který nemusí mít hromadu akce a superhvězdný příběh. Paráda! (05.01.2021)

Za mě asi lepší než první díl, kde mi vadila ta přehnaně digitální akční stránka. Tady se Jenkins držela značně při zemi a vlastně to filmu hodně prospělo. Myslím, že Jenkins přesně věděla, co chce filmem říct a kam cílit, hlavní cílovka tohoto filmu jsou bez debat více ženy než muži, ať už celkovým pojetím, nebo lehce naivním až pohádkovým vyústěním. Tím ale vůbec neříkám, že je na tom něco špatného a vůbec by mě nepřekvapilo, kdyby druhá Wonder Woman byla velice milovaným hrdinským ženským filmem. Za mě naprosto neškodný film. Nebýt toho za mě opravdu nepřesvědčivého a nepřirozeného závěru, asi by se mi to líbilo ještě více. Pochválit musím postavu Kristen Wiig, její přerod mě dost bavil. P.S. Absolutně vůbec nechápu použití v té jedné scéně soundtrack ze Sunshine. Ano, je to jeden z nej filmových songů vůbec, ale už tak provařený, že to působilo velmi rušivě, jelikož jsem najednou myslela na úplně jiný film. A být v kůži Hanse Zimmera cítila bych se velmi uraženě, že se do docela důležitého momentu filmu někdo rozhodl vložit song od jiného autora z jiného filmu. (26.12.2020)

Těšil jsem se na odvážnou ryze ženskou komiksovku se silnou hrdinkou, smělou ve své emancipovanosti od zhoubné Ligy spravedlnosti. Tohle vážně ne. Mě ani tak nevadí jak podivně se tam všichni mlátí, nebo jak naivně = osmdesátkově je celá Wonder Woman pojatá, vadí mi to poselství. Takhle hloupý, nelogický příběh urážející jak ženy, muže, děti a obecně lidskou inteligenci tu dlouho nebyl. Pointa je vysloveně děsivá - přání jsou zlo, smiř se tím co máš - a vážně pokroková. Gal Gadot to pořád ohromně sluší a Pine si roli zvláštním způsobem užívá. Wiig role nesedí ani v jedné poloze a chudák Pedro Pascal po tom co sbírá chválu z Mandaloriana klesá ve své kreaci megalomanského zoufalce, který chce/nechce být se svým synem klesá až na dno. V rukách Patty Jenkins je letecké Star Wars v pěkném průseru. P.S. Vysvětlovačka pidirole Lindy Carter je na pěst. Amíci právě vytvořili svého Doktora u jezera hrochů. (02.01.2021)