Radikální řez

V cikánské čtvrti, která se má bourat z důvodu výstavby nového sídliště, dojde k vraždě syna architekta, který chce radikálně celou čtvrť vystěhovat. Postupně vychází najevo nové skutečnosti. Policie to nemá jednoduché kvůli vzpurné povaze obyvatel čtvrti. Film je velice kvalitní z hlediska detektivního, ale i v oblasti mezilidských vztahů. (26.04.2007)

Josef Klíma dokázal (podobně jako reportáži, podle níž vznikl příběh Requiem pro panenku) najít zajímavé výchozí téma. Filmové ztvárnění na dobu vzniku je velmi dobré. Líbilo se mi navození romské atmosféry – hudba; částečně mě pobavila role cikánského barona Tancoše (Marian Labuda). Nezapomenutelná scéna: Naha (Monika Žigová) si připíjí s vyšetřovatelem Wienerem (Lubomír Paulovič). Hudba: Zdeněk Marat – s režisérem Dušanem Kleinem spolupracoval i v sérii o Básnících. Zpěv: Emil Ščuka, Marta Bandyová (zahrála si postavu Farkašové), zpívá a hraje skupina Romen. (27.07.2009)

V předlistopadové produkci se cikánskou otázkou "zevnitř" zaobírá, pokud vím, jen jeden film (KDO SE BOJÍ, UTÍKÁ rovněž režiséra Kleina). Už tato ojedinělost tématu doplněná nebývale drsným dobovým pohledem na stíny komunistické politiky (vyprávění cikánského policisty o vzniku uličky rodinných domků mezi gádži, o vytvoření zainteresovanosti - "Na ty domy se museli nadřít, nediv se, že se o ně dnes tolik starají," v kontrastu vůči zdarma nabývaným bytům na sídlištích - přibližná rekapitulace smyslu, rozhodně ne doslovná citace) v pojetí sebestředného architekta, skvěle hraného Iljou Rackem, značně problematizuje zařazení ŘEZU do detektivního žánru. Vražda mladého cikána je spíše průnikem, kterým vniká Klein s Klímou do cikánsko-českých vztahů. Výsledkem je nečernobílý obraz, který přes některé vady na kráse drží tempo i téma stále ve středu divákovy pozornosti. Za zmínku stojí i vajda Tancoš v tradičně strhující kreaci Mariána Labudy. Ani cikánské ženství nepřichází zkrátka ve velmi dobrém ztělesnění i pro mne zcela zapomenuté Moniky Žigové, jejíž nadějná umělecká dráha skončila dřív než stačila vůbec začít. Důvod, proč v rozhovorech Cikánů převládá čeština a slovenština, je zřejmý. Svůj význam tu má vnitrocikánská etnická kmenová odlišnost, ale i fakt, že v mladších cikánských pokoleních upadá nejen úcta k vajdům, ale také znalost rómštiny. Drsná syrovost záběru a pohledu jak autorského, tak zejména scénáristického a režisérského jednoznačně překrývá již konstatované nedodělky ve výstavbě tohoto filmu. Pro tuto i další již konstatované ojedinělosti by si i toto ojedinělé dílo zasloužilo svou digitální podobu. (29.03.2008)

,,Časy sa zmenili pánko moj, Slnko slábne, Táncoš nosí okuliary a cigán robí policajta? Za chvilku buděm močku piť a vino crngať '' ---- Film mi zprvu lehce připomenul Růžové sny 1976) a nebylo to jen tím cikánským prostředím..Ehh. Dá se dnes tenhle film vůbec komentovat? Aby se na mně nevrhla nějaká neziskovka nebo nějaká EU úderka za práva menšin... Je to až absurdní, ale film tím prostředím nouzové kolonie, kde se čas zastavil tak o sto let dříve i cikánskou hudbou působil až poeticky. Snad to bylo tím létem, teplem v prázdných uličkách bez aut nevím... Každopádně z gauče to vypadalo v kontrastu s těmi paneláky na obzoru mnohem přívětivěji než tehdy asi bylo. Samozřejmě se tu jednalo o něco podobného co mají dnes na západě po Evropě všude tam, kde si natahali exotické dárečky. Říká se tomu No Go zóny. U nás už o takové kolonie člověk nezavadí, na Slovensku ale ještě stále je něco takového možné vidět. Na pozadí kriminální zápletky nám měl asi sdělit, že jsme všichni občané socialistického Československa a záleží jen na tom jak dobří lidé jsme a jak se snažíme. Že nejde o barvu pleti ani o kulturní rozdíly a náviky. No nevím. ČSSR tu už nemáme, od roku 1983 už uteklo hodně vody a řekl bych, že nejsme o nic dál... Romové se prostě moc přizpůsobovat nechtějí. Což je trochu problém. První půlka byla lepší, druhá slabší, celkem to ale bylo na solidní průměr. Dávám tedy za 3 . * * * (18.01.2020)

Jedno sobotní pozdní odpoledne jsem todleto uviděl a v krvI se mi hemžil alkohol a likvidoval ve mě s úsměvem mé mozkové buňky a taky troška zelí a mé smysly byly úplně mimo...prostě to byl hustej zážitek jak prase.Podruhé to tak silný nebylo,ale Labuda jako cigánskej baron mě vždy dostane jako celá tadle nechtěná komická kriminálka s tunou hlášek-cokoliv se scénariste pokusili o realičnost u naší menčiny,to nemohli snad myslet vážně JÁ SI JE UDĚLAL,JÁ SI JE I ZABIJEM nazačátku řve jeden cigoš,nebo PÁN PORUČIK,PÁN PORUČIK.....PÁN PLUKOVNIK,PÁN PLUKOVNIK...hahaha já se snad smíchy poseru (10.04.2007)