Režie:
Dušan KleinKamera:
Josef VanišHudba:
Harry MacourekHrají:
Milan Kňažko, Alicja Jachiewicz, Rudolf Hrušínský, Miroslav Macháček, Vladimír Menšík, Pavel Zedníček, Jiří Hálek, Marián Labuda st., Zdeněk Řehoř (více)Obsahy(1)
Autorskou dvojici – spisovatele a lékaře Ladislava Pecháčka a režiséra Dušana Kleina – znají diváci z jejich společné komedie Jak svět přichází o básníky a z jejích čtyřech volných pokračování. Koncem osmdesátých let se oba autoři setkali i při realizaci příběhu z protialkoholní léčebny. Zde se sešla pestrá společnost – vzdělanec a topič Lexa, neúspěšný malíř Ament, profesor dějepisu Zlámal, farář Dorenda, číšník Čtvrtečka a herec Šmok. Ti všichni zápolí s démonem alkoholu, v separaci prožívají své malé radosti i trápení. Nesnášejí despotického vrchního ošetřovatele Masáka a jeho „experimentální“ léčebné metody. Jediný Lexa, rváč a bojovník za práva nejen svá, ale i ostatních, se mu dokáže postavit… Režisér Dušan Klein o filmu řekl: „Z hrdiny v závěru hovoří vnitřní hlas, touha žít, nepoddat se ničemu, nezůstat v zajetí, nebýt manipulovaný alkoholem ani lidmi. Člověk by sám měl přijít na to, jak žít.“ Předností filmu jsou vtipné dialogy a vynikající herecké výkony v čele s Rudolfem Hrušínským v roli ošetřovatele Masáka a Milanem Kňažkem jako topičem Lexou. Svou poslední filmovou roli – alkoholika Honzíčka – zde vytvořil Vladimír Menšík. (Česká televize)
(více)Recenze (279)
Pohled do života a problémů alkoholiků, jejich blízkých a také panoptika osazenstva léčebny. Film dnes v podstatě klasika, ale ani nevím, kolikrát jsem jej viděl po různých částech, protože tento snímek je opravdu náročný. Teď jsem se překousl. I přes určitou zábavnost a sílu tématu mě délka filmu unavovala. Ovšem musím vyzdvihnout vynikající Hrušínského, Menšíka a také závěrečnou variaci na cestu slepičky, která měnila, až... ()
Režisérský vrchol Dušana Kleina s hereckou elitou československého filmu, Tě zavede do prostředí velkých nadějí, ale také neméně velkých, osobních tragedií. Dobrovolné "vězení" s touhou očisty, nebo povinnosti vůči okolí zabírá pouze jen do určité míry. Alkoholismus jedince v kontrastu alkoholismu celé společnosti, hledání možnosti uplatnění a lidské potřebnosti. Výborný dramatický film s lehkým humorným nádechem. ()
Těžko říct... Jako celek na mě film nezapůsobil tak, jak by asi měl, ale jednotlivostmi vytaženými z kontextu rozhodně stojí za to. V první řadě s výborným Milanem Kňažkem v hlavní roli. I s těmi dalšími ve vedlejších postavách. Nevím, zda to byl scénáristův záměr, ale už jen pouhé zdůrazňování oslovení v prvním pádě u Rudolfa Hrušínského budilo dojem nadřazenosti a moci. Stejně tak výborné výkony dalších, zaujal mě například Zdeněk Řehoř nebo Miroslav Macháček. V neposlední řadě pak osobnost Josefa Somra, jehož hlášky, byť kontroverzní, stojí za zamyšlení. A nelze zapomenout ani na povážlivě unaveného Vladimíra Menšíka a jeho poslední roli před kamerou. Oceňuju kontrast tématu (na můj vkus až příliš naturalistická scéna léčebné metody vyplachování úst alkoholem) a barokních kulis ve spojení s éterickým operním doprovodem. V retrospektivních záběrech překvapivě únosná Eva Vejmělková a zajímavý začínající Michal Dlouhý. Včetně poměrně odvážných narážek ve stylu, že "Nejedlého Smetana" může produkovat duchovně založenou hudbu. Ovšem závěrem - prohlásil-li Hrušínský, že kdo si u práce zpívá, je potenciální flákač, pak já jsem doubleflákač:-) ()
Tak konečně jsem se podíval na film, o jehož existenci vím už nějakých 12 let (a to v souvislosti s tím, že zde pan Menšík sehrál svou poslední filmovou roli), ale který se mi všemožně vyhýbal. A nepopírám, že na film jsem se podíval právě kvůli panu Menšíkovi, ale jaké bylo mé překvapení, když jsem zjistil, že je to film na podobné téma jako dříve natočený film "Tažní ptáci", který se mi velmi líbil. A velice rád konstatuji, že tento film je neméně povedený, čas s ním strávený utekl velice rychle, ten příběh jsem prožíval spolu s hlavním hrdinou, kterého naprosto excelentně ztvárnil Milan Kňažko, kterého jsem dosud viděl hrát tak maximálně v seriálu Ulice nebo v americkém filmu "Hostel II". Zde si se svou rolí alkoholika bojujícího za spravedlnost poradil opravdu bravurně. Ale skvěle ho doplnili další výrazní herci, Rudolf Hrušínský jako výrazný záporák nemohl svou roli zahrát lépe, to se ale dá říci o všech zúčastněných, kteří se tak zasloužili o to, že tento film řadím k těm nejlepším a nejkvalitnějším českým filmům, které jsem dosud během svého života viděl. Tohle je zkrátka bezchybný a perfektní příběh z jedné protialkoholní léčebny, plný vynikajících hereckých výkonů. Takže nemohu jinak, nežli udělit filmu maximální hodnocení v podobě pěti hvězd a zpytovat své svědomí, že jsem tento film nevyhledal už někdy dříve. ()
Galerie (17)
Zajímavosti (23)
- Ve scéně na samém začátku filmu, kdy se Lexa (Milan Kňažko) opije, a v divadle přetopí, tak se na jevišti hraje opera Bedřicha Smetany „Libuše“. (majky19)
- Ve filmu se poprvé na plátně jako komparzistka objevila Aňa Geislerová. První svůj záběr zkazila, když vrazila do pánů Menšíka a Kňažka. (morgos)
- Budova záchytné stanice ve filmu je ve skutečnosti Městská knihovna Humpolec. (ČSFD)
Související novinky
Zemřel režisér Dušan Klein
Ve věku 82 let zemřel oblíbený režisér Dušan Klein. Kvůli svému židovskému původu byl jako dítě internován v koncentračním táboře Terezín. V 50. letech se objevil v dětských rolích ve filmech Můj… (více)
Marián Labuda 1944 - 2018
Ve věku 73 let zemřel náhle slovenský herec Marián Labuda. Syn krejčího a nadšený ochotník absolvoval divadelní fakultu VŠMU v roce 1965 a hned nastoupil do činohry Slovenského národního divadla. O… (více)
Autorské duo Klein-Pecháček vneslo do české kinematografie československého období výrazný osobitý tón, jehož asi nejtrvalejším plodem zůstane již zklasičtělá básnická pentalogie. Alkoholismus je pravděpodobně nejznámější látkou, na níž se dá zvlášť dobře vyložit dnes všeobecně přijímaný fakt , že čas černobílého zjednodušeného rozlišování "zdravých" a "nezdravých" látek vhodných či naopak smrtelně nebezpečných pro naše zdraví je nenávratně pryč. Řečeno s nadsázkou fakt je ničím, kontext a poměrnost jsou naopak vším. Cesta či návrat do normální společnosti zdravých a vyvážených dospělých jedinců je krajně nesnadná a pro mnohé uzavřená; alkoholismus totiž zpravidla není omezen na drogovou závislost, ale sdružuje současně další osobnostní trudy, nevyváženosti a patalogie; lze říci, že sám o sobě je rovněž patologií. Důvěrná znalost prostředí - původním povoláním je Pecháček lékař, další z těch, kteří medicínou vrostli do české literatury a získali si v ní poprávu stálé místo - je východiskem do celé galerie postav a osobností na obou stranách - jak klientů, tak léčících. Milan Kňažko, poprávu mimořádně hrdý na kvalitu své češtiny, ve svém Lexovi předvedl suverénní výkon, dokonale odrážející muže na citlivém rozhraní plebejství, tvořivého umělectví a nepochybné kultivovanosti, krerý zápasí s viditelným Kainovým znamením svého plebejského původu, nedokončeného vzdělání a potácivé pouti životem. Brilantní je i Sommerův výkon v úloze primátora a Hrušínského vrchní ošetřovatel Masák, suverén v barokních labyrintech kunštátského kláštera balancující na ostří nože mezi nezbytnou razancí a značnými psychickými zvláštnostmi (v tomto ohledu navazuje na pana Kopfrkingla ze SPALOVAČE MRTVOL), dále rozmnožuje skvělou sérii Hrušínského nápaditých vrcholných kreací z komediálních filmů osmdesátých let. Za víc než zmínku stojí další velikán této generace Vladimír Menšík. Kleinova konstatace, že na malou plochu kunštátských exteriérů se odařilo shromáždit galerii skvělých českých herců, je doplněna neméně dobře zvládnutým komparsem klientů léčebny. Lyrické pozvolné plochy, v nichž je film natáčen, kamera, která se doslova mazlí s barokními interiéry kláštera, pozvolna převádí všední den léčebny do další polohy, symbolizované Lexovou spolužačkou Soňou, operní pěvkyní, jejíž vnějšková suverenita je nahlodána stejnými pochybami jako Lexova. Ve všech svých věových ztvárněních podobně jako v Lexově případě (v případě mladého Lexy se jednalo o jednu z vůbec prvních rolí tehdy jinošského Michala Dlouhého) je ztvárněna na mimořádné úrovni - vedle Evy Vejmělkové tu září přední polská herečka Alicja Jachiewiczová. Finále filmu - neúspěšný Lexův pokus o adaptaci ve světě slavné spolužačky končí návratem do léčebny a uchýlením do domicilia konečně nalezené dospělosti. "S knihami je to jako s alkoholem. Nejsou dobré nebo špatné samy o sobě, ale tím, co v nás probouzejí" Toto myšlenkové vyznění HOLUBŮ poctivostí své věcnosti a otevřenosti vlastně není špatné. I pro nás, diváky, může být dobrým odrazovým můstkem do skutečně žitého plného života. Také dnes. () (méně) (více)