Noční zvířata

Když někdo obdrží román inspirovaný společným životem od bývalého partnera, bude mít obavy se do řádků začíst. Rozmazlená prachatá hrdinka, jejíž bývalý nezapadal do jejího společenského postavení, je toho typickým příkladem. Nakonec rozkrývá temný příběh jedné noční cesty spokojené rodinky, která se na opuštěné texaské silnici promění v tragédii. V pozadí vzpomíná na střípky ze společného soužití a přemýšlí, co jí má kniha naznačit. Prostor na různé výklady je patrný. Vnímá totiž paralely, jak kdysi autorovi řádků podkopla nohy. Ano, je to temné a postavy jsou osamělé a depresivní, nicméně může být k diskusi, co si z toho máme vzít. Tvůrci se otřou o to, že vždy máme možnost volby, ale většinou se rozhodneme špatně, snaží se ukázat cesty, jak z životní pasti nebo jak odčinit vinu. Není to žádná hloubavá nuda, stylový Tom Ford dokazuje, že si dokáže dupnout; kamera, střih, zvuk, výprava, herci, vše je na špičkové úrovni. Jenže když se na to divák podrobněji podívá, tak tahle trochu hra na umění postrádá celkovou sílu. Té symboliky je na mě prostě trochu moc, třeba hrdinčiny výseky do vzpomínek jsou místy povrchní, její nejistota je natolik patrná, že to divák nepotřebuje několikrát připomínat. Satira, melodrama, ostrý thriller. Klameme tělem, ale kolikrát blbě. Nebo jsem blbej já. (09.01.2017)

Trošku rozporuplné pocity z toho všeho. Vše do detailu vymyšlené a dokonale propletená historie exmanželů s rukopisem Noční zvířata. V některých scénách opravdu bralo dech, jak byly vystiženy emoce postav i přes jejich chladný bezvýrazný a nic netýkající se buržoazní pohled a vy si uvědomíte, že život je fakt těžkej a není pro slabochy. Emoce a láska musejí jít stranou, ale stojí to za to? Budete pak šťastni? Je realita obyčejnějších lidí opravdu o dost těžší, než svět buržoasie jak zazní ve filmu? Skvěle vystižené postavy do hloubky a naprosto dokonale zahrané od všech co se ve snímku objevili. A spektakulárně natočené. Až na konci vyzní jasně význam REVENGE jako odplaty toho všeho a že je už opravdu pozdě vše obyčejně krásné vrátit zpět. Ale .... podle mě se film stal předobrazem toho dokonalého nablýskanému domu plnému krásných soch a obrazů, kdy se každý předbíhá kdo má větší bohatství. A byť plný emocí uvnitř na mě chladným bezvýrazným a nic netýkajícím buržoazním pohledem promluvil, že si musím vybrat. A já si vybral, že emoce skrývat nechci .... a nejsem slaboch 7/10. (22.11.2016)

Typický příklad bezohledné formy vítězící nad obsahem. Bohužel, Nocturnal Animals jsou opravdu krásný zážitek pro oko, oceňuju všechny detaily prolínání románu v hlavním příběhu, trojí barevné schéma, ale víc nic. Zdá se mi poněkud nedostačující, aby takový počin, o kterém se hovoří v superlativech, pojednával jen o tak běžném momentě v životě, jakým je vyrovnávání se s rozchodem. Mezilidské vztahy mají své začátky a konce, je to tak prosté. Ale je život skutečně tak málo inspirativní, aby nenabízel ani o kapku více? Díky alespoň za ten silní herecký soubor, díky nimž ty šablonky alespoň trochu fungují. Amy je estetická a krásně melancholická, Jake zemitý a Michael zas a znovu klasický drsňák. Knihu Tony and Susan (1993) vynechám. (04.11.2018)

To musel být produkt hollywoodských genderových kvót požadujících, aby stárnoucí herečky měly adekvátní role, jinak si nedovedu vysvětlit, že by Tom Ford dobrovolně natočil a do svého filmu propašoval rovinu stárnoucí vyhořelé kurátorky. Její vyprázdněný život a trápení se bylo mrzuté sledovat. Tak trochu Sama doma v interpretaci České sody. Ta Susan Morrow je taková kráva... Bravurně, opravdu krásně natočené vyprázdněné nic. V paralele s hlavní dějovou linií a zaměstnáním hlavní hrdinky snobské a blazeované umění braku, navoněná prázdné dekadentní umění v chladu a sterilitě galerie...které nejlépe vystihly úvodní porno titulky. Single Man naruby. Velká škoda, vždyť Tom Ford je jedním z nejlepších žijících režisérů... (17.02.2017)

Až se budu letos o vánocích sprchovat, tak se musím podívat, jestli mi náhodou nenarostla kunda, případně jestli jsem nezačal rektálně menstruovat. Jinak si nedokážu racionálně vysvětlit, jak jsem dokázal zachytit všechny mimikou naznačené pocity ženské hrdinky a plně je pochopit. Pravděpodobně bude na vině neuvěřitelně žhavá Amy Adams. Jistě, sice tam neobnažila ani kotníček a nad čtvrtkou kozy čouhající z koktejlových šatů se dá jen těžko vyhonit, ale ta její napudrovaná sexy tvářička je prostě ideálním materiálem pro bukkake párty. Pravda, v Příchozích mě teda spíš odpuzovala, ale stačí troška Max Factoru a jeden hned taje. Kupodivu to nebylo debilní ani dějově a moji pozornost si to udrželo i po dvou rohypnolech a flašce vodky. Chorobná buržoazní honba za společenskými statusy, nevkusným blahobytem a kožichem slepeným ze sto dvaceti činčil představuje nepostřehnutelnou propast do hlubin duševní osamělosti a já jsem neskutečně rád za to, že chodím s pletenou taškou v teplákách za starým Nguyenem do večerky pro lahváče a mám nepovrchní přátele, se kterými je můžu vypít… vlastně ne, nejsem za to rád, ale nějak svůj ubohý život omluvit musím. Snobská artovka par excellence. (17.01.2017)