Oči Laury Marsové

Inšpirácia giallom je zjavná najmä z lokácií a dekorácií, kde sa zameriavame na svet módy, interiérový dizajn, POV vraha a nechýba ani kvázi šokujúce odhalenie. To skôr celý film mierne zhadzuje, ale ak to budete chápať práve ako súčasť béčkovej hry na domáce giallo, tak sa dá akceptovať. Ono vrah mohol byť asi aj tak iba jeden z cca troch možných, nehovorím že z podozrivých, pretože tak to nie je, takže prekvapený bude iba málokto. Ďalšia vec, čo zhadzuje budované úsilie o kvalitný thriller je kauzalita scén. Po štyroch vraždách (mŕtvol je tu vážne veľa) sa partička rozhodne osláviť narodeniny a všetci sa bavia, ako by sa nechumelilo. Je to škoda, pretože Kerschnerova štylizácia mohla priniesť netradične podaný americký detektívny thriller. Takto po ňom ostáva zvláštna pachuť. Bohužiaľ nebola poriadne vysvetlená ani nadprirodzená mytológia zvláštnej schopnosti hlavnej hrdinky. (26.01.2021)

Herecky dosť preexponovaný thriller. Mladého Tommy Lee Jonesa, ktorý vyzerá viac ako šiesty člen Rolling Stones než policajný vyšetrovateľ, ešte prežijem. Ale Faye Dunaway je za čiarou. V niektorých chvíľach ťažko uveriť, že rok predtým získala Oscara za Network. Obávam sa, že tohle by režijne nad priemer nevytiahol ani Carpenter, podpísaný pod scenár. Cením štýlové zábery od ikony módnej fotografie Helmuta Newtona. (11.10.2016)

Áčková vyvražďovačka nasáklá duchem 70. let s kreditem Johna Carpentera jako jednoho ze scénáristů, bohužel tomu chybí nějaké skutečné napětí a chvílemi má při smrtelně vážně míněných dialozích nezáživných charakterů cynický divák spíš chuť prskat smíchy (jedna z těch chvílí je při úvodním songu Barbary Streisandové, který je textově úplně mimo). Přiznám se, kdyby film nenabídl zajímavou sondu do profesního života fotografů, nesnažil se o sociální komentář na téma vydělávání prachů sexem anebo násilím a nenabízel scény z amerického velkoměsta 70. let, asi bych hvězdu ubral. (01.05.2012)

Americký snímek „Oči Laury Marsové“ má nějaké svoje problémy, co se scénáře týká, rozhodně to nemá nejnečekanější závěr, jaký byste si dokázali představit, ale příběh docela zajímavě graduje a díky skvělým hereckým výkonům je snímek velmi sledovatelný. I zde John Carpenter jako scenárista ukazuje, že měl skvělé nápady, jen tady to nebylo dotaženo k dokonalosti. (05.11.2019)

Námět, ve kterym ženská vidí telepaticky očima vraha býval možná v 78. roce originální, přestože byl třeba pozdější Záblesk ve tmě o něco zdařilejší, na celovečerní film je to ovšem sakra málo, ještě k tomu se z 80% zabývá buznovským fotografováním kýčovitých ženských aktů, o to horší že prvotřídních anorektiček, s produkcí prvnotřídních buzerantů, ochomejtajících se okolo hlavní hrdinky, když navíc přihlídnu k tomu, že snímek nemá v podstatě žádnou pointu, vidim to skoro na odpad. 10% (23.12.2014)