Heil
Heil
Heil
Režie:
Dietrich BrüggemannScénář:
Dietrich BrüggemannKamera:
Alexander SassHudba:
Dietrich BrüggemannHrají:
Bernd Begemann, Ruth Bickelhaupt, Oliver Bröcker, Anna Brüggemann, Dietrich Brüggemann, Andreas Dresen, Liv Lisa Fries, Benno Fürmann, Michael Gwisdek (více)Obsahy(1)
„Až budeš vládnout Německu a obsadíš Polsko, pak mi zavolej," odpálí atraktivní stoupenkyně ultrapravice nešťastně zamilovaného Svena, lídra lokální buňky neonacistů. Romantická komedie? No jistě, ale také sžíravá satira, která si střílí ze všech. Z holohlavých radikálů vzývajících svastiku, ze spořádaných pravičáků středního a vyššího věku i zdánlivě neškodných „Nazi-hipsterů", z antifašistů a jejich černobílé představy o nepřátelích, z policie i z médií. Jejich miláčkem je Sebastian Klein, uznávaný spisovatel afro-německého původu, momentálně na propagační cestě k nové knize Národ potřísněný kafem aneb Německý rasismus všedního dne. Jak je možné, že antifašisty uznávaný intelektuál najednou v televizi brojí proti integraci? Po kontemplativní Křížové cestě přichází ceněný německý filmař Dietrich Brüggemann s jízlivým, punkově neurvalým, leč mimořádně inteligentním komentářem ke stavu současné německé společnosti, jenž lze snadno aplikovat i na země sousedící s režisérovou otčinou. (MFF Karlovy Vary)
(více)Videa (1)
Recenze (21)
Klasická ukázka karlovarského paradoxu. Byť většina festivalové nabídky je tvořena umělecky ambiciózními, vážnými, přemýšlivými a relativně pomalými filmy, tak největších potlesků a slušných umístění v divácké ceně se dostává lehkým, nenáročným komediím bez větších přesahů. Nikomu nevyčítám tento vkus, jenom si říkám, zda se festival nakonec slušně nemíjí s cílovou skupinou. Ale víte co? Řekněme si to ve stylu Heilu. Já se mnohem líp cítím mezi mladými, usměvavými, hezky a sexy oblečenými holkami než hipsterskými intelektuálkami s výrazem na pomezí přemýšlím / jsem dementní bez elegance a sex-appealu. A těch pár samoúčelně cizích slov a odkazů v diskuzi po filmu nezpůsobuje zrovna touhu stahovat jim jejich nadměrně velké kalhotky. Takže jezděte dál, spěte při mých oblíbených filmech a pak vypadejte krásně na promenádě a v klubech. Samotný film Heil od začátku do konce staví na humorných epizodkách v podstatě groteskně parodického typu vybudovaných jednoduše nafouknutím stereotypů do extrému. Občas se trefí a je zábavný, občas je novácky trapný, v každém případě je ale jednoduchý a čistě zábavný. ()
Všude je Heil chválen za chytré pojetí problematiky. Dle mého to primitivnějším způsobem už nemohlo být podáno. Vtipy nefungovaly, i přesto, že to situace a scénář přímo nabízel. Dle mého hlavně režijně nezvládnuté a herecky až groteskně parodické (ve špatném smyslu než byl záměr). Heil působil, jako kdyby se na problematiku vrhnul Troška. ()
"Německé komedie mi nepřijdou vůbec vtipné" zazní ve filmu a v zásadě to platí i na Heil. Černoch s hakenkreuzem na čele, který papouškuje xenofobní výroky, a blbí a blbější náckové, kteří dělají blbé věci, jsou spíš jen tak infantilně humorní, tak člověk se zasměje, ale je to spíše tak na desetiminutovou scénku a ne na celý film. ()
Ideálně začít od konce, tedy besedou s režisérem. V momentě, kdy se Brüggemann bránil výrazu 'kontroverzní' a pronesl: "I mean come on, it's a comedy," jsem jemu i filmu trochu odpustil. Heil není ani satirou ani filmem, který útočí na aktuální situaci a přináší něco nového, Heil zřejmě ani takové motivace nemá a možná ani nechce rezonovat a podnítit k myšlenkám. Heil je prostě jen komedie o hloupých lidech. A potom můžeme říkat taková ta všeříkající slova jako "budiž" nebo "dejme tomu". Nesmím se schovat do pytle plného pokrytectví - ze začátku jsem se vcelku bavil. Jenže to, že cesta nikam nevede poznáte většinou, až když po ní vykročíte. #kviff2015 ()
Heil je naprostá crazy komedie, která si střílí úplně ze všech: z neonacistům, antify, intelektuálů, levičáků, feministek, armády, médií, anarchistů, televizních debat, policie, politiků, kontrarozvědky, novinářů na volné noze... Takový ohnňostroj nápadů a gagů se hned tak nevidí, ale musím říct, to filmu až škodí, působí překombinovaně. Oceňuji, že si autor utahuje ze všech -izmů a nikoho nešetří, avšak na druhou stranu mi chybí někdo, kdo nese pochodeň zdravého rozumu, nějaký kladný hrdina. Odmyslíme-li si ovšem největší absurdity, stačí málo a spoustu situací si dovedu v reálu představit. Politická korektnost zkrátka zabila rozum - z čehož trochu mrazí. Na pomezí třech a čtyřech hvězdiček. ()
Reklama