Skleněný

Nemohu a ani se nechystám vyvracet, že Glass je filmem problematickým, k němuž si řada diváků jen obtížně hledá cestu pro nevídané rozkročení mezi příběhovým originem a žánrovým archetypem, který přetváří populární vzorce ve prospěch výstavby a gradace vlastního unikátního světa. Ale stejně mě překvapuje, jak kriticky se k němu publikum staví, neboť za povrchním vzdorováním pohodlnému zážitku leží snímek skvělý a koncepčně soudržný. Říká se, že úvod je nudný - naopak, volným navázáním na předchozí filmy a sledováním známých hrdinů v akci Shyamalan nejen oprašuje nostalgii, ale zároveň znovuustavuje jejich pozice na šachovnici a vychází maximálně vstříc těm divákům, kteří Vyvoleného ani Rozpolceného nemají příliš v paměti. Říká se, že pasáž v léčebně je idiotská - nechápu proč. Režisér zde našel ideální kulisu pro rozvíjení a vysvětlování vzájemných vztahů mezi trojicí postav, přičemž upevňuje sevřenost vyprávění tematizací jednak vnitřní a přesahující superhrdinské zápletky, která aktéry motivuje, jednak vnějšího příběhu v podobě únikové hry, která je procesem k dosažení vyššího, postupně se obměňujícího cíle. Dva různé závěry pak nejen završují fyzické střetnutí postav (akce na parkovišti), ale také ukazují, co jejich osudové střetnutí přineslo okolnímu světu, jenž byl do té doby jen v pasivní podružné pozici v očích hrdinů, kteří sami sebe považovali za nadřazané, popřípadě je tak vnímal i samotný divák (nádraží). Film tak končí možná nečekaně, ale naprosto srozumitelně vůči předchůdcům i vůči vlastním měřítkům, jelikož navzdory pedantské práci s detaily a neustálému rozšiřování univerza je v něm vše poskládáno tak, aby ho pochopili i ti předešlými díly nepolíbení - a možná to je jádro problému, proč ho tolik zastánců hlavně Vyvoleného odmítá přijmout. ____ Silný zážitek pak umocňuje ještě napětím pulzující soundtrack, ďábelský výkon McAvoye, velmi dobrý střih a zapojení flashbacků, které dovysvětlují jednotlivé zvraty ve prospěch udržování zvědavosti a napětí. Osobně mi vadila jen řada drobností, mezi nimiž ční jeden velký scénáristický fail, který zatím nejsem schopen přehlédnout, a celková vizuální lacinost některých sekvencí (především pak samotného útěku, který působí dramaturgicky odflákle) To už ale k pozoruhodným snímkům asi patří... 80% (24.01.2019)

Věčná škoda. Nebýt scenáristické nedůslednosti před samotným finále, mohla být tato trilogie opravdu jedinečná. Začátek a celkově první půlka je skvělá. Sice má pomalejší tempo (což je po přečtení velké části komentářů podle všeho problém), ale Vyvolený ani Rozpolcený mi v tomto ohledu nepřišli výrazně jiní. Vznikají tady logické konstrukce, které trilogii propojují a stojí na myšlenkách, které mě bavily objevovat. Herecky to navíc bezchybně táhne McAvoy i Willis. Po příchodu na psychiatrii člověka neustále (slušně řečeno) irituje ta přiblblá psycholožka, která evidentně pobrala všechnu moudrost světa. Nicméně její charakter je zcela uspokojivě vysvětlen v závěru, takže tady problém nemám. Samuel L. Jackson (Glass) do této doby nemá moc prostoru, který by mu dovolil excelovat. Když ale rozjede své plány, začne bohužel drhnout scénář - vyloženě hloupé osazenstvo léčebny, jeden problém s časovou posloupností a velká míra náhody, kdy se pár událostí stane jen proto, že je to potřeba. Nejhorší je, že tato pasáž se poměrně jednoduše (a hlavně elegantně) dala vyřešit za pomoci větší pečlivosti Shyamalana. Problém je, že v této chvíli se člověk buďto s notnou dávkou trpělivosti přenese přes problém a řekne si, že je to sice problém, ale bude ho akceptovat (aby si nezkazil zbytek filmu), nebo nad Skleněným zlomí hůl. A tady vznikne asi největší rozdíl ve vnímání jednotlivých diváků. Buďto patříte mezi druhou skupinu a film na vás dále bude působit jako situací za situací se kumulující "pičovina" (viz některé z komentářů), nebo to nepřehlédnete, ale budete předstírat, že to fungovalo. Nechci tím říct, že byste měli na tento kiks zapomenout. Jen ho ve vlastním zájmu na nějakou chvíli přehlédnete. Při tomto vnímání je konec dost dobrý. Nebýt toho úplně závěrečného twistu, mohlo se dokonce jednat o perfektní zakončení trilogie. A tohle si myslím rozhodne o tom, že Skleněný skončí v propadlišti dějin a modrých číslech... Nijak jim to nevyčítám, i když patřím k těm ostatním. Pokud se na věc podívám vyloženě racionálně, mají pravdu spíše oni. Jenže hodnocení je věc subjektivní, a já nemůžu s čistým svědomím dát méně než čtyři hvězdy. (16.01.2019)

Ach jo. I po špatných zahraničních ohlasech jsem doufal, věřil. Před pár dny jsem po druhém zhlédnutí docenil řadu narážek i provázanost s dalšími Shyamalanovými tématy v Rozpolceném, ale ani shovívavost mi v tomhle skleněném případě nepomohla. Nadějný úvod zabije ukecaná následná hodina, kde se nic nestane a dojde jen k přehršli nikam nevedoucích dialogů a herecké exhibice Jamese McAvoye, připomínající víc než co jiného WTF kolektiv Jona Lajoie. Zápletka se opět točí kolem zpochybňování superhrdinských schopností a vzájemného přetahování ústřední trojice, což se dalo čekat. Shyamalan se to rozhodl opepřit řadou zvratů, které však z velké části nedávají smysl a zcela nevhodně rozšiřují vesmír, v němž by se komorní příběh hrdinů a záporáků vlastně vyjímal lépe. Je to prostě škoda, poněvadž nuda střídá absurditu a ani snaživý divák se nedočká racionálně uspokojivých vysvětlení či alespoň emočně působivých scén. Spoustu zajímavých nápadů nelze Shyamalanovi odepřít, ale takové zpracování od tvůrce, co má za sebou víc než reklamu na tampony, je opravdu tristní. (08.03.2019)

Čo sa týka scenára, prišlo mi to ako keby len tak náhodou dostal M. Night Shyamalan nápad, spojiť Vyvoleného a Rozpolteného. Na druhú stranu treba uznať, že aj keď sa tam v podstate nič takého svetoborného nedeje, tak aj tak celkom zabavilo. A to aj napriek tomu, že záverečný twist bol viac-menej očakávaný. Len tej akcie by som privítal viac, z tohto pohľadu bol Vyvolený na tom ďaleko lepšie. Slabší nadpriemer. 70/100 (30.05.2019)