Hastrman

Havelkův film postrádá silnější konflikt, postupně gradující drama (kamenování v závěru přichází znenadání) a větší tajemství (identita osoby pobíhající lesem a obsah dřevěné skříně moc zvědavosti nepodněcují). Kvůli tomu ztrácí na síle také ústřední vztah. Milenci nejsou okolnostmi nuceni, aby jeden o druhého bojovali a hájili své city a taky není zřejmé, co – kromě jakési animální přitažlivosti a čtenářské vášně – je k sobě vábí. On a ona jsou natolik odlišní, že mezi nimi chybí jakákoliv chemie a vše pouze předvídatelně směřuje k odhalení pravé identity jedné z postav. Je toho zkrátka málo, co diváka zaměstnává. Subjektivní stopáž hodně přes dvě hodiny. ___ Jistý rytmus vyprávění, které místy úplně stagnuje, dodává akorát knižní a poněkud mechanicky působící dělení do kapitol podle tradic spjatých s danou roční dobou (postupně stále více iritující je také uvozování každé kapitoly písní a kamerou letící nad rybníkem – což je bohužel Havelkův oblíbený a proto velmi nadužívaný stylistický prostředek). Stejně knižně působí vesměs zbytný voice over. Přitom by scénář stačilo dramaturgicky pročistit, zamyslet se nad tím, k čemu daná scéna ve vyprávění slouží, kdo je vypravěčem (a uzpůsobit tomu fokalizaci) a dopilovat logiku návaznosti sekvencí (i záběrů, protože občas jsou patrné chyby v kontinuitě).___Kombinace vzletného romantismu, projevujícího se vedle hudby kompozicemi à la Der Wanderer über dem Nebelmeer a patetickými dialogy, a lehké nadsázky, přítomné zejména v šibalství některých postav, moc nevyšla. Film působí rozháraně, trpí podobnou krizí identity jako protagonista. Některé humorné momenty jsou pak úplně mimo celkový tón filmu (zmínka o „blinkání vody“, předstíraná autoerotika). Nejlépe pro mne Hastrman fungoval jako baladicko-hororová kronika života na českém venkově ve třicátých letech 19. století, výrazně zohledňující pohanské zvyky a lidové umění (písně, divadlo). Dost filmu pomáhají herci (zejména ve vedlejších rolích, ale Simona Zmrzlá taky dokáže potěšit, když dá průchod Katynčině divokosti a živočišnosti), kamera a pěkná hudba. ___Kdybych znal předlohu, kterou mám stále chuť si přečíst (už kvůli oné druhé rovině odehrávající se v současnosti, která je ve filmu odbyta bizarně enigmatickým epilogem), možná budu kritičtější. Takhle jsem docela smířlivý, protože mě Hastrman oproti mnoha jiným českým filmům svým obsahem ani řemeslným zpracováním neurážel, nezáměrně směšný mi přišel jen párkrát (stromový sex à la Antikrist) a některé scény, převážně spjaté s oněmi pohanskými rituály, byly vcelku působivé. 55% (19.04.2018)

„JSI STUDENÝ A KLUZKÝ JAKO HAD. CO JSI ZAČ? CO JSI ZAČ…“ /// Karlos Dobrý v mnohem lepší roli než v tý Troškově pohádce. Celkově to beru jako takovej pokus o následování Kytice. Maj hodně podobnýho… Simona Zmrzlá (jak příhodný jméno…) by byla parádní loupežnická holka, ďáblice i vodnická paní. Prostě kdokoliv, komu v žilách koluje živelná krev. Lábus i Novotný zase maj roli, která jim padne. Beru i tu zajímavou atmosféru mixu mysteriózna s realitou. Ano, je tam dost kýčovitosti, ale… prostě zase něco jinýho – a hlavně českýho! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou knihu, kterou v roce 2001 napsal Miloš Urban, číst nebudu. 2.) Víc než ženský mě vzrušuje voda (pivo? Tak to je jiná pohádka…). 3.) Uložil jsem si starou k ledu. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (21.12.2018)

Skvělý režijní počin Ondřeje Havelky , co se týče snímku Hastrman, protože musím říct, že se mi to moc líbilo, Jelikož takové filmy mám rád a hlavně tvorbu Karla Jaromíra Erbena : například Polednice nebo Máj popřípadě Kytice. Opět jsem od snímku nic neočekával a dočkal jsem se, co jsem chtěl. V roli Hastrmana hrál herec Karel Dobrý a můžu vám říct, že nebyl dobrý ale výborný. Obsazení filmu nemělo chybu především Simona Zmrzlá, která si dokázala omotat chlapy kolem prstu. Atmosféra, ale především výborné písně to mě asi nejvíc učarovalo na tomto snímku.Místy ten film měl hororový nádech, protože v jednom momentu jsem dokonce viděl záběr z Antikristu. Při pohledu na Hastrmana jsi nemohl nevzpomenout na režiséra Juraje Herze, který natáčel hororové snímky jako je třeba Panna a Netvor. (22.11.2020)

Zmatená, tónově nevyvážená a toporná adaptace, kterou nad hladinou drží především výtvarná kamera. Urbanův lyrický styl ale Havelka nedokázal vůbec přeložit do filmové řeči, Hastrman je dílem prkenně divadelní, dílem upoceně televizní. Navíc absolutně postrádá tempo a knižní kapitoly ještě podporují dojem, že tenhle film polyká andělíčky a marně kope nohama. Kniha je výstřední, černohumornou, groteskní i hororovou meditací nad vztahem člověka a krajiny, hrou se šelmou v nás. Film je takové hodně prosušené žabí embryo, které se zmůže jen na úsměvně doslovné citace Kaspara Davida Friedricha a vyhrocené scény, které si koledují o umístění do hrníčku s popiskem GUILTY PLEASURE. (19.04.2018)

Geniálny, fantastický folk. Presne moja šálka kávy. Zbožňujem návrat k mystike našich predkov, piesne, zvyky, tradície, pohanské a iné slávnosti, prekrásnu, pochmúrnu, jesennú výpravu dediny v zovretí lesov a – to najmä – rybníkov, močiarov a riek. Úchvatná koncovka, ktorú som nečakal. Uhrančivý Karel Dobrý a živočíšne koketná Simona Zmrzlá, ktorá si so všetkými zahráva. Scenár možno nie je žiadny extrémny zázrak, ale toto je presne ten typ filmu, kedy si poviete, že to zachránili práve herci. Lebo ak by v tom hrali iní, slabší herci, nebolo by to ono. Dobrý (ktorý je fakt dobrý) a Zmrzlá (ktorá je na konci naozaj dosť zmrznutá) sú však skvelí a úžasní. Úžasná je však bez debaty aj atmosféra a Jiří Lábus. Knihu som čítal, ale zďaleka ma nebavila až tak, ako film. A uznávam, že jej druhá polovica (ktorá sa začína v podstate tam, kde sa končí film) je fakt dosť divná (a je lepšie, že ju nesfilmovali). (08.01.2019)