Sebevražedný oddíl

Jedinej rozdíl mezi tímhle a Ayerovým pokusem bude asi v tom, že tentokrát do toho Warneři nekafrali pro změnu vůbec. I tak jim na stole přistál ukázkový nekonzistentní guláš, který nedává po 5 minutách smysl (proč je Flagg v prvním týmu, který má za úkol zdechnout?) a který horko-těžko funguje v samostatných momentech (vystřílení povstalců), ale jako vyprávění trvající přes 130 minut je naprosto ubíjející, bez zájmu o postavy, s prázdným zásobníkem humoru (čestná výjimka King Shark) a s naprosto katastrofálním Elbou, který se celou dobu tváří, že ho to okaté zaskakování za Smithe fakt nebaví. (12.08.2021)

Ok, žeru i s navijákem. Každá sekunda naprosto napráskaná, ať už se jedná o na komiksárny až neotřele vynalézavou brutalitu, (mně) absolutně do noty se trefující infantilní humor (matka, lol), chytrý scénáristický vychytávky, režisérská a herecká uvolněnost a (a to především) filmařsky naprosto strhující pasáže (Harley a kytičková chodba, Nananue a "akvárko", souboj v přílbě...). Neodolatelně zábavná šílenost, oproti který se Gunnovo GotG zdaj jako štěňátko. (22.08.2021)

Líbil se mi i stejnojmenný film z roku 2016, takže jsem na rozdíl od jiných nečekal na spásnou nápravu, ale prostě jsem se těšil na další šílenost z hlavy mého oblíbeného Jamese Gunna. V Gunnově světě (Gunnových světech) totiž platí pravidlo, že stát se může naprosto cokoliv, a Sebevražedný oddíl se jím řídí také. Všechno, co se stane, je hlavně zdroj zábavy, neustálé zábavy spočívající v kulometných dialozích a jejich (sebe)vražedných pointách, v akčních scénách utržených ze řetězu a z nepředvídatelně se vyvíjejících malých příběhů, které podpírají ústřední nijak objevnou zápletku. Jakmile něco zapáchá klišé, Gunn se s tím lusknutím prstů vypořádá. A není na to samozřejmě sám, protože má k dispozici výborně vybrané herce a herečky, díky nimž (a díky jeho scénáři) si rychle oblíbíme i ty postavy, které potkáváme poprvé a které z upoutávek vypadaly spíš jako trochu zapálenější cosplayeři. Rád se podívám (a pekelně pobavím) znovu. (05.08.2021)

Nic pro lidi bez nadhledu. Ani jsem nedoufal, že v dnešní politicky korektně připosraný době uvidím něco podobnýho. Svět komiksovýho filmu, který dnes úpí pod vládou marvelovských dětinských omalovánek, potřeboval někoho takového, jako je James Gunn - bývalý Tromák, originální svéráz, což je silně znát na jeho tvorbě. Jeho film je neskutečně odvázaný, se smrtící kadencí přepáleného humoru, ale přitom to ve výsledku není žádný chaotický bordel. Gunn má jasnou vizi, umí fantasticky načasovat nekorektní vizuální fórky a spousta jeho scenáristických nápadů dokáže překvapit. Prostě talent od pánaboha. A chvílema v té záplavě čvachtavého R-kového gorefestu mi připadalo, že koukám na nějaký drahý půlnoční film v nějakém grindhouse kině v hlubokých 70.letech. A závěrem jako bonbónek nejoriginálnější kaiju monstrum všech dob. Klobouček Warnerům, že se nebáli a tohle Gunnovi odklepli do široké kinodistribuce. (07.08.2021)

Rozmetat divácké očekávání v prvním aktu je vždycky fajn (viz loňský Lov), ale ruku v ruce s tím jde jasně nastavený směr, kdy divák už nemůže věřit nikomu a ničemu. A protože Gunn nechce vyprávět, ale jen podvratně přetvářet, stane se z filmu postupem času trochu nuda (ve smyslu "jakmile tu má někdo proslov, je úplně jasné, co bude za 'překvapivý' moment následovat"), v níž nový Sebevražedný oddíl většinu postav úmyslně nemůže mít rád, když mu slouží jen pro izolované fórky. A to je škoda. Vesměs film ale šlape dobře. Gunn si umí pohlídat tempo a čas od času nabídne opravdu skvělý moment. Jen bych to s tím nadšením extra nepřeháněl. Rozhodně je to lepší než minule v profilaci samotné podstaty skupiny i celkovém tempu, ale příběh tu znovu neexistuje a emocionální momenty jsou často hrozně nezmotivované (viz "dojemné" sdílení citů v autobuse). Kdy to ale pro mě osobně nejvíc spadlo, to je finální třetina. Uznávám, že to není klasický generický digi bordel, ale furt se to vlastně extra nevymyká klasice, navíc s typickým neduhem superhrdinských filmů, kdy se ukáže, že je jedna postava tak silná, až vlastně mohla celou zápletku vyřešit hned v úvodu. Nemluvě o tom, jak je nakonec zbytečný Bloodsport (přičemž mohlo jít rovnou o Deadshota, protože se opravdu přepsalo jen jméno). Paradoxně je tak pro mě druhý Sebevražedný oddíl nakonec pocitově někde na úrovni "jedničky", přičemž tentokrát to na mě působilo jako slepenec cool kraťasů, kam se režisérovi povedlo ukecat partu hvězdných kamarádů, přičemž kvalita jednotlivých fórků je značně proměnlivá (ale možná je to ono pověstné "už jsem starej na tyhle srandy"). King Shark je ale výhra, o tom žádná. Takového kamaráda by chtěl každý. (11.08.2021)