Sebevražedný oddíl

Stáj DC nás v posledních letech terorizovala otřesnými výblitky (Liga spravedlnosti a druhá Wonder Woman jsou nepopsatelné zlo), nicméně pak se souhrou korektních náhod i nehod dostal k materiálu James Gunn. Film je v podstatě o týmu nedobrovolníků na celosvětově důležité misi (jak jinak). Pak přijdou zvraty, vrahem není podezřelý ani zahradník a městem pochodují armády ošklivých, dálkově ovládaných mimoňů (jak jinak). Rámec tu ovšem není moc důležitý. Podstatné jsou bonbónky, které Gunn do škatule nasypal. Tým má absolutně WTF složení (narkoleptická krysařka, pár ostrostřeleckých šulinů, retardované čelisti, autistický vrhač lentilek a pološílená vražedkyně) a jeho chemie je pozoruhodným mixem tradičního pošťuchování nesourodých postaviček s poloimbecilním humorem, jehož absurdnost umocňuje rating R. Na filmu jako celku bych asi ocenil, že je v mezích možností nepředvídatelný a že jeho příběh kupodivu dává smysl. Nezaskočí vás, to zrovna ne - jen je tak šílený, že se může stát kdykoliv cokoliv. Kdyby spolu měly potomka Chata v horách s ulítlejší marvelovkou, vypadal by nějak takhle. Sem tam se objeví náznak politického rýpání či střelby do vlastních řad (o satiře ale nemůže být řeč), vizuál odděluje epizody efektními titulky přímo ve scéně a ornitologové budou tenhle film zaručeně nenávidět. Zabíjení opeřenců ovšem není jedinou brutalitkou - krev je na scéně prakticky permanentně, což je asi jediná stránka, kde se zbytečně drhne přes závit (až na krev, lol). Ze schváleného písmenka R totiž někdo evidentně ejakuloval, takže digitální červená stříká z každé ranky po litrech, lidské hlavy i těla po zásazích explodují na všechny myslitelné způsoby a občas to zasmrádne samoúčelností (a to ještě čumíte, že se ozubená držka žraločího muže držela dost zkrátka). V závěru přichází poměrně bizarní bossfight, který ale hraje podle klasických pravidel a je tím pádem nejméně zábavný. Když všechen bordel smeteme na lopatku a zhodnotíme, vychází nám solidní jednorázovka, která je adekvátně komiksově ulítlá. Za mě jsou to tři mrtvoly z pěti, jelikož jsem se nenudil, i když sranda v žilách dost rychle vyprchá. (08.08.2021)

Je fajn jednou za čas zažít příjemné překvapení, protože jsem sice tajně doufal v hodně, ale reálně moc nečekal. James Gunn to však zvládl mnohem lépe, než bych hádal. Jeho Sebevražedný oddíl je barevnější a divočejší, s tím se víceméně počítalo, jenže moje obavy, že přílišná volnost mu nebude svědčit a nakonec z filmu vyleze akorát bizarní maglajs, se nepotvrdily. Gunn ví, kdy si může dovolit decentní bizarnost nebo úchylnost a kdy diváka překvapit nějakou tou nečekanou smrtí nebo scénou tak drsnou, že se trošku stydíte, když se u ní smějete. Zároveň ale jeho film funguje i v dramatických situacích a není to zdaleka jen exhibice více či méně divných hrdinů, kteří dělají více či méně divné věci. Mimochodem nová parta se fakt povedla a herecky je to opravdu paráda (kdo hrát neumí, ten to ví a paradoxně toho umí využít), postupné budování vztahů mezi vraždícími sociopaty funguje nečekaně dobře a Gunn se nebojí být občas až překvapivě dospělý. Jen aby to o pár minut později shodil nějakým drsným fórem. Především je to celé ale neskutečná zábava. Tohle se povedlo. (04.08.2021)

Celovečerní verze skeče Starro Attacks z "Robot Chicken" sbírá nadšené ohlasy díky tomu, že se konečně nějaký vysokorozpočtový komiksový film vykašlal na vážnost i sofistikovanost a naopak se vydal cestou juvenilní brakovosti (která po dlouhé dekády byla esenciální vlastností komiksů, než se jich chopili nerdi, kteří měli potřebu své dětinské obsese ospravedlňovat blafováním hloubky). Na druhou stranu ale oproti bezelstné jalovosti nejlepších a nejzábavnějších komiksových filmů jako "Batman: The Movie" (1966), "Superman IV: The Quest for Peace" (1987) či "Ghost Rider: Spirit of Vengeance" (2011) působí nový "Sebevražedný oddíl" příliš nuceně a objednávkově - stejně jako produkty od The Asylum, které se moc snaží být camp, ale nikdy nemůžou vyvolat tak ryzí nadšení jako čistokrevný trash. (28.08.2021)

"Kdyby se tady všude váleli čůráci a ty bys řekl, že je musím v rámci boje za svobodu všechny sežrat, nemám s tím problém." Tak už vím, kam nepojedu na dovolenou. Ostrov Corto Maltese se mi prostě nelíbí. Diktátor, vojáci ani mimozemská hvězdice nejsou moje oblíbený turistický atrakce. Ledaže by se mnou vyrazil Sebevražednej oddíl pod vedením Bloodsporta, kterej by si z obětovanýho týmu 1 vzal Harley, Savanta a lasici Weasela. S těma byla sranda. Vlastně jsem se docela bavil, i když tohle obvykle není můj šálek kryptonitu. Ale kdyby všichni superhrdinové mysleli na mou zábavu tak svědomitě jako tahle sebranka, tak bych se jim zase tak moc nevyhýbal. (04.05.2022)

Já snad přestanu chodit do kina, protože si po současných us blockbusterech připadám spíš jak zbitej pes než jako frajer co zažil královskou zábavu. Možná je to ve mě, možná ve filmech, nevím, ale 3x po sobě jsem z kina z "velkých filmů" odcházel s podobným pocitem. Tady mě to přišlo, že "vrazíme do filmu všechno co nás napadne" a kdyby producenti filmu byli v ČR, když jsme řešili co s maršálem Koněvem, řekli by producenti, dejte ho nám, my ho prskneme do Sebevražednýho oddílu a uděláme kolem toho digitální akčné bordel. Postavy, chtěli být stůj co stůj vtipný, ale nějak jim drhlo. Film ukazuje až parodický nadhled při poměrně brutálních scénách, což je teda zvláštní kombinace. Jediný co se mě líbilo, bylo sebeosvobození Harlejky a soundtrack chutnal taky docela kvalitně. (02.08.2021)