Instalatér z Tuchlovic

Velmi milé překvapení, příběh sice nic moc, ale skvěle napsané dialogy to bez jedinýho záseku odtáhnou. Zatím nejlepší role Kuby Koháka, mám dojem, že už při psaní postavy měl Tomáš Vorel o představiteli jasno. Není to vysloveně komedie, ani vysloveně drama, ale sympatie k hlavnímu hrdinovi udělali svý. Pokud to půjde, uvítal bych druhý díl a slibuji že bych na něj zašel do kina. (24.06.2017)

Poslední dobou se nám s vesnickými komediemi roztrhl pytel. Nevím co režiséry na tom tématu toliko zajímá, snad jakási lacinost. Lacinost a zdánlivá jednoduchost v tvorbě jakýchsi karikatur lidiček z venkova, pachtících se se svými osudy. Jenže to je chyba lávky a proto také nejedna z komedií tvrdě pohořela. Samozřejmě se bavím o hodnotitelném typu filmů, nikoliv o Babovřeskách a spol... Vorel když něco točí, tak ví o čem točí. Nemá potřebu zesměšňovat a i když jsem se u filmu nad tím vesnickým prostředím občas musel upřímně usmát, hlavní hrdina mi k smíchu nepřipadal ani na chviličku. A tady asi začíná to nízké hodnocení tohoto filmu. Když tam hraje Jakub Kohák, známý to ( a většinou i velmi vtipný a pohotový) srandista, musí být přeci film pěkná prča, řekl si asi někdo. A ejhle. Ona není. Vorel šel na látku jinak a já měl chvilku pocit, že vlastně koukám na takovou českou verzi románu Na plechárně. Vorel až Steinbeckovsky se stejným zaujetím a sympatiemi vykresluje hlavního hrdinu takovým jakým je (ač je to looser a pod hrdinou si představíme hnedle někoho jiného) a i když tomuto hrdinovi osud nerozdal zrovna ty nejlepší karty, získá mu Tomáš Vorel u diváka nakonec sympatie a respekt. A to se v našich vodách nevídá, natočit něco takhle čistě civilně je totiž strašně těžké a já tohle počítám! Sice to není na úplně čisté 4, ale za to nízké hodnocení a nepochopení musím filmu krapet pomoci. Žánrově bych to také neřadil mezi čistokrevné komedie (což samo o sobě filmu škodí) a přidal bych tam - drama. Jakub Kohák stejně jako v Teorii tygra podal s přehledem skvělý herecký výkon, byť by se někomu mohlo zdát, že moc nehrál. Dávám tedy za 4 sifony a jsem moc rád, že ještě někdo umí filmy z vesnice točit. * * * * (18.04.2017)

Kohák je momentálně asi největší bavič v Česku. A navíc je to Sparťan. Takže návštěva kina byla samozřejmostí a myslím, že to nezklamalo. I když, přál jsem si, aby to bylo nahláškovaný o něco víc. Vorel to měl vymyšlený ale jinak. Hodil do toho pár dramatickejch zvratů, což tu komediálnost občas zbrzdilo, ale jinak to bylo na takový úrovni, aby to pobavilo jak mladý, tak starší. A to třeba i 10x, což poslední dobou u českejch "komedií" nebývá zvykem. Klidně bych na to koukal i o půl hodiny dýl. A Gabriela Hecl? Že by startovala novou hereckou kariéru mimo youtube. Prostoru sice moc nedostala, ale scénku místo čmouda bych si s ní střihl. (11.10.2016)

Přestože je Kohák nyní zbytečně všude, tady mu to sedne, protože je umírněný a moc nemluví a když, jen v holých větách. I jinak je film strašně jednoduchý, je vám jasné, jak dopadne. Na druhé straně je ve filmu pár postav, které zmizí a když se na ně instalatér ptá, vyřeší se jejich osud otázkou "Ty to nevíš?" a ústy jiné postavy se divák dozví, co se jim stalo. Pořád je to ale stokrát lepší, než to, co Vorel předvedl ve filmu Ulovit miliardáře (Vejšku a Cestu domů jsem neviděl, protože jsem byl otřesen, ale chtěl bych je vidět, jelikož podle reakcí nedopadly tak špatně). 50%. (05.02.2018)

Překohákováno! V českém filmu ještě naštěstí ne. Jinak na vousáče s roztodivným účesem narazíte prakticky všude. I tak se nedá přehlédnout, že Tomáš Vorel film natočil na základě jeho současné popularity. A předložil nám celkem sympatického vesnického dobráka od kosti, co zadrhává, libuje si ve sportovních sázkách, kočkách (čtyřnohých), retro elektronice, nemá mobil, žije ve čtyřiceti u mámy, z jejíhož vlivu se nemůže vymanit. Ze zatuchlých Tuchlovic se pracovitému a poctivému Luboši Cafourkovi vůbec nechce, jeho společenský a sexuální život se dá shrnout na jednu beztvarou hromádku, která zrovna ideálně nepůsobí. Luboš je sice obklopen mámou, kamarády i pracovními zakázkami, za kterými jezdí výhradně na kole, jenže je ve své podstatě osamělý. Chtělo by to ženskou. Děvčata se jaksi rozutekla do světa, zůstala jen ta, která si nikdo nevzal. Na obzoru se ale objeví milá vdaná paní, která má za manžela žárlivého surovce. A až se Luboš odhodlá, bude jeho. Film líčí venkov přece jen realističtějším způsobem, než valná většina režisérů. A to Vorel paradoxně patří k režisérům, kteří se vyžívají ve stylizaci. Na překážku není ani to, že postavy jsou značně jednorozměrné. Kohák a spol. jsou natolik zdatní v interpretaci svých figur a figurek, že táhnou film ve velmi dobrém tempu i diváckém zájmu. Vše se ale začne zadrhávat, film bude ve svém závěrečném úseku stižen handicapem, podobně jako Lubošova řeč. Závěr považuji za nejslabší z celého filmu, byť film celkově postrádá ideální poměr mezi komedií a dramatem. Komediálních hlášek jen jen pouhá setina, obstaralo je trio Budař (ten vedl), Polišenská i Čtvrtníček. Na dramatickou rovinu zde byla dvojka Špalková a Blažek. A pokud to dobře počítám, Holubová, která hraje Kohákovi mámu, by ho musela mít v šestnácti. Film vyznívá ve své podstatě smutně, Cafourek je po celou dobu outsider, optimistický, značně nevěrohodný závěr narušil tu zajímavou auru, která se kolem něj vytvořila. Ne že bych Cafourkovi nepřál dobré (sexuální) vyhlídky do budoucna a zásuny každý den s rozvernou hudební melodií v zádech, nicméně Vorel mohl naložit s osudem hlavního hrdiny poněkud zajímavějším způsobem, respektive věrohodnějším způsobem. Neudělal to, ovšem i tak filmu náleží poměrně solidní hodnocení. 6/10. (28.03.2017)