The Unbearable Lightness of Being
Režie:
Philip KaufmanKamera:
Sven NykvistHudba:
Mark AdlerHrají:
Daniel Day-Lewis, Juliette Binoche, Lena Olin, Derek de Lint, Erland Josephson, Pavel Landovský, Donald Moffat, Daniel Olbrychski, Stellan Skarsgård (více)Obsahy(1)
Byly to hry lásky, erotiky a přátelství, které pohltila okupace Československa v roce 1968... Adaptace jednoho z nejvýznamnějších románů českého spisovatele Milana Kundery osciluje mezi osobními problémy hrdinů a jejich vzájemných vztahů, stejně jako jejich pokusem přežít v diktatuře, která následovala po okupaci Československa Sovětskou armádou. Příběh milostného trojúhelníku se odehrává v Praze na pozadí událostí roku 1968. Lékař Tomáš žije v uvolněném vztahu se Sabinou. Z jedné cesty na venkov si přiveze mladou dívku Terezu, která se k němu nastěhuje a s níž se posléze i ožení. Ani potom se Tomáš nevzdává svých sexuálních výbojů. Události „pražského jara“ ale změní život všem… Tomáše ztvárnil Daniel Day-Lewis (Věk nevinnosti, Moje levá noha, Ve jménu otce, Boxer), úlohu Sabiny představuje Lena Olinová (Mr. Jones, Romeo krvácí), postavu Terezy hraje Juliette Binocheová (Milenci z Pont-Neuf, Posedlost, Anglický pacient). Při přepisu Kunderova románu se tvůrci filmu Jean-Claude Carriere a Philip Kaufman soustředili na existenciální ladění příběhu, částečně potlačili složitou skladbu předlohy a vyzdvihli erotickou linii vyprávění. Pozoruhodným způsobem se uplatnila kamera Svena Nykvista. Nabízí vytříbeně estetizující obraz Východní Evropy, často důsledně využívá četná zrcadla, jimiž jsou také odhalovány slabé nebo utajované stránky hrdinů. Ve filmu jsou rovněž promyšleným způsobem využity výňatky ze skladeb Leoše Janáčka. Protože se realizace uskutečnila v době našeho totalitního režimu, byly exteriéry natáčeny v Lyonu a Paříži. Film natočil americký režisér Philip Kaufman (Vycházející slunce, Frajeři). Hudbu napsali Mark Adler a Ernie Fosselius. Sochy vytvořil Michel Rival. Sabininy obrazy nakreslila Irena Dědičová. Kostýmy připravila Ann Rothová. Výpravu zajistil filmový výtvarník Pierre Guffroy. Při natáčení se podílel jako poradce režisér Jan Němec. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (223)
Z jedné strany jde o zajímavé téma, příběh se mi líbil (knižní předlohu znám jenom podle názvu) a přestože nebyl nijak objevný, výjimečný, tak se mě nečím dotkl a hlavně se docela dobře trefil do mého duševního rozpoložení v době sledování filmu. Oceňuji také to, že obraz Československa podle američanů mě neuráží (i když to Landovského prase, no... ) a také slušný casting (kromě Day-Lewise, který sice hraje dobře, ale do své role mi ani trochu nesedí). Na druhou stranu by ani trochu neškodilo sestříhat film pod 2 hodiny a dostat do něj nějakou hlubší myšlenku, místy mi přišel dost prázdný. Škoda, mohl být výborný, takhle jde o dost velký průměr. ()
Bravo, bravo, děkuji za skutečný umělecký zážitek ! Skláním se před všemi zúčastněnými herci (včetně Pavla Landovského), protože mi nedali možnost vydechnout, ačkoliv se nejedná o žádnou strhující akci, ani vodopád emocí. Ale možná i právě proto jsem tak nadšen, protože jsem zjistil, že i zdánlivě banální příběh může být natočen s maximální mírou citu a porozumění pro to, co chtěl autor předlohy (Kundera) světu sdělit. ()
Žádnou knihu od Kundery jsem nečetla, ale pokud je tato zfilmovaná věrně, chce se mi zvolat - co tímhle chtěl Kundera říct - a pokud není, tak nechápu proč tento film vznikl. Připadá mi studený a prázdný. PS: Teď už jsem knížku četla je vynikající a přesně vím, co chtěl Kudera říct a tímto se mu omlouvám a nechápu, proč jeho knihu někdo zfilmoval. ()
Asi je pravda, že literární Kundera si s filmovým jazykem moc nerozumí. Beru tenhle film spíše jako vyjádření se západu k problémům východu přes jejich vysoce kvalitní umělecké dílo. Reálie fungovaly v podstatě docela bezchybně (nelepší byly dobové záběry ze srpna 1968 spojené s těmi filmovými), erotika fungovala asi tak na tři hvězdičky :-) A závěr mě dojal. A docela by mě zajímalo, jak by dopadly moje velice, velice oblíbené Směšné lásky, převedené do audiovizuální podoby. ()
tak toto je skvostné dílko! Tleskám P. Kaufmanovi za jeho převedení Kunderovi literární předlohy na filmové plátno. Nevím proč se samotnému Kunderovi film nezamlouvá. Já osobně jsem četl jak knihu, tak viděl film a líbili se mi obě varianty! Nesnesitelná lehkost bytí je milostný příběh, začínající během Pražského jara, které bylo rozdrceno ruskou invazí v srpnu 68 mezi Tomášem ( mladý, slibný neurochirurg, chronický sukničkář, který do " vztahu" nikdy neplete city a nezná slovo láska, se svými milenkami se setkává pouze občas a nikdy s nimi netráví celou noc až do rána), v podání excelentního Daniela Day- Lewise, který tu podává opravdu obdivuhodný výkon ( přesně vystihl charakter jeho složité postavy, to obrovské množství vnitřních rozporů) a Terezou ( v podání nádherně křehké Juliette Binoche.) Už tak nádherný dojem z tohoto snímku ( pro mě ) ještě umocňuje nádherně smyslná Lena Olin. Úplně jsem D. Day- Lewisovi záviděl :o( To erotické dusno, které prostupovalo napříč celým filmem bylo opravdu znameniťě podané! Parádní filmový zážitek! Plných 5*! A už teď se těším až film shlédnu znovu! ()
Galerie (45)
Zajímavosti (19)
- Autor predlohy, Milan Kundera, sa o filme vyjadril, že má s duchom románu aj s duchom jeho postáv pramálo spoločného. (MontyBrogan)
- Lena Olin (Sabina) v roce 2001 pro český časopis Cinema vzpomínala: "Ten román se mi velice líbil, ale když jsme pak podle něj točili film, nebyla jsem přesvědčena o tom, že to bude něco velikého. Byl to zvláštní. Nedokázala jsem si představit, že by někdo podle té nádherné knihy dokázal napsat dobrý scénář. Natáčení pro mně bylo zajímavou zkušeností. Hrála jsem tehdy v divadle ve Švédsku a najednou jsem dostala nabídku hrát v americkém filmu. Jak už jsem vzpomínala, moc jsem konečnému výsledku nevěřila. Ale když jsem pak film viděla na plátně, byla jsem okouzlena. Protože pocházím z Evropy, často dostávám nabídky na role žen z východní Evropy, které mluví s přízvukem. A já si pokaždé říkám: 'To přece nemůže fungovat, když se američtí herci snaží hrát Rusy nebo Čechy.' Je to pokaždé zvláštní. Je to stereotyp. Mnoho scénářů, které dostávám, se týká politiky, ale většinou jsou to pouze stupidní pohádky. Byla jsem proto zpočátku podezřívavá. Ale celé natáčení bylo skvělý zážitek. Točili jsme šest měsíců. Přestože se děj filmu odehrává v Praze, nikdy jsem tam nebyla. Když vycestoval štáb do Československa před začátkem filmu na obhlídky, byla jsem právě těhotná. Vše se pak točilo v Paříži, ale po projekci filmu jsme dostávali z různých stran poklony, jak se výtvarníkům skvěle podařilo vytvořit Prahu v Paříži. I lidé z Prahy se nás občas ptali, ve kterých ulicích jsme natáčeli, protože to vypadalo tak skutečně. Byla to nádherná zkušenost. Byla jsem šťastná, že jsem tu roli vzala. Ale v Praze jsem nikdy nebyla." (NIRO)
- V části filmu, odehrávající se v roce 1968 jede Škoda 100, jejíž výroba byla zahájena až v roce 1969. (galba)
Související novinky
Festival íránských filmů
5. ročník Festivalu íránských filmů proběhne od 13. do 17. ledna 2016 v pražských kinech Světozor a Bio Oko, nově zavítá také do kina Lucerna. Od 19. do 20. ledna se potom festival už podruhé… (více)
Reklama