Akta Pentagon: Skrytá válka

Spielberg, Kamiński, Williams, Streep, Hanks, všetko zvučné mená, ktoré stále dokážu upútať, no tento krát im to až tak nepodarilo. Spielberg to stále vie, ukázal to v druhej polovici filmu, ktorá bola dobrá a v ktorej sa začalo niečo diať, problém je obzvlášť v prvej polke, ktorá sa vlečie, stráca tempo a miestami nudí. Škoda. Každopádne záver s Watergate bol luxusný. Obľúbený soundtrack: The Court's Decision and End Credits. 70% - 3* (21.12.2018)

Kromě toho, že je to kvalitní biják, poctivě zpracovávající poctivá témata (právo na informace, povinnost mít svědomí i na vysokých postech a riskovat všechno, rovnoprávnost žen atd. atd.), o čemž je toho napsáno víc než dost, bych za sebe ráda na okraj uvedla, že mě okouzlil tou nenápadnou prezentací vysokého stylu, úrovně dotčené sorty lidí, na níž si přes veškerou neokázalost dával záležet. Prezentací jejich morální jakosti, esence rozumu i citu, smyslu pro rodinu, povolání ve vlastním smyslu slova i cti, nakonec tehdy ještě i u těch bankéřů bylo znát, že je to zasahovalo, že byli důstojní a obměkčitelní, a i ti, kdo stáli se svými názory a postoji proti sobě, se dokázali ctít, a také jejich decentního, ale vytříbeného vkusu a kulturní zušlechtěnosti. *** Jeden nenápadný příklad, který hovoří za všechno: Když dámy opouštějí pánskou společnost, která zavedla řeč na soudobou politiku, cestou do salonku vedou "dámské" řeči o tom, že Lawrence Durrell vydal půvabnou věcičku a že prý píše další sadu románů (a ano, ohlíží se po čtvrté ženě)... Dnes si nedokážu vůbec představit, že bych narazila na čtyři pět dalších vrstevnic obeznámených s Alexandrijským kvartetem, Avingnonským kvintetem a vůbec s osobností Lawrence Durrella, středomořského diplomata a geniálního spisovatele, a to jsem vystudovala literární vědu a ty knihy, stejně zásadní, uchvacující a s ničím nesrovnatelné jako třeba Proustovo hledání ztraceného času, jen ještě s mnohem větším záběrem i geopolitickým a geofilosofickým, neznali už ani mí učitelé. Nikdy by mě nenapadlo, že se s tak případnou narážkou na Lawrence Durrella setkám zrovna ve Spielbergově bijáku. A podobné okouzlení mě v tom snímku potkalo vícekrát. Smekám klobouček. *~ (20.07.2019)

Ak by tento film bol formou eutanazie, tak by si ju nikto smrteľne chorý nikdy nevybral. Ide o pomalú a veľmi bolestivú smrť. Spielberg siaha v poslednom čase po nezaujímavých amerických politických drámach a v našim končinách nikomu nič nehovoriacim témam. Neverím však, že by tento dej zaujal i amerického vidláka. Nejaký pseudo boj novinárov proti americkej vláde je tu každému ukradnutý. Film je zbytočný a nudný. Natočený len pre oscarové pozlátko. (09.02.2018)

Steven Spielberg by nenatočil nudne ani telefónny zoznam... The Post ( pre neznalých noviny The Washington Post ) sú napriek úvodnému pomalšiemu tempu dynamickou novinárskou drámou. Rieši etický problém zverejnenia citlivých materiálov Pentagonu počas vlády prezidenta Nixona. Myšlienka filmu je veľmi silná, a silným hlasom kričí do sveta, že je to práve ostražitosť a zanietenosť novinárov, ktorí dokážu strážiť demokratické princípy niekedy aj proti vlastnej vláde. Záverečná scéna snímku je len krásnym dovŕšením Nixonovej administratívy... (21.02.2018)