Místo u moře

Ano nebudeme si nalhávat je to typická oscarovka viděno pohledem akedemiků. S pohledu žižkovského pepíka se jedná o poměrně nešťastný nepříliš přehledný způsob vyprávění (např. otec Leeho ? ) na druhou stranu musím přiznat, že mě ten způsob vyprávění přesně seděl do celkové atmosféry filmu. Co mě nesedělo byla houslová hudební vložka, to přesně film posunovalo do kategorie "musím získat nominačku" , ale snímek má i silný scény to ne že ne (policejní stanice ) a Casey mě přsvědčil, že herecky netragédí /scéna - dialogovka se ženou na chodníku/. Byly tam jak emotivní lomcováky, tak trošku natlákovka na pilku. (01.02.2017)

Manchester chce být umělecký a chtěl by nějakého toho Oscara. Ale pro mě představuje typ amerických indie filmů, které nemám ráda (nic proti indie filmům). Roztěkaný, zbytečně dlouhý, chybí tah na branku. Chápu, co chtěli tvůrci říct, ale nelíbí se mi ten způsob. Casey Affleck je v hlavní roli dobrý a film bez problémů utáhne, nic nezapomenutelného ale nepředvádí. Je tu ale jedna herecky obrovsky silná scéna, kde zazáří spolu s Michelle Williams (ta je ve filmu mnohem méně, než myslíte) - tahle scéna je emocionální tah na branku a tuším, že zrovna díky ní film dostává herecké oscarové nominace. Jen kdyby takhle silný byl i zbytek filmu... (02.02.2017)

Ač se to na první pohled nemusí zdát, Místo u moře je film pro náročného a všímavého diváka, který rád čte mezi řádky. Největší emoce se totiž skrývají v nevyřčeném, Casey Affleck si jde právem pro oscara, veškerý příběh své postavy a pocity dokázal říct beze slov, k tomu mu samozřejmě pomohl výborný scénář. Místo u moře je velmi dobrý film, neměla jsem však pocit, že by to bylo něco, co jsem ještě nikdy neviděla. Pravděpodobně je to ale jeden z těch filmů, které potřebují v divákovi nějaký čas růst. (06.02.2017)

Nojéje, já začínal pomalu propadat dojmu, že ze mě basa snad vyždímala veškeré empatické cítění. Stačí se podívat na má poslední hodnocení; obměkčit mě nedokázal sadisticky týraný harant, banda sociálně nepřizpůsobivých smradů a dokonce i ti teplí negři mě nechali naprosto chladným. K mladému Eflekovi mám ale o dost blíž, protože víceméně odrazuje osobnost mě samotného; též jsem introvertní zhrzený debil, kterého navždy změnila jedna tragická událost (psal se rok dva deset, chyběl mi sex a já byl příliš chudý na to, abych si zaplatil levnou šlapku, a taky příliš velká nula, abych nějakou ojel bez toho, aniž bych ji musel znásilnit, takže jsem si mazal na péro různý věci, někdy i pokládal šunku – a onoho osudného večera mě Ťapina hryzla do předkožky). Abych byl upřímný, nedokážu se rozhodnout, jestli to byl dobrej film nebo ne. Ano, toto je oficiální stanovisko vášnivého milovníka náročné kinematografie a bezesporu špičkového filmového kritika, který každé ráno snídá Filu, aby večer mohl vysrat Fuku. Nevím, jestli to byl dobrej film nebo ne. Jak tady však čtu ty grafomanské, egoistické, pseudoodborné a pozérské stříkance samozvaných filmových teoretiků, kterými je zamrdaná ta horší půlka ČSFD, jsem za svůj až nevinně elementární dojem rád. Příběh: byl tam; Atmosféra: na hovno; Tempo: vražedné; Originalita: mám v píči; Nálada: 3,45287; Art: WTF?!; Styl: dá se; Casting: špica; Výsledný dojem: 3 pizdy. (04.02.2017)

Manchester by the Sea je film plný strašných hereckých výkonů, srdceryvných scén, které hrají na city a přitom působí naprosto uměle, takže se jim to nedá vůbec věřit. Je to plné prázdných dialogů a nesmyslů, které úplně bijí do očí. Obdivuhodné na tom filmu je, že to vlastně nemá žádný děj, ani konec a přesto to režisér a scénárista dokázali natáhnout na 137 minut. Sem tam občas hodili nějakou tu dramatickou scénu a pár překvapení, který jsem nečekala, jinak mě to ale ničím nenadchlo. 3* bohužel jsem viděla i horší filmy, body k dobru tomu přičítám za to, že jsem se několikrát od srdce zasmála (a ne vždycky proto, že to tvůrci mínili jako vtip). (10.02.2017)