The North Star
Režie:
Lewis MilestoneScénář:
Lillian HellmanKamera:
James Wong HoweHudba:
Aaron CoplandHrají:
Anne Baxter, Dana Andrews, Walter Huston, Walter Brennan, Ann Harding, Jane Withers, Farley Granger, Erich von Stroheim, Dean Jagger, Robert Lowery (více)Obsahy(1)
Americké drama bylo v roce 1944 nominováno na šest Oscarů a dodnes patří k tomu nejpůsobivějšímu z válečné filmové produkce. V poklidné ukrajinské vesnici Severní hvězda právě končí školní rok. Píše se rok 1941 a nikdo z místních obyvatel ještě netuší, jaké peklo je čeká. Německá invaze do SSSR začíná a vesničané prožívají první hrůzy války. Ve chvíli, kdy je Severní hvězda zabrána fašisty, většina mužů zamíří do hor, kde zformují partyzánskou jednotku. Mezitím nacistické zvěrstvo vrcholí, když německý doktor začne využívat krev místních dětí pro transfúze svých raněných vojáků. Partyzáni zesilují přepadové akce a naplno se pouští do boje, který se zdá být předem prohraný. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (22)
Je asi převelice nefér, že dnešní optikou hodnotím film, který vznikl v průběhu druhé světové války, kdy na rozjímání o válce a nacismu nebyl čas, chuť, ba snad by takové rozjímání spíše škodilo. Nacismus musel být poražen a válka vyhrána. Přesto film dnešním pohledem zhodnotím, neb tak činím pro dnešního diváka. Poselství filmu je zjevné: "Nacismus je zlo, hrdinný sovětský lid proti němu bojuje, pomožme mu v tomto boji." Aby zlo nacismu později patřičně vyniklo, první třetina filmu vláčí diváka po krk ve vesnické idylce - mladí se milují, všichni se soudruží a především pějí radostné písně, jednu za druhou. Když už je diváku jasné, jak radostný život je v SSSR léta 1941 (s realitou nemající společného lautr nic), mohou přilétnout německé bombardéry, aby to všechno zkazily. Počáteční šok, který postavy komentují větami jak ze sjezdů strany, i s příslušnou dikcí, např.: "Tvář války je pro děti strašlivá," vystřídá nepochybné, nepochybující a všeobecné odhodlání bojovat po partyzánsku. To je mimochodem uvedeno tóny z internacionály a nevím, jak si americký režisér vykládal slova: "...my ničím nejsme, buďme vším..." Snad nijak. Odhodlání bojovat samozřejmě nezůstane pouhým odhodláním, přijde čas činů a ten už nám film dotáhne milosrdně ke konci. Budeme svědky sebeobětování, nepochyb a odvahy. Jistě i tyto měly ve válečném úsilí své nevylhané místo, sláva jejich nositelům po právu přísluší, ale snad měly tišší, méně řečnickou podobu. Pouze fakt, že Němci nejsou zlovolní absolutně a neochvějně, filmu bere něco málo z jeho schematičnosti a plochosti. Ale jen málo. Slaboučké **. ()
Když divák přežije úvodní půlhodinu, v níž se seznámí s tím, jak si Američané představovali život na ukrajinské vesnici v roce 1941- téměř jako ráj na zemi plný jídla, písní a tanců, dočká se i Milestoneovy režijní zručnosti v akčních scénách. Poněkud nadsazené hodnocení skoro westernového vyprávění jde na vrub přítomnosti Ericha von Stroheima v roli nacistického lékaře. ()
Tohle je hodně divný a přiznávám i nudný film. Pokud někoho namlsal obsah nebo dvd cover o Oskarech a válce bude v prních minutách filmu asi dost vyděšen. Jak zde již psali jiní, film je americký a pojednává o ukrajinské vesničce v předvečer vpádu spojence Ruska - Nacistického Německa na území SSSR. Ačkoliv jsou rebjata, , tavárišči mužici i bábušky oblečeni velmi věrně, mluví anglicky s americkým přízvukem a dokonce nezbytná hesla na kolchozu jsou psána anglicky :-). Sama vesnička však nevypadá jako ranch někde v Utahu, ale opravdu jako typická vesnička kdesi na východě. Vše navíc hojně lemují břízy a celkem tedy kladně hodnotím snahu tehdejších tvůrců snímek zasadit do co nejvěrnějších reálií. Ve filmu se hodně zpívá a tak divák chvilku neví zda náhodou nekouká na nějaký z muzikálů, kterých se v té době v Americe točilo celkem dost. Vše opět zpíváno anglicky. A upřímně - ten idylický život v ukrajinské vesničce mně začínal dost prudit. Všichni byli šťastní, veselí, všichni se zdravili a mávali na sebe.. do toho zpěvy a tance... ehh jak daleko to mělo do války, ale snad to byl záměr aby ten kontrast byl důraznější. Napadení SSSR je zprvu provedeno náletem štuk a musím uznat, že na svoji dobu (byť je to dnes už dost mimo) bylo provedeno výborně. Poměřuji to s ostatními triky ve filmech té doby. Zbytek válečných akcí moc nestojí za řeč, byť tam ještě dojde k náletu ruského bombardéru na tankovou kolonu a pár přestřelek. Hlavní téma se točí kolem lékařské etiky, kdy vesnice Severní hvězda je zabrána jako lazaret a vrchní německý lékař nařídí využívat krev zajatých ruských dětí pro zraněné vojáky. Jelikož muži odešli do lesů dělat odboj, nic mu nebrání v jeho zvrhlém počínání. Je zajímavé, že se toto mělo skutečně koncem války dít. Filmaři však předběhli dobu nejméně o dva roky. --- Už jsem sice viděl jeden podobný americký film o ruských partyzánech a to dokonce s Hugem Haasem : Days of Glory (1944), přesto i já moc nechápu důvod vzniku tohoto snímku. Tohle totiž není klasický film z té doby, který měl zlepšit morálku a podpořit válečné úsilí. Pochybuji, že takto Amíci podporovali napadený SSSR. Spíše bych řekl, že se prostředí napadeného Ruska dobře hodilo k dramatičnosti děje i oné ,,filozofické rovině'' při střetu dvou lékařů. Co je na něm na svoji dobu neobvyklé je asi zobrazování mrtvých dětí a to ať už po náletu štuk či po barbarské transfuzi německých doktorů. To se opravdu vymyká nejen své době, ale i pozdějším snímkům. Film bych doporučoval spíše skalním válečným fajnšmekrům a to ještě čistě ze studijního filmového hlediska, protože je to opravdu tak trochu raritka. Nelze se tu díky době vzniku kochat ani autentickou technikou, protože se děj odehrává v Rusku a tvůrci neměli k dispozici ani ruská, ani německá auta či obrněnou techniku. Znalec v nasazené technice snadno pozná americké stroje, mně osobně zaujal hlavně třínápravový jeep jako německé štábní vozidlo! :-). To samé platí i o zbraních vojáků. --- Dávám za dva vylité kanystry benzínu. * * () (méně) (více)
Beru v úvahu, že se film točil v roce 1943, kdy ještě nebylo zdaleka po válce, ale už bylo po Stalingradu. Američané něco nafilmovali a možná, že byli na toto dílko i hrdí (nominace na 6 Oscarů). Všechno bych zkousla, ale když začali ve filmu zpívat ruské častušky anglicky a ještě zdžezovaně, tak to jsem řvala smíchy. Chlapi chtěli tančit "kozačka", ale to už byla úplná sranda. A pak mi v tom filmu chyběla ta ruská přirozenost, obyčejnost a jak povídám ta "ruská duše". Nemůže Rusa hrát západní herec s perfektním střihem vlasů na hlavě a bezvadně oholen, když hraje partyzána, který žije v horách v nehygienických podmínkách, atd., atd. Nebudu to dále rozvádět, prostě západ v té době ruský život neznal a nepochopil možná dodnes. ()
Chtěl jsem dát odpad, ale zachránil to rok vzniku. Propagační agitka - dobrý. Jinak je to strašlivé. Hrst vymydlených, čestných a ušlechtilých Ukrajinců v čistotné, upravené vesničce, kterou nejdříve spálí, ale pak tam zase je, vybojuje hrdinský boj za záchranu Sovětského svazu a na koních ze své otčiny vyžene wermacht. Ani Američané by se neměli srát do něčeho, čemu nerozumí. ()
Galerie (10)
Zajímavosti (8)
- Jak scenáristka Lillian Hellman, tak i režisér Lewis Milestone se Výboru odmítli podřídit, a proto je filmový průmysl zařadil na tzv. „šedou listinu“. Tím jsou jejich filmy označeny jako nepřijatelné. Oni dva se stali terčem méně nápadné ostrakisace. (Zetwenka)
- Auto, ktoré viezlo zbrane pre obyvateľov Severnej hviezdy malo bratislavskú poznávaciu značku BA 30-35, dedina však stojí neďaleko Kyjeva. (andykovac)
- V roku 1947 bol tento film označený Výborom pre neamerickú činnosť (HUAC), vedeným senátorom Josephom McCarthym, ako podvratný, pretože vyvolával u divákov sympatie k Sovietskemu zväzu, čo bolo v ére Červenej hrozby (strach z útoku ZSSR) neprijateľné. A to i napriek faktu, že Sovietsky zväz bol počas II. svetovej vojny spojencom. Vykreslenie statočného boja sovietskych partizánov proti Nemcom bolo chápané ako podpora ideí komunizmu. (beso74)
Reklama