Poslední v Aleppu

Stejně jako hlavní postava jsem postupně i já otupěl vůči nekonečnému utrpení lidí uvězněných uprostřed Aleppa. Nekonečná rutina smrti a neustálého zachraňování města, které se řítí k zemi rychleji, než lze vůbec pochopit. Reportážně nesmírně silné a historicky cenné svědectví, ale filmařsky slabší, někdy až příliš opakující se scény, nevhodné rámování a přetažená stopáž. (07.03.2018)

Na dokument dost dlouhé, ale neuspávající. Neutuchající víra v město, kam patřím, a zoufalost každodenního bombardování. Promítla bych všem, který tvrdí, že se mladí muži měli bránit se zbraněmi v rukou. Schválně, kdo z těch chytráků sestřelí ruský bombardér. Civilní obyvatelé mizí v troskách a dobrovolníci z bílých přileb se snaží vytáhnout, koho můžou. Někteří zázrakem přežili, některým není pomoc a někteří zemřou posléze v nemocnici. Hrdinství ve městě odsouzeném k zániku. Protože se Asadovi zachtělo. (11.03.2018)

Dnes už existuje až príliš veľa pochybností a výpovedí svetových expertov, ktoré nasvedčujú, že White Helmes nie sú nič iné, ako len falošná organizácia pracujúca v prospech radikálov a islamských extrémistov. Tento dokument je s najväčšou pravdepodobnosťou len ďalšia západná propaganda. Tentokrát však až prekvapivo priehľadná. V určitých momentoch som nevedel či sa mám smiať alebo plakať. Zle nakrútená demagógia. 15 %!! (17.04.2018)

A možná je to jinak: Organizace Syria Civil Defence, zvaná též „Bílé přilby“ byla založena v Istanbulu březnu roku 2013, tedy pouhých několik měsíců před prvním velkým a medializovaným použitím chemických látek v Ghútě u Damašku. Jejími původními hlavními akcionáři byli katarský červený půlměsíc, tehdejší samozvaná Syrská národní rada, působící z Turecka, a turecká zpravodajská služba MiT. Její hlavní postavou je dodnes bývalý britský zpravodajec James Le Mesurier, který po odchodu z britského královského pozemního vojska a z vojenské rozvědky MI6 vymetl jako soukromý kontraktor kdejaký konflikt na Blízkém a Středním východě. Jím ovládané společnosti Olive group a Good Harbour International pracovaly i pro nechvalně známou žoldáckou soukromou armádu Spojených států Academi (dříve Blackwater). Bílé přilby se pravidelně objevují tam, kde je potřeba nahradit vousaté islamistické hrdlořezy někým mediálně přijatelnějším pro západní útlocitnou veřejnost. Zpravidla je vidíte na filmových záběrech či fotografiích, jak zachraňují z ruin budov malé děti, které o několik dnů později zázračně uzdravené zase někde chodí do školy či běhají s jinými dětmi. Jsou zkrátka vždy tam, kde je potřeba hrát špinavé hry. Ne náhodou byli tito dobrodinci podepsáni i pod soustavným otravováním hlavního zdroje pitné vody pro Damašek. Toto filmové studio je dnes, po tureckém i katarském odchodu z tábora Saúdské Arábie, již plně v režii Rozvojové agentury USAID a britské Foreign and Commonwealth Office. Oficiální odhady uvádějí, že pracuje s rozpočtem zhruba 150 milionů dolarů ročně. S tímto profilem musejí být Bílé přilby jako oznamovatelé použití chemických zbraní v Dúmě Syrskou arabskou armádou nutně pro každého rozumného člověka velmi nevěrohodným zdrojem informací. Další díl seriálu "Asadův chemický útok" je připraven a bude spuštěn po zahájení syrsko-ruské ofenzívy proti džihádistické provincii Ildíb. Syrské, íránské a ruské tajné služby sledují převážení nádob s chlórem. Rusové proti přípravám útoku protestují v OSN. Lze dohledat. Až budou Bílé přilby tahat před kamerou otrávené děti, vzpomeňte si na tento příspěvek. Dnes je 30.8.2018. (30.08.2018)

Je to hrozné, ale stejně jako otupí hrdinové, otupěl jsem i já. Film začíná děsivou scénou vytahování dětí z trosek zříceného domu a úplně to mnou pohnulo. Pak se ale podobné scény vrací znovu a znovu, až se z nich nějak vytratí síla. Trefně píše quarte: historicky cenné svědectví, ale filmařsky slabší. (31.03.2018)