Richard Jewell

Může za to zřejmě nevýrazná mediální kampaň, ale na nový film od Clinta Eastwooda se prostě nechodí. Důkazem je i fakt, že poprvé v životě jsem seděl v kinosále sám. Přitom to bylo v centru Prahy a ve 21:30, kdy je na podobné filmy ještě slušná návštěva. A v případě tohoto snímku je to opravdu škoda. Dost se totiž povedl... Pokud Clintovy filmy sledujete už nějaký ten rok, vůbec vás nepřekvapí, že film je opět výrazně sentimentální. Obdobně jako "Sully: Zázrak na řece Hudson" navíc míří na amerického hrdinu, který zachránil nespočet životů a posléze se neprávem dostal na pranýř společnosti. A právě onen "hon na čarodějnice" je tady naprosto skvělý. Perfektně obsazený Paul Walter Hauser (Richard Jewell) je totiž dokonalým prototypem "hodného ňoumy", který se pro svou sociální odlišnost dostal do problémů. Od začátku až do konce je vám proto velmi sympatický a jeho stíhání na vás má výrazný psychický dopad. To stejné platí i pro ostatní postavy a herce. Když Eastwood chce, aby vám byl někdo krajně nepříjemný, tak je vám ten člověk krajně nepříjemný. Ideálním příkladem je jinak sympatický Jon Hamm, který tady hraje "blbečka" z FBI. V návaznosti na to mám ale problém s Kathy Scruggs (hraje Olivia Wilde), která prakticky celé to peklo rozpoutá a na konci ji Clint vykreslí jako neuvěřitelně citlivou osobu. Je to v rozporu s jejím předchozím hyenismem, ale vy to vlastně berete. A takhle by to podle mě moc nešlo. Za zmínku stojí ještě Sam Rockwell, který se dostává pod kůži divákům po celém světě. Po "Třech billboardech kousek za Ebbingem" a "Králíčkovi Jojo" má další výraznou roli, ve které toho chlapa prostě musíte milovat. Celkově je tak film vysoce komplexní, ale pokud podobné snímky nemáte rádi, tak vám 100% nesedne. Protože toto je ryzí "hra na city", na kterou buď přistoupíte, nebo ji budete nenávidět. (23.01.2020)

Vítěz v kategorii "nejpřesvědčivější prosťáček ve filmu". Eastwood s Rayem a Hauserem to zpunktovali fakt moc hezky a přehledně, takže se nakrmí bez rozdílu skoro všichni. V některých bodech se sice zbytečně černobílilo (novinářka Olivie Wilde je až absurdní karikatura senzacechtivé svině), nicméně výpověď o médiích, která zakousnou každého, kdo se nedokáže bránit, je (nejen) divácky vděčná. Fajn film. (06.04.2020)

„Pravidlo č. 1: keď pyrotechnik zbledne, je zle.“ Pre mňa určite jeden z najlepších filmov roka. A to podotýkam, že môj postoj k Eastwoodovi ako k režisérovi je chladný (posledný jeho film, ktorý sa mi vyložene páčil, bola Výmena z r. 2008). V tomto smere ale musím kapitulovať a priznať, že je to fakt dobre natočené (Makarena). Hoci treba pre poriadok duše dodať, že ten príbeh (podľa skutočných udalostí!) je natoľko absurdný, že by ho asi nepokazil zrejme ani Uwe Boll. Paul Walter Hauser je v titulnej úlohe svojím spôsobom veľký sympaťák, ale paradoxne zároveň mu občas to elektrické kreslo prajete. Lež nie za to, že by to snáď naozaj spáchal, ale za jeho, hm, blbosť. Ak to však v mojich očiach niekto povyšuje na nekompromisný nadpriemer, tak báječne bezvadný Sam „ponožky a sandále“ Rockwell. Pozorne ho sledujem pri práci od r. 1999 (Zelená míľa) a môžem s čistým svedomím povedať, že veľakrát bol fantastický, ale takýto dobrý nebol azda nikdy. Produkcia: Jonah Hill a Leonardo DiCaprio. (25.03.2020)

Eastwoodova cesta od westernů k morálně burcujícím tématům byla naštěstí poměrně rychlá, takže měl dostatek času propracovat se k dokonalosti. Tato kritika a především varování před narůstající mocí médií se velice povedla. Přes noc z vás udělají hrdinu, ti stejní z vás lusknutím prstu udělají nepřítele státu. Po Vlajkách našich otců zřejmě nejkritičtější Eastwoodův film. Jen mám pocit, že místy Eastwood příliš tlačí na emoce. Ten závěr v restauraci už byl poněkud přes čáru. (13.02.2020)

Eastwood má za sebou silnější filmy, ale toto je solidní drama. Ve srovnání s podobným snímkem od Miloše Formana Lid versus Larry Flynt Forman líčil pokušitelského pornografa zábavněji, vyhroceněji, provokativněji, nicméně též vlezlý tlouštík Jewell v podání Paula Waltera Hausera objeví nakonec vlastní důstojnost a ve svém advokátovi přítele. Eastwood pojímá jeho životní dráhu zeširoka včetně obskurních zaměstnání, v nichž Jewell končí zpravidla pro svou přehnanou až protivnou aktivitu. Na každý pád s výjimkou oddané maminky vidí lidé v budoucím rekovi snaživého burana, ostatně v roli zaměstnance bezpečnostní agentury bere své hlídkování v olympijském parku vážněji než profesionální policisté, kterým je k smíchu – než se ukáže, že měl pravdu. Pohodovou náladu před výbuchem kreslí Eastwood věrně v čele s dobovou muzikou, dokonce i při nálezu bomb si dovolí šibeniční vtip – Jestliže vidíte, jak pyrotechnik zbledne, utečte – a s vědomím reálného pozadí události nabývá chaos před explozí i po ní na působivosti. Ovšem pak už se buduje očekávaný model veřejné štvanice. Novinářka platící za senzační informace sexem je až příliš otrlá, Jewell i jeho matka zas až moc prostoduší, agenti FBI až přehnaně zatvrzelí. Uměřenost přichází teprve se Samem Rockwellem v roli druhořadého právníka, jenž do případu vnáší trochu efektního divadla a trochu soukromé ironie. Kouzelně obrací oči v sloup, kdykoli jeho klient, noční můra každého advokáta, poruší závazek mlčení a jako naivní kluk nabízí pomoc mužům zákona, k nimž by tak rád patřil a kteří na něho přitom zkoušejí podraz za podrazem. Vypravěčsky je to zkrátka maličko nuda, ač všechna řemesla vykazují solidní úroveň a vedle Rockwella si postupně získá náklonnost i hrdina Paula Waltera Hausera, který své pohnutí zajídá obřími sousty. Nicméně zpětné výjevy nastavují čas, než Jewellův tým zvolí protiútok vrcholící dojemnými projevy, kdy zaslzí i cynická reportérka. Případ obětního beránka, jenž se právě hodil, sice líčí Eastwood přesně, ale nepřidá o mnoho víc, než si lze o kauze přečíst (28.03.2020)