Richard Jewell

Podobné týpky, jako je Richard Jewell, dokáže vyprodukovat snad jenom USA. Nejhorší na tom všem je ale fakt, že americká tajná služba ty nadšence, teoreticky, fanoušky konspiračních teorií a pošuky v jednom bezmezně podporují tím, jak se na veřejnosti chovají. Pak se není čemu divit, že průměrný Američan radši uvěří tomu, co jim vláda zastírá, než tomu, co jim oficiálně představí. Clint Eastwood si tu opět našel skvělý námět. Navíc ho ale natočil tak poctivě, že upřít se mu nedá nic. Od atmosféry počínaje, přes skvělé herecké výkony konče. Paul Walter Hauser, Sam Rockwell, Kathy Bates, Jon Hamm. Ti všichni se tady skvěli úžasnými výkony. Řekl bych, že i Olivia Wilde, ale k mojí škodě se tu skoro neobjevila. Richard Jewell je poctivý kus americké filmařiny, té filmařiny, které je vidět čím dál tím méně. (24.01.2021)

Jak se z národního hrdiny stane nepřítel číslo 1. Clint Eastwood sice stárne (na jaře mu bude 90 let!!), ale nepolevuje. A znovu je velmi intenzivní. I samotné bezmála třicetiminutové čekání na nemilou událost z koncertu v průběhu letní olympiády má tempo, tah na bránu, diváka vtahuje. Následuje několikeré selhání profesní etiky (začne to u Olivie Wilde, následuje dalšími senzacechtivými novináři, všemu předchází kroky zoufalých agentů, kterým při vyšetřování chybí stopy). Od začátku víme, že prosťáček Jewell pachatelem není, kromě úkonů FBI i tlaku médií sledujeme dopad na sekuriťákovu matku. Do široka rozkročené polohy morálky jsou zajímavé a hlavně fungují, samotná práce novinářů a agentů má naopak podivný vývoj a chtělo na tom ve scénáři ještě (docela dost) zapracovat. Baví naopak přestřelky s právníkem v podání v posledních letech nesmírně zajímavého Sama Rockwella. Vitální Eastwood si vybral další z reálných životních osudů, ač jsme o nějakém Jewellovi kdysi slyšeli, dávno jsme zapomněli (stejně tak vyzdvihl nouzově přistávajícího pilota Sullyho, hrdinský čin ve vlaku mířícího do Paříže nebo „hrdinu“ v podobě nejúspěšnějšího amerického odstřelovače v Iráku). Jeho hon na moderní čarodějnici má své momenty, je poctivý, i když tentokrát se o nějaké překvapení nebo silnou pointu nesnažil. Snažit se měl ale víc v otázce emocí, to bych mu vytknul. Možná se sluší připomenout, že pachatel stojící za výbuchem, po kterém zůstali mrtví a přes 100 zraněných, spravedlnosti unikal více než pět let. Pravicový extremista nakonec dostal doživotní trest. 75% (10.02.2020)

Clint Eastwood má zkrátka tento typ filmů o "neznámých" hrdinech prostě v ruce. Richard Jewell je totiž výkladní skříní toho, čeho si na jeho práci tak moc ceníme a co tak moc milujeme. Je tu opět místy až dokumentární vyznění, vybroušené dialogy a propracované postavy, v jejichž středu stojí občas lehce naivní Richard Jewell, který se po svém hrdinském činu nepochopitelně stane podezřelým číslo jedna. Clint Eastwood s touto látkou pracuje se zaujetím sobě vlastním, takže se před Vámi na ploše čítající 131 minut rozestře skvěle napsaný a zrežírovaný příběh o muži, který se i navzdory neustálému tlaku ze strany FBI nevzdal a nezhroutil. Jediná výtka tedy směřuje pouze k občasnému přepálenému důrazu na "dojení" emocí, což občas působí vážně nepatřičně. Až na tento detail se ale ovšem jedná o filmový zážitek ze staré školy, jež z každého filmového políčka křičí, že Clint Eastwood na to i ve svých 89 letech pořád ještě má. Skvělá práce! „There's a bomb in Centennial Park. You have thirty minutes.“ (09.02.2020)

There is a Bomb in Centennial Park You have 30 Minutes.... Prostáček zatažen do velké, přesně kontrolované a řízené hry na dobro a zlo. Částečně se mu splnil sen, i když se na chvíli stal noční můrou. Clint i ve svém věku stále dávkuje emoce přesně tak, jak je potřeba, dokonce to nepřehání ani s tzv. tlačením na pilu, jen trochu, budiž mu odpuštěno, když pořád diktuje o desítky let mladším kolegům. Povedená a poučná věc. [Kino - Citadela] (03.04.2020)

Kmet Clint měl dvě možnosti. Nechat diváky neznalé faktů alespoň trochu v nejistotě, jestli v tom ten duchaprostý mamánek nemá své tlusté prstíky, nebo se o to ani náznakem nepokusit a zvolit jednodušší cestu, která má prvoplánově vyvolat rozhořčení nad činností Federal Bureau of Idiots a vzbudit lítost nad obětí mediálně-úřednické štvanice. Zvolil to, co zvolil, ale pak měl mít mnohem lépe napsané záporné postavy (žurnalistická mrcha Wilde, které máte přát, aby oštěp Honzy Železného opustil výseč olympijského stadiónu a našel si ji, je toho příkladem) a neservírovat některá sentimentální fiaska (tiskovka). Díky patří Rockwellovi, který to tahá z bryndy buldozerem.. (13.05.2021)