Příběh služebnice

První sezona - pomalý rozjezd, dobře budovaná atmosféra, pohled do společnosti zajímavý a "odspodu". Především v posledních dílech je okrýváno stále více a zvrácenost principů, jejich popírání a opětovné přetvářky je až bolestivě realistickou podívanou. Bohužel částečně přetrvává pocit vykonstruovanosti a nesoudržnosti. Postupným zjišťováním "jak k tomu došlo" se pár bodů vysvětluje, ale i tak mi přijde, že svět Gileádu je nefunkční a neudržitelný. Jsem velice zvědav, jakým směrem půjde druhá sezona a doufám, že společnost bude vykreslena ještě lépe a dostane reálnější tvary než je pár ulic s domy, cestou kolem řeky do obchodu a výchovným střediskem. Elisabeth Moss ze sebe dostává opravdu hodně a její proměna mezi svobodnou ženou/služebnou/sexy provokatérkou je velice uvěřitelná. (24.05.2018)

Seriál nemajúci obohranú zápletku. Páči sa mi, že sa príbeh delí na tri časové roviny. June ako už plnohodnotná služebnice, June sa len stáva služebnicí a June tesne predtým, než vznikli kasty. Bohužiaľ je tu minimum zásadných momentov. Dej dvoch sérii sa mohol kľudne zmáčknuť do jednej. Jednotlivé epizódy sa venujú skôr, než príbehovým posunom, vývoji postáv. A to je problém. Jednu dobu je vzťah June/Serena Waterford na úrovni A, potom B, znova A, nachvíľu C, potom B a znova A. Rovnaká nekonečná, ťažko uveriteľná horská dráha je aj vzťah June/Fred Waterford. Do toho sa Fred a Serena dokolečka striedajú v tom, kto je vlastne kápo a kto subina. Otravné. June navyše všetky epizódy sprevádza snahou predviesť všetky druhy grimás plaču. V tom plači a vzťahových šachových partiách jednoducho chýba vzrúšo, chýba dojem, že v ďalšej epizóde sa stane niečo skvelé. Problém mám vlastne s aj podstatou zápletky. Keď je na svete niekto strašne vzácny, cenený, jedna z milióna, tak nebýva otrokom. Prúser nie, ale vzhľadom na určité diery v logike a zbytočne venovaný čas vedľajším postavám, sa jednoznačne jedná o sklamanie s pachuťou feministicky zdvihnutého prstu. 3. séria pokračuje do svojej polovice v podobnom duchu. Potom však konečne niektoré postavy dosiahnu svoje dno a konečne dej prestane sledovať len emócie. Konečne začnete byť zvedavý čo a ako sa stane. Nevystrelilo to dojmy vyššie, ale rozhodne udržalo pozornosť a zvedavosť na ďalšiu sériu. 4. séria tak nejako uzatvára staré cesty a som zvedavý, akými novými sa vydá. Baví ma ten prerod June, ktorý hlavne v kontexte všetkého predtým dáva zmysel a je logický, uveriteľný. 5. séria je zameraná predovšetkým na osobnostný vývoj vedľajší postáv. Zásadné udalosti absentujú. Nemáte byť na čo a ani na koho zvedavý. Služebnice sa už definitívne utopila v slzách a nestabilných povahách. (14.09.2018)

Zajímavá vize dystopické společnosti, kde se plodné ženy mění na inkubátory pro velitelskou smetánku. Skvělá práce s dávkováním informací je podpořena výbornými hereckými výkony. Mossová působí jako chytrá ženská vržená do noční můry uvěřitelně a bílý čepeček jí sekne. Atwoodová navrhla inteligentní a fungující svět s postavami, které zaujmou a první série v končí v dokonalé synchronicitě, přesně ve chvíli kdy děj i hlavní hrdinka vstupují do nové fáze, která nechá to co jsme znali daleko v prachu. Technologické vychytávky budoucnosti zcela chybí, jen pár slov o solární energii a chytřejším využívání lidské pracovní síly. Těším se na poznávání toho světa, je až mrazivě aktuální. Druhá řada mění většinu postav včetně hlavní hrdinky v úplné pitomce, kteří se rozhodují zcela emotivně, nad ničím nepřemýšlí a jejich nápady jsou přinejlepším debilní. Pořád je to hodně slušné drama, ale z náboženského konfliktu se stává ten obyčejný genderový kdy muži jsou zlí a ženy hodné. Tempo jednotlivých dílů brutálně zpomalilo a dlouhé záběřování na tvář Offred při vybírání dalšího špatného rozhodnutí je zdrcující. Stejně tak vyloženě nesmyslné finále, kdy přes všechny kecy o tom jak důležité je, aby matka byla s dítětem zvolí nejistou a nepromyšlenou záchranou misi, aby mohla vzniknout další série. Třetí řada: Až dojde na válku USA s Kanadou... kvůli dětem, puknu smíchy. To už je pomalu South Park. :D Čtvrtá řada: Nelogické chování drtivé většiny postav má asi evokovat traumata ze zlé doby ve které žijí, jinak nevim. Offred/Offjoseph se svou transformací v Osbornovou mění ve svini, které lze přát snad jen to nejhorší. Pohrdání svými bližními a zesměšňování svého na podpoře žijícího afroamerického manžela (nešlo už náhodou o znásilnění a rasizmus?) korunované další vraždou. Asi rozumím záměru ukázat, že život v Gileadu z ní udělal horšího člověka, ale upřímně řečeno June nebyla zrovna andílek ani před tím. Rambo vedle ní vypadá jako lidumil. Příběh služebnice je od druhé řady dobře natočené scénáristické zlo, které ale funguje jako studie chování amorálních lidí, kteří se dostali do bezpečí jiné země a páchají tam zlo horší než kterým byly týrány. Pointa je vyloženě protimigrační. (01.10.2017)

Totalitní klerofašismus v praxi. Jeho absurdní zvrácenost, nelidská a nesmyslná krutost a v neposlední řadě také jeho neudržitelnost. Příběh služebnice je velice dobrá feministická dystopie, sice poněkud rozvláčná a občas trochu zbytečně popisná a doslovná, ale ve výsledku stále hodně silná a emotivní (pro ženy možná dvojnásob). S01: 80 %; S02: 80 %; S03: 70 %; S04: 70 % (12.11.2017)

Distopie, kterou si sice a priori nedokážu příliš představit, přesto ale dokáže být mrazivě reálná. Stejně tak na ni naroubovaný příběh – někdy sice až příliš tlačí na pilu, v konečném důsledku, ale na nervy brnká parádně. Penny aka Elisabeth Moss aka Offred do toho všeho navíc zapadá na jedničku a člověk to prostě tak nějak prožívá s ní. Snad jen těch hipsta zpomalovaček by nemuselo být tolik. To jsou ale v konečném důsledku jen detaily, na třetí sérii se vážně těším. I don't need oranges. I just need to scream. (22.10.2018)