Přízrak

Manyristicka picovina, hezky a uplne zbytecny zabery (stejne jako cely film), radoby hlubsi smysl pro ty, ktere jeste v roce 2017 prekvapuje, ze je zivot pomijivy a naprosto nelogicky scenaristicky zacykleni. Hudba v pohode. Lidi, co tento film ceni museli byt pri projekci zfetovani anebo nemaji v zivote vubec zadne naroky. (02.07.2017)

Moc nevím, jak to hodnotit. To asi ukáže čas. Na jednu stranu šílená nuda, kde se v podstatě nic neděje, na stranu druhou hypnotický, filozofický zážitek, který je umocněn perfektní tesknou atmosférou, prázdnotou a myšlenkami. Výborný nápad, kde celou dobu sledujete v podstatě ducha (teda borca v prostěradle) a prožíváte s ním odloučení, zoufalství, beznaděj i naději na vykoupení. Chvílemi naštvaný, chvílemi rezignovaný. Alespoň tak na mě působil. Není mu vidět do tváře, nevidíte jedinou grimasu, jediné gesto (až na pár výjimek), které by napovědělo, co právě duch cítí, a tak se to snažíte odhadnout, vcítit se do jeho prázdnoty. Hrozně zajímavý film. Až budu mít chvilku, určitě se k němu vrátím a zkusím ještě jednou. Pak možná poopravím komentář i hodnocení. napoprvé ale u mě A Ghost Story zabodoval. (18.12.2017)

Bolo by to skvelé, ak by do toho neťahali sentimentálne monológy o pominuteľnosti ľudstva, ktoré sú nám každému známe. To všetko ukázali na obraze - prečo to zdôrazňovať bezvýznamnými slovami? Pomalé tempo je na mieste, pozoruhodná atmosféra, pravdepodobne vďaka rozkošne jednoduchému vyobrazeniu prízraka. Silné 3*, vďaka zaujímavému námetu. (02.02.2018)

Režisér a scénárista David Lowery je úkaz. Je evidentní, že před jeho barákem nebudou fanoušci s transparenty vyřvávat, kdy natočí zase něco dalšího. Jeho vizuálně podmanivé kousky jsou totiž extrémně pomalé, hodně meditativní a nepříliš dějové. Forma prostě vládne. A stejně jako nebyl schopný posunout na jakýkoliv vyšší umělecký level svůj Ain't Them Bodies Saints, ani tentokrát to neklaplo. S postavami se nelze ztotožnit, atmosféru přebijí ambice, kterým neporozumí každý. Možná ani tvůrci. Rooney truchlí, Casey totiž nezvládl řízení. Byli manželé, milovali se, občas slyšeli podivné zvuky v domě. Nyní ona oddaně trpí (a přejídá se koláčem), on je duch bez možnosti ovlivnit fyzický svět. Příběhové zvláštnosti mi dvakrát nesedli, možná by to chtělo další projekci. Jenže se obávám, že druhou šanci téhle „duchařině“ v nejbližších letech nedám. (26.09.2017)

Prízrak je podľa mňa ten typ filmu, keď si každý nájde tú svoju interpretáciu a či sa bude presne zhodovať s autorským zámerom, na tom až tak záležať nebude. A podobne je to aj s mojím prežívaním celého filmu. Ak ho vnímam ako príbeh jedného ducha, tak má v sebe mnoho smútku, trochu irónie, asi spôsobenej tým kukučom spoza plachty a nesmiernou nudou večnosti. Osobne som si ale pri duchovom pasívnom bytí s občasným výbuchom emócií hovoril, že podobne bezduchý život vedie vlastne väčšina obyvateľov planéty. A vážne netuším, či mal aj toto Lowery na mysli pri písaní scenára a je to, ako som písal, nakoniec jedno. No a moja interpretácia ústrednej myšlienky? Žite svoje životy naplno, na večnosti to bude skôr veľká nuda. (22.10.2017)