...a spravedlnost pro všechny

Priemerná súdna dráma o poctivom advokátovi v hlavnej úlohe s nadpriemerným Al Pacinom nominovaným na oscara. Za zmienku určite stojí Pacinova záverečná reč, scéna s vrtuľníkom, ktorý riadi sudca so samovražednými sklonmi a dobrý dojem kazí na môj vkus dosť nevhodná veselá džesová hudba, ktorá sa do žánru súdna dráma nehodí. Pacino samozrejme plný počet .60%. (11.02.2009)

I když jsem tenhle film o pochybné soudní spravedlnosti viděla před šílenou spoustou let, nemůžu zapomenout na Al Pacina a jeho závěrečnou řeč, protože snad poprvé v životě se mi stalo, že jsem byla z hereckého výkonu v rozpacích. Byl totiž tak strašně niterný a téměř až intimní, že jsem měla pocit jakési nepatřičnosti z toho, že se herec obrací naruby, vydává ze sebe všechno do poslední kapky, smývá hranice mezi předstíráním a svými obnaženými emocemi a já tomu pijánko přihlížím. Taková to byla síla a to jsem ještě netušila, že u Al Pacina si na tento způsob budu muset zvyknout. (10.01.2006)

Paráda, dokonalost, všecko! Po 12 rozhněvaných mužích jednoznačně nejlepší film ze soudní síně. Příběh není soustřeďován kolem jednoho případu, ale je daleko více zaměřen na samotný systém spravdlenosti a charaktery jeho jednotlivých aktérů. Těm suverénně vévodí nezaměnitelný Al Pacino, já charisma toho chlapa miluju, a dva cvoci v podání soudce Jacka Wardena a obhájce Jeffrey Tambora. Tento film je dalším majstrštykem Normana Jewisona, ve kterém se s pravidelností střídají silné dramatické pasáže a nezapomenutelné zábavné scény, z nichž plynou faktické nedostatky, paradoxy a egoismus (americké) justice. Dámy a pánové, tohle je dvouhodinový Velký dům. Doporučuju všema deseti! (29.07.2014)

mlady al pacino je nenahraditelny..jeho sarm, charizma a hlavne to paradne prirodzene herectvo z neho robia herca najvyssej urovne. filmy zo sudneho prostredia vedia byt zaujimave, tento ma zaujal velmi, nielen pacinom, ale aj samotnym pribehom skorumpovanosti s ktorou uzko suvisia rozne nekale praktiky v sudnych sienach. (07.06.2007)

A tady jasně vidíme, že k vykonávání spravedlnosti musíte mít nejen v pořádku psychiku, ale i žaludek... dost hrozné si uvědomit, kolik úsilí při studiu musí budoucí právníci a soudci vynaložit, aby se pak celý život mohli zaobírat takovým póvlem... Snímek samotný je zneklidňující, deprimující, napínavý a hodně emotivní... a přitom v mnoha situacích i vtipný, prostě takový, jaký má být, a ještě jej provází zvláštní, atmosférické kouzlo, prostě sedmdesátky zklamou málokdy a divák žasne, kam že se poděla témata o férových lidech a nedokonalostech systému, dnes se nekritizuje, ale bagatelizuje a k záštitě tvrzení se využívá klamavého pláštíku humanity, který se v příhodném povětří rád převrací naruby... Škoda, že Al Pacinovu dědovi už nemohlo zapálit, že ještě hrdější, než na vnuka - právníka, může být na vnuka - člověka. No a když už jsme u Ala, jeho famózní Arthur je tady alfou i omegou a já budu určitě zvědavá i na jeho další, starší kousky. Viděno v rámci Season Challenge Tour, týden s krimi /thrillerem sedmdesátých let jsem nemohla načít líp. (28.08.2015)