Akordy na kordy

Dobrý nápad, ale je to na môj vkus primálo vyhrotené a nakoniec to smeruje úplne inou cestou, jak by som si predstavoval. Čo je škoda, pretože miesto komornej drámy s vizuálom lesbo-indie tv romantiky, sme mohli dostať nicholsovskú fight story až na doraz, a zo mňa osobne by niečo také dokázalo vyždímať omnoho silnejšie emócie. Ale tak v nezávislákoch sa hraje na osobné príbehy, že ano, Zoe Lister-Jones je navyše celkom slušná herečka, a aj keď natočila tuctovku, na ktorú si zajtra nebudem pamätať, chválim aspoň ju, s jej záverečnou osobnou spoveďou. Tá bola napísaná pekne. Rozhovor s matkou tiež. Na druhú stranu, s humorom to nevie vôbec. Ale ak jej to pomohlo s terapiou, tak iba dobre. (25.12.2019)

Nejlepší popis Band Aid jaký jsem četl je: vtipný film o smutném tématu. Zoe Lister-Jones v roli scénáristky, režisérky a ještě k tomu představitelky hlavní ženské role dokázala vytvořit příjemnou indie komedii, která jen o chlup svojí kvalitou zaostává za další letošní velmi povedenou žánrově spřízněnou The Big Sick. Celý děj filmu se točí kolem páru Anny a Bena, kteří jsou v zvláštní fázi svého vztahu, mají mezi sebou menší i větší problémy, pár kostlivců ve skříni, kteří se postupně ozývají, ale přes to všechno chtějí svůj vztah zachránit. Rozhodnou se tak založit kapelu, skrze kterou chtějí ventilovat své problémy a místo hádek začnou skládat písně. Film řeší spoustu témat od těch malicherných párových hádek až po temnější témata, která vycházejí z komplikované historie Anny a Bena, všechno to ale dokáže podat skrze vtipnou a velmi lidskou formu, která navíc funguje a vyvolává kontrastní pocity k tomu co se ve filmu odehrává což je velmi obdivuhodné. To chce samozřejmě notnou dávku režijního a hlavně scénáristického umění, které Zoe Lister-Jones rozhodně ukazuje. Adam Pally povedeně sekunduje jako druhá část páru a za zmínku rozhodně stojí i naprosto skvělý Fred Armisen v roli podivínského souseda. Band Aid je velmi slušný první režijní počin a na poli komedií letošního roku rozhodně zaujímá přední příčky a to především díky své práci s postavami a formou podání, protože ta je nejen vtipná, ale hlavně pravdivá ve vztahu k lidským emocím. 78% (18.09.2017)

Manželé se nemohou přestat hádat, tak začnou své spory aspoň zhudebňovat. Zoe Lister Jones je bezesporu schopná renesanční umělkyně, ale je to přeci jen debut, se všemi klady i nejistotami, které se s tím pojí. Band Aid je silný v promyšlených vyhrocených momentech, ale divák se k nim musí prokousat přes druhořadou improvizovanou komedii snažící se připomenout raného Apatowa. Obzvlášť po nedávném "Pěkně blbě" je ten rozdíl patrný. Písničky jsou vtipné, ale není jich mnoho, nejde o hudební komedii, jak naznačoval trailer. (26.08.2017)

Musím říct, že je Zoe Lister Jones docela šikovná. Akordy na kordy je taková americká nezávislá jednohubka, ale docela je i zábavná. Má skvělý hlášky a kdyby vynechala pár zbytečných scén, byla by to docela i slušná komedie. Takhle je to ale na druhou stranu s celou její osobností tak, jak to cítila...a já to beru. Docela pobavilo. (06.03.2019)

Manželská dvojice, totální rozpad. Vyhoření, prázdnota. Zoufalá snaha se sebou něco udělat vede k neustálému zapalování dalších a dalších jointů a nesmyslným nikam nevedoucím dialogům. Ty jsou tak úmorné, že to ani nejde popsat. Načež založí kapelu, dojde k záblesku naděje a pak to jde zase do kytek. Dále jsem již nevydržel. Nevím proč to tvůrci museli vyprávět tak složitě a okecávat všecko stovkami zbytečných slov. 40% (24.02.2018)