Everything Ends Tonight
Scénář:
Lubomír MožnýKamera:
Jaroslav KučeraHudba:
Svatopluk HavelkaHrají:
Eva Kubešová, Josef Vinklář, Otto Lackovič, Anton Mrvečka, Rudolf Deyl ml., Bedřich Prokoš, Vlastimil Brodský, Světla Amortová, Vladimír Hrubý (více)Obsahy(1)
Nový barevný český film, který vypráví dobrodružní příběh mladého vojáka, svobodníka Milana Pazdery. Na večírku se zamiluje do krásné mladé dívky, která o sobě tvrdí, že je na venkově na zdravotní dovolené. Jak se pozná, je to nebezpečná špionka, která se snaží pomocí Milana, který je písařem na velitelství vojenského tábora, získat hovorové tabulky. Zásluhou nadporučíka Lišky a zásluhou Milanových kamarádů, kterým se Milan svěří, je celý případ odhalen. Helena - špionka Irena Vágnerová - i její spojka Krejza jsou zatčeni. (Filmový přehled)
(více)Recenze (45)
Smutný začátek tvorby Kachyni a Jasného. Ani mi tak nevadilo, že je to dobová propagačně tendenční agitka. To jsem věděl. U toho se člověk někdy alespoń zasměje. Ale ono to navíc bylo nudné, bez jiskry, bez napětí. Přitom je u toho filmu označení dobrodružný, drama. To pozdější Král Šumavy má také podobné hrdiny - chrabré pohraničníky a zlé agenty převaděče, ale tam je skutečně i to dobrodružství i drama. Tohle bylo dost unylé. ()
Svorně natočený debut dvou pozdějších významných českých režisérů zaujme především osobitým filmovým viděním třetího debutanta – režiséra Jaroslava Kučery, tvůrce, který během šedesátých let nenatočil jediný průměrný film a který se i toto začátečnické tendenční dílko, nenapínavé a nedobrodružné, plné patetických figur a papírových dialogů, pokusil povýšit na umělecký film. Žel jeho lyrické scény k příběhu nepřiléhají – potenciální napětí včas zřeďují, hrdiny zastiňují působivou venkovskou atmosférou plnou teplých barev, milostným dilematům konkurují bystrými studiemi pleti a osvětlení. A tak zatímco dva umanutí zelenáči oslavují bojeschopnost armády a přátelství ve zbrani, tak třetí nejzralejší básní krystalicky čistá haiku, která by se mohla zaskvět kdekoliv jinde, jen ne v tomto filmovém polotovaru z produkce Československého armádního filmu. ()
Zvláštní příběh lásky. Ta mu lže, že potřebuje zachránit otce a proto se dala na špionáž. Ten jí lže, jak ji miluje a hned co se mu svěří se svým tajemstvím, vše vyklopí svým kamarádům. Je jasné, že pan Jasný s panem Kachyňou museli točit angažovaně - náš stát se skoro deset let po válce dokáže vypořádat s každým záškodníkem. ()
Kachyňa & Jasný ala stalinissimo orwokolor :o)) - Ale jinak je to jen další agitační hnus ze socrealné rudo-černé kuchyně. Helenka je taková afektovaná a je to slečna mrcha (protože je přece) z města (jinak Irena Vágnerová, agentka s dvouletkou od síájsí či které ídeodiverzní centrály) - jasná ZÁPORNÁ postava, Milan pak je takový milý voják naivní, (přestože je) z města (asi proto, že žije chlapec s maminkou a rád by nějakou tu čisťounkou voňavou slečinku, žádnou soustružnici!) - jasná ROZPORUPNÁ postava, dále pak soudruzi velitelé a vojáčci odkdekud (co nakonec pomůžou, podrží a snad i vyhoní - ty nepřátele přece ;-)) - jasné KLADNÉ postavy... Nu a pak jsou tu ty HOVOROVÉ TABULKY - to je to hlavní, oč tu kráčí! Jó, to byla ta doba agentů a špiónů, kujónů plíživých imperialistických a nepřátel šťastných zítřků - a proti nim ruku v ruce >dělníci, rolníci a pracující inteligence< - soudruzi umělci - rejžizéři - herci - obzvláště viditelně... Jasné schéma jako Kléma, v barvě vyvedené, aby byly nejspíš dobře vidět ty rudý vejložky, nejen době poplatné - přímo době a straně v prdel lezoucí! Křečovité herecké výkony s vypoceně stupidními dialogy, ideologií smrdící scénář a rutinně mizerná režie. Prostě odpad - umělecký i lidský, zářný doklad toho, čeho všeho ta naše česká bolševisko-kultůrní fronta byla schopna! Tak nasssrat... :-( ()
Režisér Vojtěch Jasný o práci na filmu: „Dnes už se můžeme poněkud zamyslet nad zkušenostmi, které jsme získali za dobu příprav a za natáčení. Film jsme začali točit v květnu a skončili jsme až na několik maličkostí koncem srpna. Nepracovali jsme na něm tedy dlouho. Když režisér natáčí film, cítí, jak mu práce asi vyjde, uvědomuje si nosnost příběhu, který mu svěřil autor. Definitivní poučení ze své práce si však autor i režisér mohou vzít, až zhlédnou svůj film několikrát s diváky. Při zpracování příběhu se vyskytlo dosti problémů a úskalí. Po rušné a potom i veselé, roztančené první třetině filmu, spočívá tíha děje na dvojici Milana a Heleny. Jsou tedy důležité části filmu vybudovány na dvou mladých lidech. Je to práce dosti nesnadná a složitá. Na první pohled jednoduchý příběh byl ve skutečnosti složitý. V naší práci nám značně pomohly pečlivě provedené přípravné práce, jichž se zúčastnili také herci. Velmi záleželo na dobrém výkonu mladých herců Josefa Vinkláře, Evy Kubešové, Otty Lackoviče a ostatních. Snažili jsme se najít vhodnou a výraznou filmovou řeč. Ve scénáři je celá řada scén napsaných s úspornými dialogy, kdy vývoj děje se opírá o zobrazení psy chologického stavu hrdinů, o jejich cítění. Často mohl více říci citlivý detailní záběr tváře než několik vět dialogu. V těchto scénách jde také o bohaté využití filmové hudby. Lze říci, že náš film poskytl hudebnímu skladateli (Svatopluk Havelka) široké pole inspirace. Nechtěli jsme vytvářet upovídaný a popisný film. Naším cílem byla filmová řeč, spočívající na využití hereckého výkonu, filmové skladby, atmosféry a optického vidění skutečnosti. Pro mladého kameramana Jaroslava Kučeru tu bylo mnoho nesnadných úkolů. Naše práce byla v mnohém ohledu pokusem a hledáním nových výrazových možností. Je proto pochopitelné, že se takové hledání neobejde bez chyb. Celkové ladění filmu je komorní. Nejde o detektivku v pravém slova smyslu, s mnoha napínavými dobrodružnými situacemi. Jde spíše o psychologicky prohloubený příběh se špionážním základem. Po celou dobu své práce jsme usilovali o vytvoření realistického a pravdivého filmu. Chtěli jsme, aby naši hrdinové bytí takoví, jakými jsou naši vojáci ve skutečném životě." ... ... Režiséři Vojtěch Jasný a Karel Kachyňa pracují spolu ve (filmu již od svých studijních let na filmové fakultě Akademie musických umění. První jejich dlouhý dokumentární film byl uváděn v r. 1950 pod názvem „Není stále zamračeno". Byl to dokument o životě v pohraničí v prvních letech po druhé světové válce. Druhý dokumentární film „Za život radostný", který zachytil průběh II. kongresu Mezinárodního svazu studentstva v Praze v srpnu 1950, byl v r. 1951 oceněn státní cenou. Dokumentární film „Neobyčejná léta" natáčený v r. 1952, vypráví historii vzniku a rozvoje jednoho jednotného zemědělského družstva v jižních. Čechách. Ze své cesty do Číny s Armádním uměleckým souborem Víta Nejedlého přivezli množství zajímavého materiálu, který sestřihali do jednoho dlouhého dokumentu, uváděného pod názvem „Lidé jednoho srdce" (kolektivu Čs. armádního filmu byla za tento film v r. 1954 udělena státní cena prvého stupně) a do krátkých dokumentů. — Film „Dnes večer všechno skončí" je jejich prvním uměleckým filmem. Filmový přehled 4/1955 () (méně) (více)
Galerie (7)
Reklama