Tajuplný vlak

Povidka prvni, velmi dobre postavy dvou Japoncu a jejich herecke vykony. Scenar slaby. Povidka druha, me nejvice zaujala historkou se stopem, genialni. Stejne tak i dobrosrdecna Italka. Povidka treti, urcite nejzabavnejsi. Buscemi je opravdu vynikajici herec. Postavy recepcniho a pikolika jsou taky zdarile. Spojitost povidek tady je, nijak zajimave propleteny ale nejsou. Slusna ponura atmosfera Memphisu. Celkovy dojem malinko rozpacity, slaboucke ctyri hvezdicky. (30.07.2009)

Jim Jarmusch je jedním z mých nejoblíbenějších nudných režisérů. Ale upřímně - na vrcholná dílka (Ghost Dog, Zlomené květiny) tahle těžce okoukaná (bůh ví - třeba to v době vzniku bylo jinak) mozaika obyčejných-ale-podivuhodných osudů lidiček-freaků nemá. Tenhle demokratický způsob vyprávění v duchu všichni-sdílíme-jeden-svět-všechno-se-vším-souvisí-a-i-ten-nejnepatrnější-jedinec-can-make-a-difference, ždímaný režiséry jako Iñárritu, je tak vyčpělý, že by se dle mého svrchovaného názoru měl na chvíli vysadit. Kromě toho má moje ne-zcela-libost cosi společného se skutečností, že je mi "Král" a většina jím vyprodukované hudby těžce u zadku - to snad raději Carl Perkins :-) Kdyby Tom Waits ve filmu nejen mluvil z rádia a něco zabroukal, bylo by hned o poznání veseleji. Nemám rád řeči o "hluchých místech" a pomalém tempu, které si obvykle užívám, ale jen v případě, že se mohu s postavami naladit na jednu vlnu. Postavy zde (hlavně Japonec) mě iritovaly, což je čistě můj problém, ale postoj k filmu to silně ovlivnilo. Jarmusch z něj byl zřejmě naopak na větvi. Z filmu si odnáším zajímavou informaci - Memphis byl, je a asi dál bude (ne-)pěkná díra. A jako obvykle, nejzábavnější historka (ovšemže se proplétají) je umístěna na závěr. Aspoň že tak. (02.08.2011)

Další z povídkových filmů z dílny Jima Jarmushe. I po všech komentářích musím zopakovat , že scéna je opravdu skvělá. Pravdou jest, že ke konci se film docela vleče, ale i tak musím říct, že se jedná o slušné dílko. Nejvíc mě asi bavila první povídka, kde si užijete opravdu krásných scén takřka opuštěného města. Herecké výkony hezky přirozené, hudební doprovod tak akorát. Navíc musím uznat, že záverečné opilecké trio mi přišlo tak dobře zahrané, že jsem úplně cítil tu nepříjemnou kocovinu, kterou protagonisti prožívali. Asi se nejdená o nejlepší Jarmushův film, ale i tak velmi slušné. (15.02.2012)

Takový ten film, kde celou dobu čekáte, že se něco stane a ono hovno. Poznávací zájezd do Mephisu. Bohužel absolutně nic navíc. Netuším, co se tím režisér pokoušel říct. Zřejmě, abychom tam nikdy nejezdili, že tam není nic k vidění. Sem tam potěší vydařený vtípek, jinak nemá film absolutně co nabídnout. Nechápu, proč vůbec něco takového vzniklo a zbytečně zabírá místo ve filmovém světě. Nějaké ty hvězdy sypu za příjemný humor, duo negrů a fajn hudbu. Věčná škoda, že ten děj byl opravdu vyloženě o hovně. Naštěstí je snímek o hovně milým a nevtíravým způsobem. Nebaví vás, ale ani vám vyloženě nevadí. Velice slabé dva kusy. (26.06.2018)

Jak to tak u Jarmusche bývá, zdánlivě se tu po celou dobu neděje skoro nic. Děj se jen tak líně poflakuje od motivu k motivu, od povídky k povídce. Teprve až to všechno skončí a v hlavě si to člověk nechá proběhnout znovu, zjistí, jak košatý děj se před ním právě odehrál a jak vynalézavě režisér svůj film vedl. (31.07.2010)