Mrtvý muž

„Tento svet už nie je pre teba.“ Okrem toho, že obdivujem Johnnyho Deppa, ktorý svojím spôsobom naozaj bol nejakých tridsať a čosi rokov mŕtvy, mám rád aj množstvo iných hercov a, aby som trochu zveličil, takmer všetci hrajú v MŔTVOM MUŽOVI (na Henriksena a jeho labužnícke pojedanie upečenej ruky pri večernom ohni nezabudnete). Aj keď nezávislé westerny (čo znamená, že vo filme zaznie veta „Aha, bizóny!“, ale žiadne bizóny neuvidíme, lebo na ne samozrejme režisér nemal prachy) dvakrát nemusím, toto pomalé čiernobiele tempo so skvelou hudbou (no, hudbou...) je ako stvorené na hlbokú letnú noc. Pravdaže v originálnom zvuku a s titulkami. Máte tabak? (06.08.2005)

"Stupid fucking white man." ________ Černobílý vizuál, Johnny Depp, indiánský mysticismus, básničky, gore, lekce lakotštiny, postmodernismus, propagace žvýkacího tabáku, a grunge – yop, tahle bizarní vykrádačka avantgardního anti-westernu 'El Topo' od Alejandra Jodorowskyho má doslova všechno. Jim Jarmusch ví jak mít za málo peněz hodně undergroundový muziky. (06.02.2022)

Čím je pro mě Dead man? O čem vlastně z mého pohledu je? No přeci o životě a hlavně smrti. Co znamená být živý a co to je být mrtvý. Úvodní nezapomenutelná scéna ve vlaku je skládankou symbolistických obrazů. Výjevy interiéru i exteriéru se s ubíhajícím časem neustále proměňují a vzdalují zažitému chodu věcí, jak ho zná náš hlavní hrdina, William Blake (Johnny Depp). Je to humorná scéna, ale zároveň nese hluboké poselství o přicházející změně, což dosvědčuje tragikomické vyznění celého filmu. Proč se vlastně hrdina vydává na tuto cestu do neznáma? Je přijat jako účetní do továrny. Stává se tedy součástí stereotypní prostoduché mašinérie. Tato práce mu však není souzena, sami posuďte, zda je to pro něj dobře či nikoliv. Ovšem pro něj to představuje konec. Ve skutečnosti je to pouhý začátek jeho cesty a start naruby převrácené westernové jízdy o nesmírné psychologické hloubce. Při náhodné přestřelce zabije svého soka, ale sám je raněn. Střela zůstala u srdce. Toto stigma jej na zbytek cesty označuje jako mrtvého. Odteď je mrtvý muž. Pronásledován odměny-chtivými zabijáky v doprovodu zvláštního indiánského samotáře jménem Nikdo se vydává na nedobrovolnou cestu. Tento příběh se odvíjí přinejmenším na dvou rovinách. V oblasti hodnot ztrácí Bill Blake všechny dosavadní iluze a jak bylo o této změně už mnohokrát napsáno, naplňuje jej pocit vykořeněnosti ze společnosti a civilizace. Druhou cestou je proměna psychologická. Bill Blake se dostává do zcela nového prostředí, dostává se tam náhodou, proti své vůli a není odsud návratu. Jeho uvažování o světě se proto radikálně mění a to čím dál více s každým novým, působivým zážitkem. Nový svět se musí přirozeně jevit takřka jako sen, jako země za zrcadlem z pohádek, a nutně přicházejí na řadu pochybnosti o světě, o lidech a o životě. Až po "své smrti" náš hrdina nahlédne za mříže reality a poznává absurdnost dříve tak samozřejmého světa kolem sebe. Již zmíněná tragikomičnost tohoto světa je ještě více umocněna monochromatickým ztvárněním obrazu. Svět není zpočátku nic než černá, bílá a odstíny šedé. V průběhu místy vskutku surové cesty tímto nekonvenčním divokým západem se svět mění. Objevují se nové barvy, které si hrdina do té doby nedokázal představit. Tato změna ovšem probíhá na podvědomé úrovni a barevné ztvárnění obrazu se tedy pro symboliku nemění. I divák musí poznat tuto cestu spíše podvědomě a vžít se do neopakovatelné atmosféry filmu. Té přispívá mimo jiné působivý hudební doprovod Neila Younga. Jim Jarmusch se ani nesnažil přiblížit skutečnosti v replikách a reáliích. Očividně nebyla účelem až dokumentární historická přesnost. Příběh je spíše filosofickou úvahou z poněkud zvráceného světa, kde je až překvapivě docela všechno možné. Inu, William Blake byl možná z těch "zrozených pro noc bez konce". Se "smrtí" však přišel pomalý osvobozující úsvit. (16.01.2006)

Film, ve kterém se skoro nic neděje. Western o jednom nudném úředníkovi, který přijel zemřít na Divoký západ. Báseň, která dělá čest velikému Williamu Blakeovi. Černobílý obraz, který na skolnku dvacátého století působí nepatřičně. Hudba krásně melancholického Neila Younga. Jarmush svěží jako vítr na severoamerických planinách. Johnny Depp, jak jste ho ještě neviděli. Nikdo. A spoustu dalších veselých zabijáků. Nepopsatelný zážitek. Jděte a užijte si ho! 100% P.S.: Znáte text písně End of the night od Doors? (22.10.2006)

Někde jsem zase zaslechl Harvest Moon od Neil Younga a vzpomněl jsem si na hudbu z tohohle filmu. A jelikož je tomu tak nějak právě akorát 26 let (eh) co jsem Mrtvého muže viděl, dostal jsem chuť to vidět znovu. Ono se mnohé událo od těch bujarých let pastýřských. Krapet jsem pobral rozumu a tak mi spíná lecos co dříve ne a hlavně mi poslední dobou šmakují westerny, tedy pokud to nejsou takové ty ,,klasické'' americké z padesátek s Johnem Waynem :-). A tak nějak jsem si vybavil, že už tehdy mi Mrtvý muž přišel jiný. Jednak to byl nebarevný film, hudba v něm nebyla westernová a hlavní hrdina/nehrdina byl také zvláštní. A tak jsem na film koukl znovu. Ale ač uběhlo toliko let kolem, dojem z filmu byl stejný. Zajímavý hoooodně pomalý western, zvláštní jako celé to Blakeovo umírání. Depp byl zase fajn, ale kdo mne možná dnes o píď bavil víc byl Gary Farmer alias pan Nikdo. I já jako mnozí zde jsem měl trochu problém s tím, kterak vyjukaný účetní z Clevelandu se ocitne opravdu v divočině a jak se z něj díky zranění rázem stane pistolník s muškou jakou měl Buffalo Bill. Ale tenhle film není o nějaké logice. Autoři se nám asi snažili něco sdělit, ale krom poznání, že na poslední cestě není dobré být sám si fakt nějak neumím dát dohromady co. Proto tu nebudu házet hvězdami jako jiní, kteří skrze tento film poznali nejtajnější pravdy samotného vesmíru a bytí... Film mně bavil, hudba byla super, ale i dnes v roce 2021 mi to přišlo takové průměrné. proto dávám za 3 papírové růže. * * * (30.01.2021)