Un homme de tętes

Láska mága Mélièse ke kouzlení s hlavami je všeobecně známá. V tomto případě se jedná o nekompromisní útok na bránice diváků, při kterém na ploše necelé minuty mistr ukazuje hromadu předpotopních triků, promixovaných s tak zábavným poskakováním často bezhlavého kouzelníka, že tohle může odzívnout pouze profesionální morous. (12.07.2011)

Vlastně si tu hlavu ve skutečnosti sundá čtyřikrát, třikrát ji položí na stůl a dvě z nich zničí úderem banja. Třetí rovnou odhodí a nasadí si tu, kterou položil na stůl jako poslední. Mezitím hraje něco jako pantomimu nebo tak. Je to hodně v divadelním nebo revuálním duchu, prostě hodně ztřeštěné. Dovedu si představit, jak tehdy publikum padalo smíchy, když to viděli. A určitě ještě dlouho po zhlídnutí si ty ctihodný dámy a bohatí manželé říkali, jak to kouzlo asi provedl. Zajímalo by mě, co by tehdejší lidé říkali dnešním filmům a trikům. A co by na to asi říkal Meliés? Tomuhle chlapíkovi patří velkej dík nás všech, protože bez jeho iniciativy a nápadu bysme byli hodně ochuzení. (16.02.2006)

Když se na to člověk podívá z pohledu roku výroby a co film vlastně dokázal ukázat, tak je to jednoznačně bez debaty na pět hvězdiček. Jenomže já z tohodle pohledu hodnotit nehodlám a beru ohled i na ostatní podobnou tedy především novější tvorbu. Un homme de tętes i tak vcelku obstál a pobaví, ikdyž co se týče triků je to dneska slabší kousek. Není se však čemu divit, tak jde čas a to samé budou o dnešní filmové tvorbě tvrdit naši kolegové třeba za 100 let. (09.08.2010)

Georges Méliès byl velký vtipálek a rád si zřejmě hrál s tehdejšími možnými filmovými efekty. Zde můžeme vidět, jak si sundavá svou vlastní hlavu na stůl, načež se mu na ramenou objeví nová, která poputuje také na stůl. Takhle si kouzelník dělá nejspíš sbírku geniálních mozků, které mu sle ke konci všechny zmizí a je konec. Myslím, že to je na svou dobu vcelku vtipná podívaná. (20.07.2011)

Já si prostě nemohu odepřít poznámku. Pantomima a choreografie jsou jeho silnou stránku. Konečně mohu někoho zařadit po bok svého oblíbeného Charlieho Chaplina. Sice jsou to od něj kratičké filmy, ale každý má nějakou tu hodnotu ke shlédnutí. Nevím jak to vymýšleli, jsou prostě originální. Tento je vyjímečný, sundávání hlavy. Přitom jeho je tak hezky začernaná. Zajímalo by mě jestli to ti lidé viděli, nebo nechtěli vidět, protože na kino dali poslední peníze. (01.10.2008)