Tisícročná včela

Prvá polovica filmu sa venuje predovšetkým zoznamke s postavami, charaktermi a vzťahmi medzi nimi, celkom dosť erotiky, do toho príbeh Martina na sklonku života. Myslím si, že keby je zo všetkého o trochu menej (vrátane minutáže), len by to prospelo. Ale z celkového pohľadu chápem nevyhnutnosť prvej časti voči druhej. Kedy si ma ale film získal, bolo v druhej polovici. Strhujúci symbolický dej vztiahnutý k včelám, nádherné exteriéry z prostredia Zuberca a Zázrivej, krásna výprava a výborný Štefan Kvietik. "Včela, taký malý tvor a dokáže zabiť človeka. Čo dokáže potom človek?" (22.04.2024)

Stará slovenská tvorba bola výnimočná tým, že sa na nič nehrala. Teda ak hej, tak sa skôr snažila podobať maximálne svojim bratom Čechom. Tisícročná včela je príkladom toho, že sme boli schopní vyprodukovať kvalitu, ktorá ani po rokoch neomrzí. Žiaľ, či sa Slovensko vráti aspoň k takémuto štandardu, kto vie. (01.10.2013)

Jakubiskův styl magickýho realismu mně nesedl. Mnohý dramatický scény byly na můj vkus přehnaně teatrální, a naopak ty, který měly být vtipný, byly v lepším případě košatý a nevtipný. Ani symbolika mně k srdci nepřirostla. Ta tisícročná včela vypadala spíš jak pavouk a mnohý repetitivní motivy (třeba tu holčičku, co pořád chodí s ohněm sem a tam) jsem nepochopil a ani jsem po tom nijak zvlášť netoužil, protože jsem se většinu filmu nudil a ztratil chuť dopodrobna rozpitvávat tvůrčí záměry. První polovina je navíc strašně přeplácaná erotickýma scénama, až jsem z toho měl chvílema pocit, že se dívám na soft porno, a vůbec tomu nepomohly nesedící postsynchrony. Přes všechny ty nedostatky se mně to ale líbilo dějově a dostal jsem díky tomu celkem živej obrázek toho, jak vypadal na začátku století život v Horních Uhrách. Sledovat příběh tří generací na malé vesnici je přecijenom trochu živější než hodina dějepisu. Kdybych ale měl znovu sáhnout po tříhodinové historické rodinné sáze se špetkou magickýho realismu, jednoznačně si vyberu Jedny a druhé od Lelouche. (10.04.2022)

Výborně zpracovaný příběh rodiny Pichandů. Výborný Jozef Kroner coby starý Pichanda, skvěle doplněný Štefanem Kvietikem a Michalem Dočolomanským. Vesnice pod Tatrami zabydlená svéráznými postavičkami. Jejich osudy, očekávání i obyčejný život. V závěru jsem se, pravda trochu ztrácel, snad díky tomu že i téměř tříhodinová stopáž filmu je nedostačující pro tak široký záběr vyprávění. Přesto musím uznat, že ačkoli i u nás vzniklo ve stejné době několik podobných "rodinných ság", tak všechny postrádají Jakubiskovu imaginaci a dnes působí již jen jako komunistické agitky o tom jak tehdy bylo zle. To Tisícročné včele, bohudík, nehrozí. (13.04.2012)

Tohle se musí vidět. Ze začátku nevíte kdo je kdo a co je co, druhý díl jsem pro jeho zamotanost a zdlouhavost ani nedokoukal, ale vrátil jsem se k němu později a spolu se zbytkem jsem ho slupnul naráz. Atmosféra je nepopsatelná, a jak se to pak pomalu vykresluje a v ději začíná přituhovat, člověka to chytne a nepustí. Poslední díl je už docela síla. (20.01.2008)