Pán prstenů: Dvě věže

Veľkolepý film, v ktorom sa dá nájsť hneď niekoľko symbolík, ktoré sa dokonca navzájom môžu dopĺňať. Napríklad, pohľad z environmentálneho hľadiska je zjavný – vrcholí protiútokom prírodných národov (hobitov, trpazlíkov, elfov) a stromov (entov) proti Železnému pásu, oblasti industriálnej tyranie, útočisku dobyvačných ohyzdov (po česky skřetov) a iných démonických bytostí, miestu, kde príroda zomiera na úkor pecí a kovární. Dobro vs. zlo. Film Last Airbender bol očividne inšpirovaný touto skrytou agitkou. (27.12.2013)

Rozdělením Společenstva na skupinky se děj zrychlil a filmu to dost prospělo. Navíc se objeví krásně monumentální bitvy - především ta závěrečná u Helmova žlebu, která již vešla do dějin. Při jejím vyvrcholení mi na pár sekund přestalo tepat srdce - opět úžasná kombinace obrazu a fenomenální hudby mistra Howarda. Snad mě jen trochu nudily ty věčně pochodující stromy, ale jen maličko a navíc mi to pak pěkně vynahradily. (17.07.2003)

Bez diskuze důstojné pokračování Společenstva, které polechtalo jeho vysoko nasazenou laťku. Jackson (v duchu knihy) přitvrdil a ve zběsilém tempu servíruje jednu stránku knihy za druhou. Je to úchvatný pohled a při všem tom zapálení divák skoro přehlédne, že Jacksonovi se ze stránek sypou písmenka a celý příběh postrádá konzistenci... a i když se chrabrý novozélanďan pral s předlohou ze všech sil (a vykouzlil mj. největší bitevní scénu všech dob, nejvěrnější počítačem animovanou postavu a dovedl do dokonalosti Legolase, který je v jednu chvíli dokonalým hitmanem kosícím skřety počítajíc přítom fragy ;), zvítězit se mu nepodařilo - aby Dvě Věže dosáhly vyváženosti Společenstva, potřebovaly by minimálně čtyřhodinovou stopáž - nevím jestli by to publikum vydrželo, ale myslím že výsledek by byl potom o pověstný krůček blíž k dokonalosti. Nicméně vězte, že Dvě Věže k ní mají hooodně blízko.... zajděte na ně do kina a těšte se na Extended verzi ;) Sláva Jacksonovi... (20.12.2002)

To bylo tak: Pan Tolkien, kterému erudovaní lingvisté neřeknou jinak, než Tolkýn, napsal příběh o zrodu velkých skutků z rukou malého tvora, to celé šikovně zašmoulil do politické hry o trůny, přihodil několik fantastických soubojů, vdechl život novým bytostem, závdavkem jim vypsal rodokmen, vytvořil jazyk a co hlavně? Hlavně to všechno úhledně rozdělil do šesti knih. Člověk hned věděl, že čte jednou příběh o Frodově toulkách Ostravskem... eee, pardon Mordorem, jednou se pročítá chrabrými činy od Helmova žlebu po Minas Tirith. Pak ale filmaři přišli na to, že je třeba příběh naservírovat jako jedno velké hurá a tak to slepili dohromady. A tím se nám příběh co deset minut přelívá z jednoho konce Středozemě na druhý. Asi už tušíte, kam mířím. Ano, to bylo ale pitomě vymyšlené, co? Už už to bylo skoro napínavý a najednou vžum, byli jsme na zatím velmi nudném tripu kdesi před branami Mordoru. Tato nuda byla roztříštěná jen upřímnými pohledy toho zlého Pána s tím příšerným zánětem spojivek, Pána Saurona. To je ale nic proti otřesným vsuvkám s Glumovými monology. Pak další vžum a sledujeme opět docela složitý příběh ze Západní marky, kde dochází k opravdu klíčovým událostem, velkolepou závěrečnou bitvu nevyjímaje. Ale jakáž pomoc. I přes tyto výtky si člověk film zamiluje. Pro skalní fandy jasná extáze, některé momenty opět stojí za věčné oslavování, některé jsou ostudou. Opět spousta chyb, pořád ještě nikdo nevychytal ty věčné změny velikostí hobitů a trpajzlíka Gimliho, který jednou zaboří čelo mezi Aragornova prsa a po druhé je mu někam pod lokty. Potěšil Háma a jeho syn Halas - tomu říkám, pane Tolkýne, nadčasový humor. Za mě byly vždy Dvě věže za slabší čtyři hvězdy neboť jsem musel srovnávat s lepším první dílem. (23.12.2013)

Až na tu jednu příliš pomalou a dost nudnou scénu se Enty (resp. Stromovousem) a pár wtf momentů kolem Legolase a Gimliho zase dokonalá fantasy. A tentokrát i se těžce schizofrenním Glumem, na kterého jsem si musel sice par chvil zvykat, ale když se pak rozjel, neměl chybu. A samozřejmě nejen po stránce herecké, kde Andy Serkis naprosto válí, ale i vizuální, kde zase naprosto vyhrávají čarodějové z ILM. A do všeho pak hraje znovu dokonalá hudba mistra Shorea. Jen škoda, že některé témata nejsou ještě mnohem delší - Last March of Ents, atd. A... Gandalf se vrátil! :)) Prodloužená verze: stále zůstává to, že ta cca první třetina je trochu pomalejší než by musela být, střih je někdy docela násilný a rozhodně bych některé scény nechal dojet (to stejné s hudbou) a entí básně... ale tentokrát prostě už nemůžu stejně zůstat na 4. Kolik takovýchto obřích nádherně propracovaných velkofilmů se rodí? A jak často? Znovu a znovu ti děkuju, PJ. Si génius (14.09.2011)