Pán prstenů: Společenstvo Prstenu

Fantasy knihy nečtu, v cizích světech se necítím moc dobře a ve velkém množství namaskovaných postav se snadno ztrácím, takže se nelze divit, že jsem si desetihodinovou cestu z bodu A do bodu B příliš neužil. Přesto ani na chvíli nepochybuji o velkoleposti viděného, jen na to nejsem ten správný divák. (23.07.2011)

Pro někoho (např. skalní příznivce knižní předlohy) může být zklamáním, že Pán prstenů se příliš nezaobírá fantasy prvky a zákonitostmi samotného světa, který všechny ty hobity, elfy a orky zplodil. Pán prstenů je pojat jako klasický velkofilm, kdy vypráví o jednom konkrétním dobrodružství, jedné cestě, ve světě plném možností, přičemž ona robustnost a enormní rozmanitost světa vyplývá z vyprávění jaksi "mimochodem". Má to jednu nesmírnou výhodu a to, že s tak bohatým a propracovaným dějovým podhoubím může jedna výprava trvat i 11 hodin (v případě tří po sobě jdoucích prodloužených verzí) a publikum se stále nebude cítit znuděno, manipulováno, ošáleno opakujícími se principy, či přesyceno. Jackson si toho byl vědom, a tak stejně jako dobrý spisovatel dává čtenáři prostor pro představivost, i on díky přeskakování mezi jednotlivými liniemi dává diváku prostor pro vstřebávání odboček, pozadí postav, některých menších osudů i samotné krajiny - tedy všech nedílných částí tohoto krásného fantasy světa, aby dotvořil mozaiku, jenž dělá Pána Prstenů epickým a úžasným filmem ještě víc, než samotná cesta za zničením prestenu. Pokračování -> (04.12.2011)

Svět se změnil ... Opravdu. Po Pánu Prstenů už nikdy nebude to, co býval dřív. První slova vás doslova vtáhnou do děje, a než se nadějete, uslyšíte May It Be a budete chtít víc. To je přesně ten pocit, který jsem měla poprvé v kině, podruhé v kině a potom ještě mnohokrát u televize a DVD. Tenhle film se hned tak neokouká a to proto, že je opravdu skoro perfektní. Nevím, co mám vyzdvihnout dřív - hudbu (Oscar pro Howarda Shorea), herecké obsazení, triky, úchvatné Novozélandské scenérie nebo Petera Jacksona v roli scénáristy, producenta a režiséra. Ale hlavně musím říct jedno - díky, pane Tolkiene, za vaší úchvatnou knihu, bez které by nic z tohohle nikdy nevzniklo. (30.03.2003)

Duch předlohy nezůstal zrovna zachován. Ovšem věci typu drastického zkrácení, změn charakteristik postav, odklon od poetičnosti a zaměření na přírodu v (ne)prospěch akce nelze příliš vytýkat... Jsou plně pochopitelné. Zvlášť, když Jackson přinesl na plátna svou vizi, která není sice bezchybná, ale jejíž chyby drtivě přebíjí klady. Prodloužená verze je ještě o chlup lepší, ovšem na rozdíl od dalších dílů nemění ráz ani vyznění snímku. Pouze přidává nové scény pro fanoušky; a neuvidíte-li ji tak to zase až tak moc nevadí. Což je přesný opak Dvou věží. (20.11.2003)

Neznat knihu, byla bych zřejmě nadšená. Jelikož ji znám a ctím léta, nadšená nejsem, protože tohle je sice pěkné, ale s Tolkienem to má společné leda jméno. Co nám zůstalo, jsou dlouhatááááánské záběry na pěkné scenérie, obstojná hudba, patetické řečnění a pár slušných herců (McKellen, Blanchettová, Bean). (23.06.2007)