Pokoj s vyhlídkou

Mezi polibky dvou mužů může být tak propastný rozdíl jako mezi Anglií a Itálií. Pak záleží jen na tom, jestli políbená dívka je svým založením spíše blízká slunečné Itálii plné nečekaných vášní nebo tradiční Anglii a jejím společenským pravidlům. ____ Režisér James Ivory natočil snímek prozářený sluncem a hlavně radostí ze života, která je přímo hmatatelná v italských ale i britských scénách. Je to obrazová báseň o štěstí a uvolněnosti. /22. 4. 14./ (22.04.2014)

Pěkný barevný obrázek anglických mravů začátku dvacátého století. 1) A Room With a View dokončil 29letý gay Edward Morgan Forster v roce 1908 po sedmi létech práce. Prvního a jediného zfilmování se ujal 57letý gay James Ivory a výsledek, věru, není špatný. 2) Nepominu stálici britského hereckého Olympu 51letou Maggie Smithovou (tetička Charlotte). In my small way I am a woman of the world. And I know where things can lead to. Dokonalá charakteristika postavy: Charlotte Bartlett: I shall never forgive myself. Lucy Honeychurch: You always say that, Charlotte, but you always do forgive yourself. 3) Velmi přitažlivý mi připadá 22letý Rupert Graves (bratr Freddy). Ovšem všichni herci jsou skvělí. 4) Freddy Honeychurch: Come and have a bathe. George Emerson: I'd like that. Reverend Beebe: [laughs] That's the best conversation opening I've ever heard. "How do you do. Come and have a bathe." (14.04.2015)

Pri všetkej úcte k sirovi Hopkinsovi a budúcej lady Thompson mojím naobľúbenejším Ivoryho filmom je Izba s vyhliadkou. Pri filmových adaptáciách literárnych diel je pochopiteľne vždy lepšie začať knihou (keďže ňou začína i filmár) a nechať si podľa nej premietnuť v hlave najprv svoj vlastný film, najmä ak ide o román, ktorý za denné snenie rozhodne stojí. Je úžasné sledovať, ako Ivory dokáže absorbovať esenciu Forsterovho príbehu z eduardovského obdobia bez toho, aby vznikla čosi ako "vkusná ilustrácia". Jeho adaptácia sa síce verne pridržiava románovej predlohy, no je rýdzo filmová v spôsobe, akým filmári navodzujú atmosféru. Selekcia kľúčových scén a ich zostrih sú brilantné, rovnako ako absurdne dokonalý casting (Maggie Smith nie je herečka, to je vzácny prírodný úkaz). Film má medzititulky totožné s názvami románových kapitol, čo ho činí prehľadným a táto odvolávka na literárne východisko kupodivu disponuje kinematografickou estetikou. Izba s vyhliadkou je pravdepodobne jediný romantický príbeh o láske, ktorý nepôsobí ani hlúpo, ani naivne, ani trápne, ani kŕčovito, ani artistne, ani depresívne, ani gýčovito, ani sentimentálne, ani ako deja vu. Jednoducho pôsobí. Ak vás minie účinkom, nič si z toho nerobte - nie každý bol v minulom živote Angličanom, ktorý niekde v cyprusovom háji nad Florenciou niekoho pobozkal. (06.06.2005)

Z tvorby Jamese Ivoryho jsem prvně zhlédla film Maurice, který vznikl dva roky po tomto, a jenž mě nadchl. V něm jsem také poprvé spatřila okouzlujícího, černovlasého chlapce jménem Rupert Graves. Jako Alec Scudder je výborný a jeho milostné scény s Jamesem Wilby mě naprosto dostaly:) Na tento film jsem se dívala především kvůli němu a Heleně Bonham Carter. Ačkoliv mi Pokoj s vyhlídkou nenabídl příliš mnoho z toho, co jsem čekala, jedná se o příjemný, Anglií provoněný snímek. Doufala jsem, že jednotlivé postavy budou rozebrány více do hloubky a jejich vzájemné vztahy ztvárněny, snad s větší naléhavostí a vážností. Julian Sands je noblesní, ale z jeho vztahu s Helenou jsem necítila potřebnou chemii. Ta se místo toho dostavila třeba ve scénách, kdy vedle ní seděl, či jen prošel její bratr Freddy:) Prostě, tam mezi nimi něco bylo, tak jsem to cítila. Pan Graves je zde opět neúnosně charizmatický a z jeho pohledů či těch úchvatných vlasů jsem se blahem roztékala. Scéna, kdy leží na hřišti ve mně vzbudila pocity, že bych tam nejradši ležela vedle něj a prohrabávala mu rukou ty jeho krásné, husté vlasy:) Takže pro jeho obdivovatele. V tomto filmu jej uvidíte hrát na klavír, krásně zpívat a jako vrcholný zážitek, čvachtat se v lesním jezírku a nahého pobíhat okolo něj. Libové:) (12.11.2011)

Nedávno som si tento film kúpil ako niečo, čo som už dlho chcel vidieť, no keď som si ho pustil, zistil som, že som ho videl už dávnejšie. Nie som fanúšik romantického žánru a rozhodne som toho nevidel dosť, aby som to vedel objektívne porovnávať, ale tento film s Helenou Bonham Carter, ešte ako mladou žabou, by som určite položil niekam na vrch pyramídy tohto štýlu. Film bol nenásilný, jednoduchý, miestami až vtipný a nemal som počas neho ani príliš sladkú pachuť v mozgu, ani chorobné nutkanie zmeniť príbeh a dokonca ani túžbu vypnúť ho. 4* (09.07.2010)