Mušketýr

Všichni za jednoho, jeden za všechny. Tohle heslo slýchával D'Artagnan od malička od svého otce (a po jeho brutálním zavraždění od svého učitele a sluhy v jednom), že nemohl jinak, a jak dospěl šup do Paříže naverbovat k mušketýrům. Bohužel zjišťuje, že na historkách už je dávno leží prach, a slavní mušketýři se zabývají jen popíjením lahodného vínka a házením nožů na podobiznu kardinála Richelieu. Takhle to přece D Artagnan nemůže nechat, vypráská zlenivělé mušketýry od hospodských stolů do boje za krále a královnu, za lorda Buckinghama, ale hlavně proti kardinálovi a jeho pravé (i levé) ruce, tajemnému muži v černém (čistě náhodou vrahovi D Artagnanových rodičů) ... Uh, Alexander Dumas, kdyby toto viděl, tak by se musel otáčet v hrobě minimálně stejnou rychlostí, jako letěl film pryč z mého DVD. Což o to, Peter Hyams to asi myslel dobře - vzal původní prostředí od A.D., akorát tak moc chtěl z Mušketýra udělat trhák, že půlku vlastního námětu ořízl a do vystřižených míst vložil různé akční souboje a přestřelky. Jenže mu z toho vyšel pěknej guláš - ostatní mušketýři jsou zde k smíchu (D Artagnan to všechno zvládne přece sám), při postřelení D Artagnanovy milé padouch pěkně počká, než se jí její miláček vypláče na rameni, a pak teprve zaútočí, zabitím hlavního padoucha rázem veškerá bitva skončí, atd ... To by ale ještě nebylo tak hrozné - toto celé pak Hyams předal do rukou střihorukého Edwarda, který si dal záležet na tom, aby žádný záběr nebyl delší než půl vteřiny, takže při sledování soubojů si divák koleduje o epileptický záchvat (i když jinak choeoografie soubojů byla velmi dobrá). No jo, Dumas se asi nějakého slušného zfilmování taky nedočká ... (25.01.2004)

Tři mušketýři jako western. 1) Tři mušketýry jsem viděl v různých verzích jako dobrodružnou klasiku, díky Les Charlots jako parodickou komedii, v různých amerických vydáních jako více či méně akční podívanou, ba dokonce tuším, že někdy v 70. létech i jako porno. V podání 58letého režiséra a šéfkameramana Petera Hyamse je to, věřte, nevěřte, western. 2) Spoiler. Poté, co jeho rodiče zabije loupeživá banda (kardinálova garda) vedená hlavním záporákem Fevrem, mladého hrdinu (d´Artagnana) vychovává (!) jeho starý sluha (Planchet), který ho naučí mj. i umění jakéhosi boje kung fu (!!). Když d´Artagnan dospěje, vydává se na cestu do Města (Paříže), kde zjišťuje, že je ovládáno již zmíněnou zločineckou bandou. Hrdina v soubojích předvede nejen své umění bojovat, ale rovněž duchaplné dialogy. Rochefort: Máte zajímavý bojový styl. Kde jste ho získal? D´Artagnan: Tady a tam. Rochefort: Spíš tam, určitě ne tady. Setkání s půvabnou Francescou dodá filmu patřičný erotický náboj. Akce za osvobození města od padouchů může začít. 3) Z filmu mám pocit, jako by v rámci středoškolské soutěže autoři napsali western, možná parodii na western. Rozhovory, které vede d´Artagnan se svým koněm nebo scény, kdy Apači dobývají pevnost, promiňte, mušketýři dobývají hrad, jakoby vypadly ze seznamu nejhorších westernových klišé všech dob. Příšerným dialogům nepomohou ani známí herci a zřejmá řemeslná zručnost režiséra. Děsivý dojem završuje nízký rozpočet, díky kterému scény z kardinálova nebo královského paláce působí jakoby Česká televize natáčela další pohádku. 4) Asi je zbytečné dodávat, že s historickými fakty, která ostatně již Dumas pojímal volně spíš jen jako kulisu ke svým příběhům, nakládají tvůrci filmu naprosto nehorázně (smrt pana de Tréville, věk a složení královské rodiny, dobové oblečení atd.). 5) Tu hvězdičku nedávám za slušnou hudbu nebo pěkné soubojové scény (které se ovšem ve filmu vyjímají jako Sněhulák na Sahaře). Hvězdička je za neobyčejný filmový zážitek. Už se předem těším na Tři mušketýry ve stylu sci fi. (24.11.2011)

Mnohokrát otřepená fráze mušketýrů z dávné doby, kdy ještě Francii vládla monarchie a Alexander Dumas měl o čem psát se dočkala dalšího pokračování, remaku, znovuzrození?...plná špatných a nudných scén, ale také akčních, choreograficky perfektních scén, které rozhodně stojí za povšimnutí. A to je vlastně to jediné co za to všimnutí stojí. Ani herci se mi do rolí oněch mušketýrů nehodili, hlavně D´Artagnan, když už je přeci jenom divák zvyklý na ten originál, snáž se mu to srovnává s novějším. Mušketýr je další zbytečný film, který mohl vzniknout jak jinak než za velké podpory USA a mimojiné v rukách režiséra, který vždy z něčeho dokázal udělal nic. --- Neotáčej se ke mně zády D´Artagnane nebo tě vyzvu k souboji. - Nebojuj se mnou Aramisi, nebo tě zabiju. (28.06.2007)

Po hvězdičce za oba za vlasy přitažené šermířské souboje (hospoda, žebříky) v hongkongském aranžmá, které jsou spolu se slibným obsazením (Deneuve, Rea, Roth) jedinými klady MUŠKETÝRA, zbytek je nudná vata. Řemeslníka Hyamse a jeho zábavná vysokorozpočtová béčka mám rád, ale tohle je jeho první film, na který se ani při nejlepší vůli nedá koukat jako na celek, ale pouze na zmíněné scény. (27.02.2006)

Tento film vůbec není špatný, i když ho natanočil takový režisér, jakým je Peter Hyams, který je spíš břídil. Filmu jasně dominují souboje, které jsou v čínské choreografii poněkud zvláštní, nicméně se na to moc dobře kouká. Z herců je jasnou jedničkou Tim Roth, jakožto Febre alias Muž v černém. Už ve filmu Rob Roy dokázal, že sečné zbraně ovládat umí. Z trojice mušketýrů je nejvýraznější D´Artagnan Justina Chamberse, o němž ten film v podstatě je. Ostatní jsou poněkud upozadění. Velmi dobrou figurou je Planchet v podání Jean-Pierra Castaldiho. Mena Suvari jako Francesca je spíš jen takovou ozdobou, ale ozdobou, na kterou se moc dobře kouká. Největší hvězdou, i když s menším prostorem, je Catherine Deneuve, která zahrála, co se zahrát dalo. A v kostýmu prosté ženy jí to moc slušelo. Mnohem víc než jako královně. (15.04.2005)