Poraž ďábla

Obstojný scénář (děj bez větších událostí, ale plno skvělých hlášek a jemného slovního humoru). Rozpadat se (resp. klišovatět) začal až ke konci. Klasicky melancholický, mužný a charismatický Bogart. Čtveřice zloduchů, kteří tak vypadají už na první pohled. "Jakoby (herci) byli placení za to, že se na plátně baví." /// Harry, we must beware of these men. They are desperate characters. - What makes you say that? - Not one of them looked at my legs! /// Time. What is time? Swiss manufacture it. French hoard it. Italians squander it. Americans say it is money. Hindus say it does not exist. Do you know what I say? I say time is a crook. ~~~ 79% (10.08.2013)

Aneb jak jsme se s (M)írou krásně prospali v Artu. Dávat filmy od desíti večer je přeci jen hazard, se kterým si neporadil ani stárnoucí (až sešlý) Bogart, nevýrazná Lollobrigida, a dokonce ani můj oblíbenec již od Mad Love Peter Lorre. Potěšil snad jedině Brit Robert Morley, na jehož jméno jsem úporně mezi klimbáním vzpomínal (nakonec neúspěšně). Další iritace, protože tohoto představitele dominantních rolí ze své procházky po britských archívech přeci dobře znám. Být to v lidštější dobu, možná i za tři. Visions of Light 2012, kino Art, Brno. (03.11.2012)

Není to až tak výrazný film v Bogartově kariéře, ale vyniká právě tím, že je tu Humphrey a další skvělí herci. Vidět kdekoli Petera Lorra je prostě radost. Ta jeho tvář je taková přátelská, i když tedy většinou hraje šmejdy. Tohle je prostě parádně obsazený film, kde opravdu tolik nejde o to, co se děje, ale kdo to prožívá. (02.12.2014)

Vypadá to jak nějaká italská komedie. Člověk se sice občas lehce zasměje, ale jinak je to strašná nuda. Vlastně se tam skoro nic neděje a to od začátku až do konce. Děj se sice obrazově nějak pohne, ale v rámci konverzace nikoliv. Pokud u toho někdo usnul, tak se mu vůbec nedivím a ani toho nemusí litovat, protože o nic nepřišel. (11.09.2023)

S původním tvůrčím a režisérským záměrem Huston natočil volnou parodii ve stylu Maltézského sokola týkající se dobrodružné cesty několika vzájemných podvodníků do Afriky za nalezišti uranu a vidinou nesmírného bohatství. Všudypřítomné ironické zesměšňování žánru a vcelku složitý, i přesto zábavný příběh, zůstává po celou svoji dobu stále zajímavý, avšak každodenní psaní scénáře během natáčení se projevuje na ne příliš komplexní spojitosti a návaznosti celkového stylu vyprávění a žánrových rozdílů veškerého dění, přičemž celková nepřesvědčivost a chybné tvůrčí kroky jsou v souhrnném filmařském pojetí více než znatelné. (07.05.2021)