Cosy Dens
Pelíšky
Režie:
Jan HřebejkScénář:
Petr JarchovskýKamera:
Jan MalířHrají:
Miroslav Donutil, Jiří Kodet, Simona Stašová, Emília Vášáryová, Bolek Polívka, Jaroslav Dušek, Eva Holubová, Stella Zázvorková (více)Obsahy(1)
A je tu zpět jedna z nejúspěšnějších českých filmových komedií od renomovaných tvůrců - režiséra J. Hřebejka a scenáristy P. Jarchovského s řadou skvělých herců. Vraťme se tedy s oblíbenými postavami k rodinným rituálům, láskám a trapasům odehrávajícím se na sklonku šedesátých let minulého století v jedné pražské čtvrti. Jemná poetika a humorná nadsázka jsou charakteristické pro vyprávění životních osudů tří generací mužů a žen ve zvláštním období našich dějin v roce 1968… V jedné dvoupatrové vile tu žijí dvě rodiny - Šebkovi a Krausovi. Otec Šebek (M. Donutil), prostoduchý, ale dobrácký důstojník z povolání, je zastáncem panujícího režimu a stejně vehementně obhajuje i vlastní neomylnost v roli hlavy rodiny. Elegantní otec Kraus (J. Kodet), bývalý odbojář s trpkou válečnou zkušeností, je naopak zarytým opozičníkem. Také on je přesvědčený o tom, že má za všech okolností pravdu - není proto divu, že se tihle dva nemají zrovna v lásce. Jejich děti - gymnazista Michal (M. Beran) a jeho spolužačka Jindřiška (K. Nováková) - spolu vycházejí docela dobře. I když Michal by byl rád, kdyby ho jeho sousedka brala trochu víc na vědomí. Ta má ale oči pro jiného. Nezbývá mu tedy nic jiného, než aby smutně přihlížel, jak mu jeho první milostné body krade spolužák Elien (O. Brousek). U Šebků a Krausů se zatím střídají rodinné návštěvy, ve vší obřadnosti se tu slaví Vánoce, svatba i nečekaný, bolestný pohřeb. Do zabydlených domácností vtrhnou i některé novodobé vymoženosti v podobě umělohmotných lžiček, nerozbitných sklenic i podivných her pro statečné pionýry. Mládež zatím pokukuje po lákadlech světa kapitalismu a snaží se žít svůj vlastní, na rodičovských autoritách a "velké" historii nezávislý život. V soukromí rodinných pelíšků se tak čas od času odehrají malá dramata názorů a vztahů, která se v paměti jejich účastníků otisknou už nejspíš navždy… (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (1 912)
:::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::: Nejlepší český film ! Gratuluji ! Tenhle film se opravdu povedl. Kultovní hlášky, které dnes používá kdekdo, jedny z nejlepších hereckých výkonů, které jsem kdy viděl. Nesnáším české filmy, skoro jsem jimi až zaujatý, ale tenhle film nemá ani chybičku !!! Zvláštní je, že čím víc krát tuhle komedii vidím, tím víc se mi líbí a zdá se mi, že je naprosto geniální. Tohle se mi ještě u žádného filmu nestalo. Bravo ! :::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::: ()
Výborný film se přesnou atmosférou těch "podivných" let našeho života. Vždy při jeho sledování obdivuju, jak to všechno mohl s takovou přesností vystihnout režisér, který v té době zrovna přicházel na svět ?! ... Bohužel s počtem repríz u mě ztrácí to původní okouzlení a narozdíl od jiných českých filmů už další reprízy nesleduju. ()
"Já jsem zvědav, co na to řekne soudruh tatínek." Střet socialisty Šebka s kapitalistou Krausem je skvostný, Saša je jedinečně soudružský, muž s brašnou zase mrtvý a soundtrack náležitě stylový, ale pro mě to s počtem repríz tak nějak ztratilo to původní kouzlo. Zkrátka mi to už nepřipadá zdaleka tak vtipné jako kdysi a s tím mizerně slyšitelným mumlavým huhňáním některých postav se mé nedoslýchavé uši stále ještě nevyrovnaly. A po několika vědeckých experimentech, provedených v různých prostředích za různých teplot, mohu zodpovědně prohlásit, že moje hovno nehoří. ()
Jest zajímavo dosledovati novou prequelovou trilogii Zahradnictví a celou tuto událost letošního roku završit reprízou oblíbených Pelíšků. A shledat, že Pelíšky zestárly. Zatímco v trilogii se pracuje s postavami ze široka, před našima očima stárnou, vyvíjejí se, prožívají dvě totality i osobní příběhy nejen milostného charakteru. A v Pelíšcích jen lákáme na zkratkovitou podívanou, jež byla sice důležitým dílkem mozaiky o naší minulosti, leč nikoli absolutním a definitivním pohledem na mytizované události osmašedesátého. Tedy co zůstalo? Ach ano, to charakterní sólo milovaného Kodeta. Ale příběh o domácím tyranovi je již naší kultuře velmi dobře znám a máme na paměti již Haasovu nebo Marvanovu kreaci. A samozřejmě nikdy nezapomene na zpracování Dreyera Pán domu aneb Tyranův pád, klenotu dánského filmu roku 1925. ()
Na českých filmoch (predovšetkým na tých, ktoré boli natočený pred rokom 2000) milujem, že sa na nič nehrajú. Jednoduché, prosté, miestami mimoriadne úsmevné a zábavné, no hlavne výstižné. A Jiří Kodet bol tak či tak najväčší borec, Český lev skutočne zaslúžený. A i keď si uvedomujem, že nešťastná láska ala zamilovanie Michala do Jindřisky nemala byť ústredným motívom filmu, troška ma zamrzelo, že práve tejto časti nedali tvorcovia väčší priestor. ()
Galerie (31)
Zajímavosti (123)
- První část filmu se odehrává v Praze 24. a 25. 12. 1967. Ve filmu je v prostoru domu, kde bydleli Šebkovi a Krausovi, čerstvě napadaný prašan. Ve skutečnosti v těchto dnech bylo dle údajů z Klementina minimálně celý týden teplo. 24. prosince byly teploty 6–11 °C, o den později 4–8 °C. V Praze tedy určitě sníh nebyl. (aannemer)
- Obsazení režiséra Jiřího Krejčíka (doktor Stárek) Jan Hřebejk v čase premiéry snímku komentoval: "To vyplývalo ze žánru filmu. Krejčík je jeden z nejlepších poválečných režisérů u nás, takže pokud chce být člověk první ligou a konfrontovat se s těmi nejlepšími, musí začít u Krejčíka a studovat jeho filmy. Nikoliv je kopírovat, což stejně dost dobře nejde, ale studovat je. Na jeho tvorbě obdivuji žánrový rozptyl, neznám zřejmě lepší drama než Vyšší princip a zábavnější film než Svatbu jako řemen. A právě Svatba jako řemen je jedním z filmů mého srdce, navíc docela blízký Pelíškům. I když pochopitelně já jsem úplně jiný než Krejčík, jak autorsky, tak režijně. Původně jsem si vymyslel, že Krejčíka obsadíme do malé roličky vrátného, čímž ho nenápadně přitáhneme k filmu a já s ním o tom budu moci mluvit. Pomocný režisér Láďa Ondráček se ale od něho vrátil absolutně nadšený s tím, že Krejčík má na to zahrát mnohem víc, než jen nějakého vrátného. A měl pravdu. Pan Krejčík je vzdor svému věku v neuvěřitelné psychické i fyzické kondici, a když přijel na Barrandov, tak na něho sice nejdřív padl lehký smutek a nostalgie, protože ve stejném atelieru někdy před patnácti lety točil svůj poslední film pro kina, Prodavače humoru, ale jinak v tomhle prostředí naprosto neuvěřitelně ožíval a musím říct, že nám opravdu strašně moc pomohl." (NIRO)
- Elien (Ondřej Brousek) byla původně přezdívka Hřebejkova souputníka z gymnázia, válečného fotografa Jana Mihalička. (Olík)
Související novinky
Na Anděla Páně 2 už přišel milion diváků
Na prvního Anděla Páně vyrazilo do kin 188 138 diváků, takže Jiří Strach rozhodně nečekal, že jeho pokračování rychle zaútočí na milion. Právě tahle cifra ale padla v šestém týdnu promítání, čímž se… (více)
Kánon filmu 2011
V sobotu 21. ledna byl ukončen výběr filmů Kánonu filmu za rok 2011 a přinesl opět zajímavé výsledky. Původní prosincový termín konání výběru byl z důvodů nečekaných a smutných předvánočních událostí… (více)
Reklama