Hellraiser

Hellraiser pokračuje v šablóne nastavenej vyvražďovacími horormi ako Helloween a Nightmare, kde prežije iba ten morálne čistý a promiskuitní jedinci dostanú to, čo si zaslúžia. Tieto monštrá sú odrazom našich temných stránok a zdanlivo útulných predmestíčiek a rodinných domčekov plných na prvý pohľad rodinnej lásky. Tento skrytý, paralelný svet, ktorý vidíme iba my, predstavujú obzvlášť vydarení cenobiti. Nechytajú sa na ich geniálne masky ani hokejová maska, ani nože namiesto rúk ani maska v tvare výkriku. By the way sa podobajú na mimozemšťanov zo slovenskej sci-fi Tretí šarkan. Jeden z vrcholov žánru. (14.06.2012)

Clive Barker si podle vlastní povídky Hellbound Heart napsal scénář, a sám usedl na režisérskou stoličku. To mu umožnilo vložit do filmu jeho nezaměnitelný rukopis, nekonečnou fantazii a svou splatterpunkovou zálibu v různých ohavnostech. Snímek je tak po okraj naplněn bizarními výjevy a sadistickými obrazy, je plný sexuálních zvrhlostí, tělesné bolesti a obdivuhodných monster. Jak je obecně známo, do role Pinheada, vůdce pekelných cenobitů, Barker obsadil Douga Bradleyho (svého kamaráda ze školy) a zaručil mu tak světovou slávu. Z Hellraisera se krátce po svém uvedení stal zaslouženě kult, na jednom španělském festivalu byl vyhlášen za nejlepší horror roku, a dočkal se spousty pokračovaní, z nichž čtyři poslední jsou nejen zbytečné, ale hlavně nefalšovaným průserem. Jak je tedy vidět, pro Barkera to byl na poli celovečerního filmu famózní debut, jen škoda, že už nic lepšího nenatočil. (12.03.2011)

Hellrasier určitě patří do zlatého fondu hororu. Příběh je celkem jednoduchý, ale originální. Díky němu se daří stupňovat dusnou a tísnivou atmosféru, kterou nedevalvují ani slabé herecké výkony. Vyzdvinout zaslouží zejména vizuální stránka tedy speciální efekty a geniální masky připomínající šíelný mix toho nejujetějšíhp od H.R. Gigera a Jana Švankmajera. Zde opravdu není násilí prvoplánovitou krvavou podívanou, ale má zde smysl v dotváření prostředí toho nejzvrácenějšího pekla, jaké si jen lze představit. (22.03.2010)

Z dnešního pohledu se samozřejmě Hellraiserovi dají vyčítat slabší triky, které nicméně ve své době měly dobrou úroveň, ale nápad a provedení stojí za to a ať už z hlediska režie nebo hereckých výkonů, tenhle fim se řadí do síně slávy hororové podívané. Celkový dojem: 70 %. Škoda rozmělnění nápadu v pozdějších pokračováních, které vyždímaly z námětu i to, co v něm nebylo... (11.11.2006)

Hellraisera jsem viděl poprvé někdy ve čtrnácti a zařadil se mezi pár hororů (dál třeba Vymítač ďábla), u kterých mi na dlouho stačilo jedno zhlédnutí. Ne, že by byl špatné, nebo naopak příliš děsivé, spíš nepříjemné a nějak mi neseděly. Tady to možná bylo tím, že primárně sledujeme záporáky - Julii s Frankem - a vlastně jim v té kompletaci Franka chtě nechtě držíme palce, i když jsou totální svině a neděláme si iluze, že Frank se pak na Julii vysere. Kladné postavy pak dlouho netuší, která bije a jedna se to nedozví nikdy. Což je všechno originální, ale děj sestává jen z lákání obětí do baráku - kostka-hlavolam otvírající cestu do pekelné dimenze a její obyvatelé cenobiti jsou cool, ale bohužel dostanou jen minimum prostoru. Takže i když se tu krví nešetří a má to dobré masky, i po letech jsem se jen přesvědčil, že tohle moje srdcovka asi nikdy nebude. (21.12.2019)