Apollo 13

Vynikajici snimek, ktery beznemu divakovi priblizi zivot kosmonauta, jeho rodiny, pratel, ale take tymu vedcu v NASA, bez kterych by byl kosmonaut jen muz v legracnim obleku. Od tohoto filmu sem cekal hodne, preci jenom rekonstrukce letu posadky vesmirne lodi Apollo 13 vyzaduje zvlastni zachazeni a toho se take filmu dostalo. Hlavni herci vzdali cest NASA jak nejlepe mohli, Tom Hanks jak je jiz jeho zvykem zahral neobycejne obycejneho hrdinu, s kterym citi cely svet. Bill Paxton se zase podival do vesmiru, a zase se octnul v posádce rychlovýtahu do pekla tentokrat ale nechal hlasky a zerty stranou. V neposledni rade, treti kosmonaut Kevin Bacon stvarnil pravdepodobne vrcholnou postavu sveho hereckeho zivota a tak si to patricne uzil. Ed Harris se ujal role Sefa NASA a jeho ustarany pohled i zde nasel sve uplatneni. Film je po technicke strance skvely, stejne tak po hudebni byla odvedena velmi dobra prace. Vesmirne drama je zde brano vazne a ten klasicky prvek hrdinstvi a amerikanizmu je zde opodstatnen a neni na zavadu, lide co tuto udalost pamatuji by to jiste potvrdili. Velice dobry film, avsak na plne hodnoceni to neni, ale i tak si myslim, ze se jedna o jedno z nejlepsich vesmirnych dramat. " Houstone, máme problém! " (23.07.2006)

Posádka kosmické lodi Apollo 13 vyráží na (NASA sponzorovaný) výlet na Měsíc. Všichni se těší na to, až je bude celý svět s napětím v očích pozorovat u obrazovek a mají pro tyto chvíle přichystány nějaké ty fórky z beztížného stavu. Jenže na měsíci již byly dvě posádky před nimi, další mise má proto mizivou sledovanost a to až do chvíle ozámení strohé věty: "Houstone, máme problém!" Od tohoto okamžiku začíná boj o holý život členů posádky, který znuděné diváky zase přinutí, s popcornem a coca-colou v ruce, sledovat televizi. Do hlavní role příběhu se v tu chvíli dostává, místo zmrzlých kosmonautů, přesvědčivý řídící letového provozu Kranz, jehož jistota v bezpečném návratu astronautů je nebezpečně nakažlivá. (01.11.2009)

Pokazdy, kdyz vidim tenhle film, tak mam na nej rozdilnej nazor. Jednou se mi libi, podruhy ne. Tentokrat se mi libil. Co se tyce realisticnosti a historicke vernosti, tak je tenhle film fakt bezchybnej. Ale jeho nejvetsi problem je delka. Prvni hodinka je v pohode a zaverecna dvacetiminutovka taky, ale dej mezi tim se sklada z kontrolovani udaju, oprav a rozhovoru a vzhledem k tomu, ze nemam tuseni, jak takova lod funguje, bylo par dialogu dost nesrozumitelnejch a kdyz uz to takle chvili trva, zacne film mirne nudit. Nicmene, prave v takovejhle chvilich to zachranuje skvele herecke obsazeni v cele s Tomem Hanksem a Edem Harrisem, ale i ostatni hrajou skvele. K tomu slusna hudba a napinavej, i kdyz jasnej zaver. Kvalitni, misty az krapet moc vernej film. (31.01.2007)

Skvostný film o kosmonautech a o tom jakou to dá námahu vylízt až na samý vrchol matičky Země a že to není nic jednoduchého. Ve filmu hraje řada výborných herců, ale jasné je že v tomto filmu je herec numero uno Tom Hanks, jakožto u mnoha filmů i když bych chtěl vyzdvyhnout Eda Harrise, Billa Paxtona a Kevina Bacona, kteří mu bravurně sekundují. Jsem rád že byl film o této dalo by se říct jedné z největší vesmírné události Americké historie tedy až po Armstrongovi natočen, jednou se to ještě bude hodit. ---Kdybych dostal dolar za každou smrt v simulátoru - byl bych na stáří zajištěný. (27.07.2006)

Velký film, velké drama, v zásadě "jenom" hraný dokument. Ale proklatě dobrý hraný dokument... Ron Howard prostě tohle umí. Po těch letech a x reprízách 80%. Ale představte si, jak moc mě to asi vzalo při premiéře v kině, když mi bylo ani ne dvanáct;) PS: V závěrečných titulcích se mluví o tom, že celou katastrofu způsobila vadná cívka či tak něco za pár centů - což není tak docela pravda, protože problém byl ve vyšším napětí v rozvodech, než na jaké byl konstruován termostatický spínač, který měl rozpojit obvod pro zahřívání a promíchání nádrží při určité teplotě. Spínač se kvůli nestejnému napětí ještě na Zemi při předletových zkouškách roztavil a ztuhl v poloze "sepnuto", díky tomu se nádrž zahřála na vysokou teplotu, která roztavila izolaci vodičů, které tak zůstaly po naplnění nádrže před skutečným startem v kapalném kyslíku obnažené. Komické je, že se na to zahřátí nepřišlo kvůli tomu, že stupnice na měřících přístrojích ve velínu měly jen tolik stupňů, při kolika mělo dojít k rozepnutí obvodu (konstruktéři prostě nepočítali s tím, že by se obvod nerozpojil), takže růst teploty nebyl vidět. Když pak už ve vesmírném prostoru - a to až při třetím promíchání nádrží - přeskočila jiskra z neizolovaných vodičů, nastal "problém". Alespoň tak o tom píše Pavel Toufar;) (23.04.2003)